Irák, který v hrubých odhadech disponuje jedněmi z největších zásob ropy na světě, se řadí až na 161. místo ze 168 sledovaných zemí v indexu vnímání korupce za rok 2015, jenž vydává organizace Transparency International.
Spravedlivé přerozdělování příjmů z ropy je podle Sadrova dnešního projevu cestou k ukončení korupce, zlepšení veřejných služeb a oživení ekonomiky. Duchovní nicméně neupřesnil, jak by chtěl k vytvoření rovných podílů dospět. Země, jejíž severní část ovládají autonomně Kurdové a severozápadní část bojovníci Islámského státu, nemá věrohodnou centrální evidenci obyvatel.
Protivládní protesty
Sadrovi stoupenci vedou již asi měsíc protivládní protesty. Podle Reuters není jasné, zda Sadrův požadavek je podmínkou pro ukončení protestů. Sadr před více než týdnem pohrozil, že je připraven vyvolat hlasování o nedůvěře vládě. Také požaduje, aby premiér Hajdar Abádí vyměnil některé ministry nepolitickými technokraty, což má údajně přerušit korupční řetězec.
V Iráku se hromadí humanitární problémy a vládě chybí na jejich řešení peníze. Tvrdí, že příčinou jsou náklady na boj proti radikálům z Islámského státu, který trvá od roku 2014. Mimo domovy jsou kvůli nim více než tři miliony Iráčanů a vládě se snižují příjmy kvůli propadajícím se cenám ropy. Sadr, který má vazby na Írán a v minulosti vedl boj proti americkým vojákům, má velký vliv od pádu diktátora Saddáma Husajna v roce 2003.
