Míra inflace 2024: Aktuální data pro Česko, EU a svět

Inflace v ČR, EU a ve světě. Co prozrazuje aktuální mapa se dočtete níže v článku

Inflace v ČR, EU a ve světě. Co prozrazuje aktuální mapa se dočtete níže v článku Zdroj: lig

Meziroční inflace v Česku v únoru 2024 činí podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) 2 procenta. Pokračuje tak výrazné zpomalení, v lednu ceny rostly o 2,3 procenta. Meziměsíční inflace v únoru 2024 v Česku stoupla o 0,3 procenta. Inflace v eurozóně za únor má podle odhadu Eurostatu činit 2,6 procent. Česko patří po dvou letech mezi desítku zemí s nejnižší meziroční inflací v EU. Jak vypadá aktuální situace v ostatních státech Evropské unie, v USA, Rusku nebo na Ukrajině? 

Článek průběžně aktualizujeme.

Co je to inflace?

Jako inflace se označuje dlouhodobý růst cenové hladiny u většiny zboží a služeb. V průběhu času se tak snižuje reálná hodnota měny, a tím pádem klesá její kupní síla. To znamená, že za 1 korunu dnes si koupíte méně zboží a služeb, než byste si pořídili včera.

Vývoj inflace v Česku - únor 2024

Podle ČSÚ v únoru činila meziroční inflace v Česku 2 procenta. Po lednových 2,3 procentech se tedy jedná o výrazné zpomalení růstu cen v Česku. Meziměsíčně spotřebitelské ceny v únoru vzrostly o 0,3 procenta.

Meziměsíční vývoj byl ovlivněn zejména růstem cen za bydlení, zdražily i stravovací a ubytovací služby, naopak z potravin zlevnily například vejce, mouka, cukr či drůbeží maso. Průměrná míra inflace za celý rok 2023 činila 10,7 procent. 

Vývoj inflace v Česku v posledních měsících vidíte na následujícím grafu:


💡 Komentář: Inflace za leden 2024 v souvislostech >>>


Jak se počítá inflace

Míra inflace se nejčastěji počítá za pomoci indexu spotřebitelských cen. Ten si můžete představit jako nákupní košík, v němž jsou zastoupeny zboží a služby, které domácnosti nakupují. Jedná se o:

  • zboží každodenní spotřeby (např. potraviny, pohonné hmoty)
  • zboží dlouhodobé spotřeby (např. spotřebiče, oblečení, obuv)
  • služby (např. energie, pojištění, instalatérské práce)

Celkem se ve spotřebním koši nachází na 700 položek s různou procentuální váhou. Složení koše vychází z nákupních zvyklostí průměrné domácnosti. V realitě se tak inflace dotkne každého spotřebitele jinak, jelikož domácnosti mají odlišné nákupní chování.

Míra inflace se vztahuje k různým časovým obdobím. V České republice ji sleduje Český statistický úřad (ČSÚ) za pomoci několika ukazatelů. Nejčastěji se udává:

  • meziroční míra inflace: jak se změnila cena spotřebního koše v daném měsíci oproti jeho ceně ve stejném měsíci předchozího roku,
  • meziměsíční míra inflace: jak se změnila cena spotřebního koše v daném měsíci oproti předchozímu měsíci,
  • průměrná roční míra inflace: jak se změnila cena spotřebního koše v průměru 12 měsíců (od ledna do prosince) daného roku oproti průměru 12 předchozích měsíců.

Aktuální inflace v Evropě: EU a eurozóna -  leden a únor 2024 (Eurostat)

  • V lednu klesla meziroční inflace v celé EU z prosincových 3,4 procent na hodnotu 3,1 procenta podle dat Eurostatu.
  • V eurozóně meziroční lednová inflace klesla zpět na hodnotu 2,8 procent z prosincových 2,9 procent, uvedl Eurostat. V únoru má podle jeho odhadu klesnout na 2,6 procent. 
  • Inflace pro Česko podle dat Eurostatu výrazně klesla z prosincových 7,6 procenta na 2,7 procent za leden 2024. V pořadí států je po dvou letech krize Česko v první desítce zemí EU s nejnižší inflací.

Nižší inflaci si v posledních letech udržuje většina států západní Evropy. Česko si v roce 2024 konečně polepšilo v rámci tabulky meziroční inflace srovnávající hodnoty podle měření orgánů státní správy jako ČSÚ. Česko během minulých dvou let patřilo mezi evropské státy, v nichž rostly ceny nejrychleji. Data z roku 2024 však naopak zatím ukazují, že země přeskočila mnohé západní státy.  Podobný vývoj vidíme i v případě některých pobaltských států.

