Microsoft se točí kolem čipového startupu z Brna. Ten zatím akvizičním svodům odolává
Dnes již docent na Fakultě informačních technologií VUT v Brně Otto Fučík se v roce 1998 dostal na stáž v USA, kde se poprvé setkal se společností Xilinx, kterou před třemi lety za 49 miliard dolarů převzalo AMD. Xilinx byla průkopníkem ve vývoji takzvaných čipů FPGA, jež lze kdykoliv přeprogramovat a změnit jejich funkce bez nutnosti výroby čipu nového. Fučík toto poznání dovezl do Brna a položil základy úspěšného ekosystému. Ten nyní láká firmy ze Západu. Akvizice v oblasti FPGA tak nedávno uskutečnil například Intel nebo americký podnik Magmio. Teď se v Brně možná rodí další úspěch. Kolem malého startupu už krouží velcí hráči jako Microsoft.
Klíč k úspěchu? Nový přístup
Jednou z hlavních částí úspěchu společnosti Nvidia v dodávkách čipů pro umělou inteligenci pohánějících služby typu ChatGPT od OpenAI je akvizice z roku 2019. Nvidia tehdy za 6,9 miliardy dolarů koupila izraelský podnik Mellanox, pomocí jehož síťových karet je možné v datových centrech velkou rychlostí spojovat velké množství serverů. Nvidia díky tomu zvládá propojovat až desítky tisíc svých AI čipů do jednoho systému. Bez toho by nešly trénovat a provozovat dnešní AI modely.
Na podobné technologie se soustředí i další giganti v oboru jako Broadcom nebo Marvell. Jejich síťové karty a na nich použité čipy nicméně mají jednu nevýhodu – jakmile vyjedou z továren, musejí sloužit předem danému účelu a nenabízejí moc flexibility. V oboru síťové komunikace v datacentrech se proto prosazuje další přístup, takzvané chytré síťové karty (SmartNIC). Jejich základem jsou zmiňované programovatelné čipy FPGA. Pokud si provozovatel rozmyslí, že chce systém předělat na něco jiného, jednoduše to udělá pomocí softwaru a čipy se přizpůsobí.
Například Microsoft, jeden z největších provozovatelů datacenter a služeb umělé inteligence na světě, už do všech nových instalací nasazuje právě SmartNIC. Podobné kroky je vidět i u Googlu a dalších firem. Tyto kolosy kromě flexibility získávají další důležitou výhodu – když nasadí SmartNIC, o 30 procent jim klesne zatížení procesorů v serverech. Procesory jsou centrální čipy počítající kdeco. Jsou drahé a spotřebovávají energii, proto se hledají cesty, jak jim co nejvíce ulevit a využívat je efektivněji.
Stejný princip v podstatě stál na začátku dnešní revoluce s umělou inteligencí. Úlohy jako vykreslování počítačové grafiky nebo zpracování videa se dříve počítaly na procesorech. Firmy jako Nvidia ovšem přišly s revolucí v podobě samostatných grafických čipů, které procesoru značně ulevily a specializované operace zvládly mnohonásobně lépe a rychleji. Vznikl obrovský trh, který se postupně zformoval až do dnešních AI čipů.
Zde do hry vstupuje brněnský startup Dynanic, který pod názvem BrnoLogic vznikl v roce 2021. Šlo o spin-off vyčleněný z VUT, které si v něm nechalo podíl. BrnoLogic stavěl na základech, které na Moravě položil zmiňovaný docent Fučík. Na zakázku programoval čipy FPGA, což umožnilo získat první kapitál. V Brně je dnes například rostoucí množství firem pracujících ve vesmírném průmyslu, které vypouštějí své technologie na vesmírných družicích. Startupy jako Zaitra nebo TLR Space využily pro programování čipů právě služeb BrnoLogiku.
BrnoLogic také pomáhal vytvořit první síťovou kartu na světě zvládající odbavovat data rychlosti 400 gigabitů za sekundu; prodává ji francouzský podnik Reflex CES. Dnes pracuje na dosažení dvojnásobné rychlosti, k čemuž ještě ani nejsou k dispozici čipy a další technologie. Mezitím se ale startup přejmenoval na Dynanic s tím, že má ještě větší ambice.
Dynanic vytváří operační systém k tomu, aby si zákazníci mohli programovat FPGA čipy bez zapojení nedostatkových a drahých odborníků. Mohou si tak koupit FPGA od libovolného výrobce, jako jsou Intel či AMD, kteří sami působí jako distributoři českého softwaru. V kancelářích Dynaniku na FIT VUT lze vidět velké množství karet od různých výrobců, kteří je sami do Brna posílají, aby byly s českým nástrojem kompatibilní.
Velké ambice
Dynanic má ambice dostat se do datových center gigantů jako právě Microsoft nebo Google. Startup už je podle informací e15 v jejich hledáčku. Zástupci Dynaniku například vedli jednání s Microsoftem, který vyjádřil potenciální zájem o akvizici. „Microsoft si chce věci dělat sám, kupuje firmy, ne licence na jejich technologie,“ naznačil zdroj z této firmy, který nechce být jmenován. „Máme určité nabídky na odkup, ale nechceme se stát divizí jednoho hráče, chceme dodávat na celý trh,“ řekl e15 Pavol Korček, výkonný ředitel Dynaniku. „Zatím tlakům odoláváme.“
„Často to funguje tak, že Microsoft i jiní hráči raději koupí startup se zajímavou technologií, než aby na všem několik let pracovali. Ušetří to hodně času,“ doplnil zdroj.
Korček věří, že Dynaniku hraje do karet technologická výhoda. Brněnský startup ovšem rozehrál velký poker. Proniknout do infrastruktur největších IT korporací světa nebude lehký úkol. Vzít si peníze za brzkou akvizici je sázka na jistotu, zatímco pokus vybudovat samostatného dodavatele nemusí vyjít. Ale pokud to klapne, zisky mohou být mnohonásobné.
Dynanic nyní staví obchodní tým složený z lidí se zkušenostmi ve velkých amerických firmách. Mezi andělskými investory jsou Roger Benson a Werner Schaefer, kteří dříve pracovali pro AMD, Dell nebo pro Hewlett Packard Enterprise. Síť podobných spolupracovníků se má rozšiřovat. Kromě Microsoftu, Googlu, Mety a spol. se má cílit i na telekomunikační operátory.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
