V Severní Koreji bylo zaznamenáno zemětřesení o síle 3,4 stupně, které mělo ohnisko nepříliš daleko od místa, kde KLDR provádí jaderné testy. Čínská geologická služba uvedla, že se zřejmě jedná o důsledky exploze, ale jihokorejská meteorologická agentura v prvotních odhadech otřesy označila za zřejmý důsledek tektonické činnosti. K názoru, že nešlo o nový severokorejský jaderný test, se přiklonil i norský seizmologický ústav Norsar. Mezinárodní agentura monitorující jadernou aktivitu CTBTO upozornila, že šlo o slabší otřesy než při minulých jaderných pokusech.
Pchjongjang ve čtvrtek sdělil, že chystá dosud nejsilnější test vodíkové bomby. CTBTO uvedla, že k otřesům došlo asi 50 kilometrů od místa, kde severokorejský režim obvykle zkoušky provádí. Dodala, že příčinu otřesů, které měly neobvykle malou sílu, dosud analyzuje.
Podle nejmenovaného pracovníka jihokorejské meteorologické služby, kterého citovala agentura Jonhap, nebyla naměřena "akustická vlna, která je obvykle registrována v případě otřesů způsobených lidskou činností". "Proto dnešní otřesy (v KLDR) řadíme v daném okamžiku do kategorie přírodního zemětřesení," citovala jeho vyjádření agentura Reuters.
K názoru, že otřesy poblíž severokorejské zkušební střelnice pravděpodobně nebyly vyvolány novým nukleárním testem, dospěl i norský seizmologický ústav Norsar. Dosud vyhodnocené seizmické signály mluví spíše pro následný otřes nebo skalní sesuv v důsledku velkého podzemního jaderného testu ze 3. září, citovala z prohlášení Norsaru agentura DPA.
Dosud poslední jaderný test provedl severokorejský režim 3. září a země se po něm otřásla silou až 6,3 stupně. Rada bezpečnosti OSN v reakci na něj po iniciativě Spojených států přijala minulý týden sankce omezující dovoz ropy do KLDR a vývoz textilu. Severokorejský ministr zahraničí pak uprostřed ostrých slovních výměn mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a diktátorem Kim Čong-unem prohlásil, že jednou z reakcí KLDR by mohl být dosud nejsilnější test vodíkové bomby v Pacifiku.