Ve srovnání Eurostatu vychází míra inflace v ČR jinak, než jak ji stanovuje ČSÚ. Rozdíl vzniká kvůli tzv. imputovanému nájemnému, které představuje náklady na vlastnické bydlení. V českém spotřebním koši má váhu přes 10 procent, zatímco ve spotřebním koši Eurostatu, jenž využívá harmonizovaný index spotřebitelských cen, tato položka zcela chybí. 

Příčiny inflace

Současnou vysokou míru inflace můžeme přičíst několika různým faktorům, z nichž mnohé jsou ještě důsledkem pandemie covidu-19. Obecné příčiny jsou čtyři:

  • zvýšení poptávky domácností po pandemii
  • válka na Ukrajině
  • rozpočtové schodky 
  • rychlý růst mezd

S covidovými lockdowny spotřebitelé více šetřili. Když se omezení uvolnila a lidé začali znovu utrácet, společnosti nedokázaly se zvýšenou spotřebitelskou poptávkou udržet krok. Mnoho z nich totiž omezilo výrobu kvůli zpožděním v přepravě, nedostatku pracovních sil a klíčových vstupů.

Inflaci pohání také růst cen energií – elektřiny, zemního plynu a ropy. Drahé energie se navíc promítají do cen ostatního zboží a služeb, protože firmám rostou výrobní a přepravní náklady. Situaci ještě zhoršila válka na Ukrajině a nespolehlivost ruských dodávek ropy a zemního plynu do Evropy. Evropa se v průběhu roku 2022 zbavovala závislosti na Rusku.

Významným inflačním faktorem jsou i vysoké schodky českého státního rozpočtu. Dodatečné peníze uměle zvyšují kupní sílu lidí i firem a posilují poptávku po zboží a službách. V prostředí zanedbatelné míry české nezaměstnanosti se navíc silnější poptávka rychleji přelévá do růstu mezd, který se pak následně stane dalším inflačním faktorem. Teorie má pro takový stav zakořeněné inflace termín mzdově-inflační spirála. V posledních měsících inflace ve většině států Evropy spíše klesá.

Inflace: Jak se počítá a co najdete ve spotřebním koši (video)

Video placeholde
Jak se počítá inflace a co najdete ve spotřebním koši • Videohub

Míra inflace: Česko, Evropa a svět -  únor 2024 a leden 2024

Únorová míra meziroční inflace dosáhla v Česku podle ČSÚ 2 procenta. Jedná se o pokles oproti lednové hodnotě, kdy byla meziroční inflace 2,3 procenta. Meziměsíčně stouply spotřebitelské ceny v únoru o 0,3 procent. Největší vliv na růst cen měla položka bydlení, zdražily i stravovací a ubytovací služby, naopak z potravin zlevnily například vejce, mouka, cukr či drůbeží maso.. Průměrná inflace v roce 2023 v Česku byla 10,7 procent. 

Sousední státy ČR a inflace: Slovensko, Polsko, Německo a Rakousko 

Inflace v Německu, Velké Británii a Francii

Jak vypadá inflace v zemích západní Evropy? V únoru 2024 stouply spotřebitelské ceny v Německu o 2,5 procenta. Jedná se o pokles oproti lednu, kdy údaj činil 2,9 procent.

Inflace stagnuje ve Velké Británii, jejíž meziroční inflace v lednu zůstala na hodnotě 4,0 procent. Inflační krizi obecně lépe zvládla Francie, které se dařilo držet si od dvouciferné inflace dlouhodobě odstup. Meziroční inflace za únor 2023 ve Francii dosáhla 2,9 procent.

Inflace v USA, Kanadě a ve světě

Jak můžete vidět v grafu níže, přes hranici deseti procent, která představuje předěl mezi mírnou a pádivou inflací, se z rozvinutých států dostala řada zemí. Na rozdíl od řady evropských zemí v USA a Kanadě růst cen hodnotu deseti procent v posledních měsících nepřekročil.

Inflace v Rusku a na Ukrajině

Údaje o inflaci zveřejnily také ukrajinské úřady, únorová hodnota ukazuje 4,3 procenta. Ruská inflace podle domácích statistik v poslední době kolísá. Aktuální hodnota za leden 2024 ukazuje 7,4 procent.

Prognóza inflace: Inflační cíle a výhledy pro roky 2024 a 2025

Cílem České národní banky je dvouprocentní inflace. Na počátku roku 2024 analytici ČNB správně odhadovali, že inflace skokově klesne směrem k dvouprocentnímu cíli. Prognóza ČNB nyní předpokládá, že inflace za celý rok 2024 bude činit průměrně 2,6 procenta. Pro rok 2025 pak experti očekávají celoroční inflaci 2,1 procent.

