Náš virtuální drobný investor, pojmenujme jej třeba Jiří, dal svému makléři následující instrukce: smyslem hypotetického portfolia nemá být porazit „pouhou“ bezmála sedmiprocentní českou inflaci a bít se potom za tak směšný výkon v prsa. Cílem je vydělat nejen procentuálně, ale takový obnos peněz, který mu reálně zlepší život. A Jiří má pro tvorbu portfolia i další podmínky.
Zaprvé Jiřího nezajímá, jaký růstový potenciál slibují na té které akcii analytici. Analytikům Jiří nevěří a za dobu aktivního obchodování došel k názoru, že se povětšinou ve svých predikcích prostě pletou.
Zadruhé Jiřího stejně tak nezajímá, která že akcie má momentálně na kontě nejvíc nákupních doporučení, ať už by to tvrdila klidně jakákoli legenda z Wall Street. Jiří tomu zkrátka nevěří.
A zatřetí našeho drobného investora už vůbec nezajímá, kolik ta která akcie dokázala vydělat v posledních měsících. Protože víte co, minulý růst samozřejmě neznamená, že se akcii bude dařit i nadále. Ovšem většina burzovních nebožáků se nechá svést a tomuto „zlatému pravidlu“ naopak s chutí uvěří.
Na první pohled se zdá, že optimalizační úloha pana Jiřího je z podstaty věci neřešitelná. Běžný poradce by se Jiřímu následně jednoduše omluvil, že musí ještě cosi neodkladného zařídit. Protože prakticky všechny „prvoplánové“ metodiky zjišťující potenciální růst akcie pan Jiří právě smetl se stolu. Pan Jiří se tak, tentokrát už sám, vrací na start svého přetěžkého úkolu. Podle čeho proboha vybrat ty správné akcie?
Jiří nakonec vsadil na mysticky znějící pojem momentum. Na situaci, kdy akcie chytá druhý dech, mízu či cokoli nadějného chcete: právě se stala pro investory něčím natolik atraktivní, že ji zrovna začali kupovat a v nejbližší době v tom možná budou i pokračovat. A atraktivitu akcií, ze kterých se Jiří nakonec rozhodl své portfolio vytvořit, žene kupředu vyhrocené geopolitické napětí posledních týdnů.
Takže dost řečí a prozraďme si pětici firem, kterým osud zrovna přeje a z cen jejich akcií je to zatraceně znát. Protože jejich růstová etapa nemusí zdaleka končit. A najdete mezi nimi i velmi známá jména.
Začínáme. První na seznamu je americká firma Marathon Oil, která se věnuje krom těžby ropy a plynu také průzkumu jejich potenciálních ložisek. Akcie se přesně pátého října odrazila od lokálního dna a od té doby, tedy za dva týdny, vynesla investorům 21 procent a je tak na bezmála ročním maximu. Akcie svou schopnost rychle vydělat předvedla už v minulosti. Ještě před třemi lety stála necelé čtyři dolary. Dneska stojí bezmála třicet. A víte proč? Jak prosté: firma začala být právě během posledních let zisková.
Obdobnou pozici má i Pioneer Natural Resources, americká společnost z Texasu, která se zabývá primárně jen průzkumem ložisek. A jelikož ceny ropy jsou za poslední čtyři měsíce zhruba o třetinu výše, akcie vydělávají. Kolik? Osmnáct procent za poslední dva týdny a ceny rostou.
Dobře, je to možná zatím monotematické, ale akcie těžařských firem, které navíc ostošest hledají nové zásoby, přece jen kopírují rostoucí ceny ropy. Takže třetí na seznamu je akcie další takové společnosti, americké Hess Corporation. Poslední dva týdny znamenaly pro akcii růstový skok, během něhož vydělala investorům téměř osmnáct procent.
Ale změňme branži. Jak uvádí portál FinScreener, intenzivní „momentum“ nabízí momentálně i legendární americký zbrojař Northrop Grumman. Ten tradičně dodává americké armádě a je kupříkladu výrobcem neviditelného bombardéru B-2. Akcie v tomto případě v poslední době vystřelila rychlostí tryskového letounu a za dva týdny posílila o sedmnáct procent.
Poslední akcií v našem dnešním seznamu se ale přece jen vracíme zpět do staré známé ropné branže. Na ceny ropy silně zareagovaly akcie Diamondback Energy. Bezmála sedmnáct procent za dva poslední týdny a lokální maximum akcie jsou hlavními důkazy. Náš Jiří tak nakonec výběr akcií zvládl sám a propříště došel k názoru, že žádného „poradce“ už potřebovat nebude. Good Luck!
