V eurozóně se nyní vede vášnivá debata, jak půjčky Řecku zajistit. Významnou roli v tom hraje Finsko. To chce záruky výměnou za to, že nevycouvá od poskytnutí další pomoci pro Atény.
V podstatě by podle finského plánu nastíněného prý už v červnu mělo jít o to, že by vzniklá společnost měla jednoho výhradního držitele akcií. Tím by bylo Řecko. Ovšem v případě, že by tato jihoevropská země zbankrotovala, vlastnictví firmy by přešlo na věřitele. Ti by tak získali od Atén kýžené záruky za poskytované půjčky.
Pokud by Finové od přislíbené pomoci odstoupili, pak by to na trhy vneslo další chaos. To by mohlo mít dalekosáhlé dopady na eurozónu i na evropskou a zřejmě i na světovou ekonomiku. Problém je mimo jiné s tím, že podobné záruky po Finech začaly požadovat i některé další země, například Slovensko. Avšak jiné státy eurozóny jsou takovýmito hlasy znepokojeny a považují je za odklon od společné politiky.
Záruky za půjčky Řecku chtějí i další země
Eurozóna se v červenci na mimořádném summitu dohodla na druhém záchranném balíku pro Řecko ve výši 109 miliard eur. Nyní dolaďuje to, jak to v praxi provést. Finský příspěvek sice není jinak obrovský, neboť Finsko je relativně malou zemí eurozóny, ovšem i tak je významný kvůli tomu, že Finsko se pyšní nejlepším možným ratingem AAA.
Požadavek záruk od Atén ze strany Finska následně vyvolal podobnou reakci i od jiných států eurozóny. Kromě již zmiňovaného Slovenska do této skupiny patří i Rakousko, Nizozemsko a Slovinsko.
Podle finského plánu by aktiva na společnost převedla řecká privatizační agentura. Pokud by se tento scénář realizoval, v Řecku by to asi vyvolalo bouři nevole. Tamní vláda už i dříve razantně odmítala možnost, že by mohla navrhnout jako záruku řeckou půdu či podíly v nejrůznějších firmách.
