Válka na Ukrajině ONLINE: Kreml popřel tvrzení Soulu ohledně vyslání vojáků z KLDR na Ukrajinu
Jako „novinářskou kachnu“ odmítl dnes mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina tvrzení jihokorejského ministra obrany, že Severní Korea pravděpodobně vyslala své vojáky, aby pomohli Rusku ve válce proti Ukrajině. Ministr to uvedl přede dvěma dny. „Vypadá to jako další novinářská kachna,“ odpověděl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov podle tiskových agentur na otázku novinářů, zda Severní Korea vyslala své vojáky do bojů na Ukrajině.
Důležité události posledních dní:
- Ruské síly dobyly zpět dvě osady v ruské Kurské oblasti, které obsadily ukrajinské jednotky v rámci své pokračující přeshraniční vojenské operace.
- Kvůli zrušení návštěvy amerického prezidenta Joea Bidena v Německu se neuskuteční ani schůzka kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny na americké letecké základně Ramstein.
- Ruská vojenská rozvědka GRU se snaží vyvolat chaos v Británii a v Evropě, varoval ředitel britské kontrarozvědky MI5 Ken McCallum.
VIDEO:Rusko přitvrdí, bude na nás útočit mnohem více, říká vládní koordinátor pro strategickou komunikaci pro pořad FLOW
Více: Válka na Ukrajině v mapách a datech >>>
Skupina velkých zemí, které mají jaderné zbraně, se během příštích dvou týdnů sejde v New Yorku. Podle ruských státních médií to řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov.
Členy skupiny jsou Rusko, Spojené státy, Británie, Francie a Čína. Rjabkov neuvedl, kdy přesně se zástupci těchto zemí sejdou ani na jaké úrovni budou státy na schůzce zastoupeny.
Rusko v poslední době opakovaně varovalo před možností, že použije jaderné zbraně. Ruský prezident Vladimir Putin minulý měsíc oznámil, že navrhl provést změny v ruské jaderné doktríně. V aktualizované verzi se navrhuje, aby agrese proti Rusku ze strany nejaderného státu, který ale podpoří stát vlastnící tento typ zbraní, byla považována za jejich společný útok na Ruskou federaci.
Rutte: Povolení dodaných zbraní k úderům v ruském týlu je na spojencích
Povolení použití dalekonosných zbraní poskytnutých Ukrajině k úderům hluboko v ruském týlu je na jednotlivých spojencích. Potvrdil to dnes v Londýně po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským nový generální tajemník NATO Mark Rutte. Ukrajinský prezident podle agentury Reuters hovořil o vojenských potřebách své země v příštích měsících v jejím boji proti ruskému agresorovi i s britským premiérem Keirem Starmerem.
„Hovořili jsme dnes o tom, ale nakonec je to na jednotlivých spojencích,“ řekl Rutte na novinářský dotaz ohledně střel s dlouhým doletem.
Spojenci zatím Ukrajině nepovolili provádět údery jimi dodanými zbraněmi dlouhého doletu hluboko na ruském území. Ani postoj Londýna se však podle mluvčího britského ministerského předsedy v tomto ohledu nemění. Ukrajina má podle Londýna právo za určitých okolností útočit na cíle uvnitř ruského území, ale postoj Británie ohledně použití jejích řízených střel dlouhého doletu Storm Shadow se nezměnil, zdůraznil mluvčí.
„Jasně chceme dostat Ukrajinu do nejsilnější pozice. Ale žádnou válku nikdy nevyhrála jediná zbraň. A pokud jde konkrétně o Storm Shadow, na postoji britské vlády ohledně použití střel s dlouhým doletem nenastala žádná změna,“ cituje Reuters mluvčího.
Rutte dnes v Londýně rovněž potvrdil, že NATO příští pondělí zahájí své každoroční jaderné cvičení. To se uskuteční na pozadí zostření jaderné rétoriky ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina.
Ukrajinské drony zaútočily na vojenské letiště u Majkopu na jihu Ruska, uvedlo ukrajinské velení. Na letišti byly ruské letouny Su-27 a Su-34.
Kreml popřel tvrzení Soulu ohledně vyslání vojáků z KLDR na Ukrajinu
Jako „novinářskou kachnu“ odmítl dnes mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina tvrzení jihokorejského ministra obrany, že Severní Korea pravděpodobně vyslala své vojáky, aby pomohli Rusku ve válce proti Ukrajině. Ministr to uvedl přede dvěma dny.
„Vypadá to jako další novinářská kachna,“ odpověděl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov podle tiskových agentur na otázku novinářů, zda Severní Korea vyslala své vojáky do bojů na Ukrajině.
Než ruský prezident předloni v únoru vydal rozkaz ke vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, Kreml celé měsíce popíral, že by se Rusko chystalo napadnout sousední zemi.