V loňském roce se potvrdily odhady, že vrchol inflace přijde už v lednu 2023. Od té doby inflace klesala. Výjimkou byl jen závěr roku, kdy inflace vyskočila vlivem Úsporného tarifu zavedeného v roce 2022.

Celoroční inflace v roce 2023 podle odhadů ČNB a České bankovní asociace (ČBA) měla dosáhnout 11 procent, což se rovněž potvrdilo - výsledná celoroční inflace činila 10,7 procent. V roce 2022 byla podle údajů ČSÚ průměrná míra inflace 15,1 procenta. 

Dvouprocentní inflaci si za cíl stanovila také Evropská centrální banka (ECB). Současná míra inflace eurozóny se mu postupně přibližuje. ECB proto v minulosti opakovaně zvyšovala základní úrokovou sazbu. Od zvýšení si ECB slibovala zejména snížení inflačních očekávání. S návratem k dvouprocentnímu inflačnímu cíli počítá až v roce 2025.

Zda se prognózy naplní, závisí na faktorech, které je aktuálně těžké odhadnout, jako je cena ropy a zemního plynu.

Meziroční inflace v Česku: komentáře za leden 2024 

Inflace se tak vrátila do tolerančního pásma stanoveného Českou národní bankou, inflační cíl národní banky činí dvě procenta. Ještě loni v prosinci přitom inflace dosahovala 6,9 procenta.

„Vývoj byl ovlivněn především cenami bydlení a potravin a rovněž vyšší srovnávací základnou v loňském roce,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ. Výrazně zpomalil růst cen v oblasti bydlení. Týká se to hlavně elektřiny, jejíž ceny v lednu rostly o 13,3 procenta ve srovnání s lednem 2023, zatímco prosincový meziroční růst dosahoval 142 procent.

Lednová inflace zpomalovala výrazněji, než předpokládala ČNB. To by mohlo podle ekonomů znamenat, že centrální banka v nejbližších měsících přistoupí k dalšímu snižování úrokových sazeb. „To by mohlo znamenat, že po přibližně dvouletém období historicky drahého financování začnou na přijatelnou úroveň zlevňovat úvěry v čele s těmi hypotečními,“ uvedl Daniel Janeček ze strategického poradenství společnosti PwC Česká republika.

Takový vývoj očekává i hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček. Zároveň ale upozorňuje i na možný negativní efekt. „Při snižování úrokových sazeb však může docházet k oslabování kurzu koruny. V takovém případě by mohlo docházet k navyšování cen dovážených produktů,“ uvedl.

Očekávání, že ČNB bude rychyleji snižovat úrokové sazby, ale mírní její guvernér Aleš Michl. Sazby podle něj zůstanou na vyšší úrovni, než kde je národní banka držela v posledních více než deseti letech. Jádrová inflace je stále vysoká, jako proinflační rizika hodnotí Michl možné oslabování koruny i vysoký deficit veřejných financí. „To jsou argumenty, proč úrokové sazby snižovat opatrně a proč proces snižování sazeb můžeme kdykoliv zastavit,“ napsal na sociální síti X.

Ministerstvo financí předpokládá, že letos definitivně odezní období vysoké inflace posledních dvou let. Zatímco za loňský rok inflace dosáhla 10,7 procenta, letos by podle prognózy ministerstva měla výrazně zpomalit na 3,1 procenta. Česká národní banka předpovídá inflaci za celý letošní rok 2,6 procenta.

Druhy inflace

Míra inflace kolem 2 procent se považuje za přirozenou a žádoucí – ČNB i ECB mají na této úrovni dlouhodobě stanoven inflační cíl.

  • Mírná inflace (do 10 procent) znamená pomalý růst cen a většinou nezpůsobuje vážnější ekonomické problémy.
  • V současné chvíli se nacházíme v pádivé inflaci, kdy se kupní síla peněz výrazně snižuje. Inflace dosahuje dvou až tříciferných hodnot. Lidé nechtějí držet peníze a vyžadují růst mezd, aby vyrovnali rostoucí náklady. To může vyvolat inflační spirálu.
  • Extrémním případem je hyperinflace, kdy se ceny zvyšují několikanásobně ve velmi krátkém čase. Míra inflace dosahuje čtyřciferných i vyšších hodnot. Peníze přestávají plnit svoji funkci a hyperinflace tak vede ke zhroucení finanční soustavy daného státu.

Státy s nejvyšší mírou inflace

Tabulka světové inflace ukazuje srovnání meziročních hodnot jednotlivých zemí světa. S nejvyšší inflací se ve světě potýká Argentina, Libanon, Venezuela, Súdán, Sierra Leone, Turecko nebo Sýrie. Česko v průběhu posledních dvou let patřilo mezi státy s nejvyšší inflací v Evropě. Letošek však přinesl prudké zlepšení, což potvrzují aktuální data.