Ukrajinský parlament schválil kvůli výdajům na obranu zvýšení válečných daní
Ukrajinský parlament schválil návrh zákona o zvýšení válečných daní. Ruskem napadená země potřebuje více peněz, aby udržela v chodu svou ekonomiku a pokryla zvýšené výdaje na obranu. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Jednotlivcům se daně od letošního roku zvednou ze stávajících 1,5 procenta na pět procent. Více odvedou i firmy a banky.
Členové parlamentu návrh zákona schválili ve druhém čtení. Pro jich hlasovalo 247 ze 450.
Ukrajinské úřady hlásí mrtvé a raněné civilisty po ruských útocích
Nejméně čtyři raněné, včetně jednoho dítěte, a téměř tři desítky poškozených obytných domů si dnes ráno vyžádal ruský útok na Záporoží, správní středisko stejnojmenné oblasti na jihovýchodě Ukrajiny. Uvedl to na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na místní úřady a záchranáře. Dva zraněné si vyžádal nálet ruského dronu na město Kryvyj Rih, kde poškodil pětipodlažní dům, uvedl šéf oblastní správy Serhij Lysak. V Oděse, zasažené ve středu večer ruskými raketami, počet obětí dnes stoupl na sedm.
„Dnes ráno v nemocnici zemřel šestačtyřicetiletý pracovník přístavu. Lékaři udělali vše, co bylo v jejich silách, ale zranění byla příliš těžká,“ napsaldnes k incidentu v Oděse šéf oblastní správy Oleh Kiper na sociální síti telegram.
AP: Afričanky, nalákané na práci v Rusku, montují bojové drony
Reklamy na sociálních sítích slibovaly mladým Afričankám letenku zdarma, peníze a dobrodružství ve vzdálené Evropě. Stačilo zvládnout počítačovou hru a test znalosti stovky ruských slov. Až ve stepích Tatarstánu se některé z nich dozvěděly, že místo práce a studia v oborech, jako je gastronomie a catering, je čeká dřina v továrně při montáži tisíců dronů íránské konstrukce, které Rusko posílá do útoků proti Ukrajině, píše agentura AP.
Jde asi o dvě stovky žen ve věku od 18 do 22 let z celé Afriky. AP vyzpovídala půltuctu z nich. Některé si stěžovaly, že byly uvedeny v omyl, a popsaly dlouhé hodiny pod ustavičným dohledem, nedodržené sliby o platech a studiu, i to, že pracují s žíravinami, zanechávajícími na kůži svědící šrámy.
Ukrajinské drony podle sociálních sítí útočily na ruské letiště u Majkopu
Ukrajinské drony podnikly v noci na dnešek nálet na předměstí Majkopu v autonomní Adygejské republice na jihu Ruska. Úřady podle šéfa republiky Murata Kumpilova kvůli požáru evakuujíobyvatele vsi Rodnikovo. Terčem náletu bylo podle sociálních sítí nedaleké vojenské letiště, ze kterého podle zveřejněných záběrů stoupal dým, uvedl server BBC News.
Server upozornil, že nemůže potvrdit pravost záběrů, natočených údajně z panelových domů v Majkopu vzdálených asi osm kilometrů od letiště.
„Ani vojáci obou stran, ani místní úřady zatím nic o předpokládaném náletu na letiště neuvedli,“ napsal server.
Kyjev: Ruský útok na ukrajinskou přístavní infrastrukturu zabil šest lidí
Při dalším ruském vzdušném útoku na přístavní infrastrukturu v ukrajinské Oděské oblasti zahynulo šest lidí a osm jich bylo zraněno. Na telegramu to ve středu večer napsal šéf regionální správy Oleh Kiper. Ukrajinský vicepremiér a ministr pro obnovu a regionální rozvoj Oleksij Kuleba o něco dříve informoval o pěti zabitých a devíti zraněných. Při úderu byla podle činitelů poškozena civilní loď plující pod vlajkou Panamy. Je to třetí zahraniční loď zasažená Ruskem za poslední čtyři dny, dodal Kuleba. Moskva se nevyjádřila.
Oběti jsou podle vicepremiéra Ukrajinci. „Při útoku byla poškozena civilní loď plující pod vlajkou Panamy - kontejnerové plavidlo 'Shui Spirit',“ sdělil Kuleba. „Ukrajina dnes zůstává garantem potravinové bezpečnosti. Proto je důležité zastavit praktikování tohoto teroru - dostatkem zbraní, protivzdušnou obranou, diplomacií, sankcemi a tresty za každý válečný zločin,“ vyzval ve svém příspěvku.
Zelenskyj vidí příležitost ukončit válku do roku 2025
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při dnešní návštěvě Chorvatska uvedl, že současná situace na bojišti vytvořila příležitost pro kroky, které by do roku 2025 ukončily od února 2022 trvající rozsáhlou ruskou invazi. V čem příležitost spočívá, neupřesnil, napsala agentura Reuters. V projevu na třetím summitu Ukrajiny a zemí jihovýchodní Evropy v Dubrovníku ukrajinský prezident řekl, že Kyjev nadále počítá s podporou svých důležitých spojenců včetně Spojených států.
„V říjnu, listopadu a prosinci máme reálnou šanci posunout situaci směrem k míru a dlouhodobé stabilitě,“ řekl. „Situace na bojišti vytváří příležitost učinit tuto volbu - volbu ve prospěch rozhodných kroků k ukončení války nejpozději do roku 2025,“ dodal, aniž by upřesnil, kde konkrétně vidí tuto příležitost.
Rusko hlásí dobytí dvou osad v Kurské oblasti
Ruské síly dobyly zpět dvě osady v ruské Kurské oblasti, které obsadily ukrajinské jednotky v rámci své pokračující přeshraniční vojenské operace. Uvedlo to dnes ministerstvo obrany v Moskvě. „Jednotky skupiny Sever pokračovaly v útočných operacích, během nichž osvobodily osady Novaja Soročina a Pokrovskij,“ uvedlo ministerstvo na Telegramu.
Kvůli zrušení Bidenovy návštěvy nebude ramsteinská schůzka ani další jednání
Kvůli zrušení návštěvy amerického prezidenta Joea Bidena v Německu se neuskuteční ani schůzka kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny na americké letecké základně Ramstein. Zrušení schůzky, které se měl zúčastnit i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj či český prezident Petr Pavel, potvrdil na tiskové konferenci mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit.
Biden měl ve čtvrtek přiletět na státní návštěvu Německa, po setkáních s prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem a kancléřem Olafem Scholzem se měl v sobotu zúčastnit schůzky více než dvaceti hlav států a vlád na letecké základně u Ramsteinu na západě Německa. V neděli měl odletět na návštěvu Angoly. V úterý ale Bílý dům oznámil, že cestu ruší, protože bude místo toho dohlížet na přípravy na úder hurikánu Milton a následné krizové operace.
Rusko a Ukrajina hlásí vzájemné útoky desítkami dronů
Ruská protiletecká obrana zničila 47 ukrajinských dronů v západních oblastech Ruska. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo obrany. Ukrajinské ozbrojené síly hlásí, že Rusko v noci na území Ukrajiny zaútočilo třemi balistickými raketami a 22 drony. Situace na frontě zůstává těžká, Rusové útočí nepřetržitě, uvedl ukrajinský generální štáb. Prohlášení obou stran konfliktu nelze nezávisle ověřit.
Ruská vojenská rozvědka se snaží vyvolat v Británii a Evropě chaos, řekl šéf MI5
Ruská vojenská rozvědka GRU se snaží vyvolat chaos v Británii a v Evropě, varoval v úterý ředitel britské kontrarozvědky MI5 Ken McCallum. Největší teroristickou hrozbu pro Británii podle něho představuje obnovující se Al-Káida a Islámský stát.
McCallum během každoročního projevu k hrozbám, jimž Británie čelí, řekl, že agenti GRU v souvislosti s britskou podporou Ukrajině „se stále větší lehkovážností provádějí v Británii žhářské útoky, sabotáže a další ještě nebezpečnější akce“. Británie od začátku ruské invaze na Ukrajinu patří k zemím, které nejvíce vojensky pomáhají Kyjevu.
McCallum připomněl, že po vpádu Ruska na Ukrajinu evropské země vyhostily více než 750 ruských diplomatů, z nichž drtivá většina byli špioni. To mělo dopad na fungování ruských tajných služeb. Moskva ale začala využívat třetích osob, jako jsou operativci soukromých agentur a zločinci, kteří mají za úkol odvést „špinavou práci“. To negativně ovlivnilo úroveň jejich operací, které lze nyní snáze narušit.
MI5 podle McCalluma také od roku 2022 reagovala na 20 operací, za nimiž stál Írán, nicméně většina její práce se týkala islamistického extremismu, následovaného krajně pravicovým terorismem. Šéf kontrarozvědky řekl, že vzhledem k různým typům hrozeb a ohrožení ze strany jiných států MI5 „měla pěkně těžkou práci“ a musela se vypořádat se „závratnou škálou ideologií a přesvědčení“.
Ukrajina hlásí mrtvé a zraněné po ruských útocích ve třech oblastech
Ruské vzdušné údery na Charkov na severovýchodě Ukrajiny dnes zabily dva civilisty a přes tři desítky jich zranily. Vyplývá to z informací, které na telegramu zveřejnil šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Rusové podle něj útočili mimo jiné leteckými bombami. Oběti a zraněné hlásí po ruských útocích také jihoukrajinská Chersonská oblast a město Kosťantynivka v Doněcké oblasti na východě země.