Válka na Ukrajině ONLINE: Ruské útoky v Chersonské oblasti zabily nejméně dva lidi a šest zranily

Během bojové mise zahynul pilot 299. brigády taktického letectva ukrajinských vzdušných ozbrojených sil, informoval server Ukrinform.

V Rusku po ukrajinském náletu hoří sklad pohonných hmot, uvedly úřady

Ruské úřady potvrdily požár skladu pohonných hmot po rozsáhlém náletu ukrajinských dronů v Orelské oblasti na západě Ruska. Záběry z útoku se objevily na sociálních sítích. Protivzdušná obrana sestřelila 11 dronů, uvedl na sociální síti telegram gubernátor Andrej Klyčkov, podle kterého se nálet obešel bez obětí a raněných. Později informoval, že hasiči pokračují v hašení objektu palivové infrastruktury v obci Stalnoj Koň a poradil místním obyvatelům, aby raději neotvírali okna a neopouštěli své domovy.

Přímo na letišti ve městě Krymsk v Krasnodarském kraji na jihozápadě Ruska shořela ruská stíhačka Su-30, uvedla dnes na facebooku ukrajinská vojenská rozvědka HUR. Tvrdila rovněž, že o den dříve oheň vyřadil z provozu tři ruské lokomotivy. Rozvědka neuvedla, že se ukrajinské síly podílely na těchto požárech, poznamenal list Ukrajinska pravda.

Nejméně dva lidé zahynuli při ruském ostřelování v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny a dalších šest jich bylo zraněno. Na telegramu to dnes napsal šéf správy Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin. Poškozeny byly podle něj tři vícepodlažní obytné budovy, dva rodinné domy a několik automobilů.

Ukrajina se již téměř 34 měsíců brání rozsáhlé ruské invazi. V Chersonské oblasti se nachází frontová linie mezi ruskými a ukrajinskými jednotkami podél řeky Dněpr, která se tam vlévá do Černého moře.

Při útoku ukrajinského dronu na ves Majskij v Belgorodské oblasti zahynul devítiletý chlapec, zranění utrpěla chlapcova matka a její druhé dítě ve věku sedmi měsíců, uvedl gubernátor ruské oblasti Vjačeslav Gladkov.

Ruské ministerstvo obrany dnes tvrdilo, že protivzdušná obrana sestřelila celkem 37 ukrajinských dronů na jižními a západními oblastmi Ruska.

Ukrajinská protivzdušná obrana podle dnešního oznámení ukrajinského letectva v noci na ukrajinským územím sestřelila 58 ze 132 ruských dronů. Doplnila, že 72 ruských bezpilotních letounů se zřítilo, zřejmě díky použití prostředků radioelektronického boje.Rozsáhlejší škody v souvislosti s nočními dronovými útoky hlášeny nebyly. V minulých dnech Rusko podniklo rozsáhlé vzdušné útoky především na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.

Rusko do bojů ve větším počtu nasadilo vojáky z KLDR, uvedl Zelenskyj

Rusko začalo ve významnějším počtu používat severokorejské vojáky proti ukrajinským silám, zatím v Kurské oblasti na západě Ruska, uvedl dnes na sociální síti ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Do Kurské oblasti překvapivě vpadly ukrajinské jednotky na počátku srpna a dosud tam ovládají několik stovek kilometrů čtverečních ruského území.

„Podle předběžných údajů začali Rusové k útokům využívat vojáky ze Severní Koreje, a to ve značném počtu. Rusové je zařazují do kombinovaných jednotek a používají je při operacích v Kurské oblasti. Zatím jen tam. Máme ale informace, že se je mohou použít i na jiných úsecích fronty,“ napsal Zelenskyj.

Zdůraznil, že je to ruský prezident Vladimir Putin, kdo podniká kroky, které eskalují, rozšiřují a vedou k pokračování války, kterou Rusko proti Ukrajině před téměř třemi lety na Putinův rozkaz rozpoutalo. A podle Zelenského je to Putin, kdo oddaluje možnost uzavření míru, a také chce, aby svět měl více problémů i v Asii. Proto proto také podle něj Rusové připravují Severní Koreu k moderní válce.

„Moskva zjevně ignoruje výzvy ze všech zemí, od Číny a Brazílie až po mnoho dalších, o nutnosti udělat vše pro snížení eskalace. Pokud nepřijde silná světová reakce, Rusko válku ještě zhorší,“ varoval.

Prezident ujistil, že Ukrajina se bude dál bránit ruské agresi, a to i proti severokorejským vojákům, a bude postupovat koordinovaně s partnery, aby válka skončila spolehlivým mírem. Připomněl také, že příští týden má jednat v Bruselu s evropskými partnery o spolupráci, sankcích proti Rusku, podpoře ukrajinské obrany, investicích do společné obrany Evropy a silném diplomatickém úsilí pro mír. „To vše je třeba každý týden posilovat, abychom příští rok společně s našimi partnery dosáhli našeho hlavního cíle,“ dodal Zelenskyj.

KLDR dodává Rusku zbraně a munici, které ruská armáda využívá v bojích na Ukrajině, a také podle jihokorejských a amerických zdrojů vyslala do Ruska tisíce vojáků. Ukrajinská rozvědka odhadla jejich počet na 12.000. Nedávno ruští váleční blogeři popsali údajně první nasazení severokorejských vojáků do boje proti Ukrajincům v Kurské oblast. Dříve ukrajinští představitelé tvrdili, že se vojáci z KLDR již ocitli pod ukrajinskou palbou a utrpěli ztráty.

Ruští vojáci shodili z dronu výbušninu na civilistu v centrální části Chersonu. Muž byl se zraněními převezen do nemocnice, píše server Ukrinform. Také v Oděse došlo během leteckého poplachu k výbuchu, informoval tamní starosta Hennadij Truchanov.

„Ruská armáda míří především na tepelné nebo vodní elektrárny. Ukrajinské úřady tvrdí, že ruské střely nemířily na ty jaderné, odkud Ukrajina nyní získává padesát elektrické energie,“ uvedla k ruským útokům zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.

Na letišti v ruském městě Krymsk v Krasnodarském kraji byla zničena ruská stíhačka Su-30, informovala ukrajinská vojenská rozvědka HUR.

Ukrajinská operativní strategická skupina vojsk Chortycja oznámila, že Rusové zlepšili své taktické pozice u obcí Puškine a Piščane a západně a východně od Ševčenka v Doněcké oblasti.

Generální tajemník NATO Mark Rutte v pátek v rozhovoru pro Hlas Ameriky varoval před veřejným projednáváním podrobností potenciální mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem, píše server The New Voice of Ukraine.

Ukrajinská rozvědka se domnívá, že ruské velení brzy zapojí severokorejskou armádu do přímých útočných operací, píše server Ukrajinska pravda.

Reuters: Mladí Ukrajinci stojí před těžkým dilematem: Jít do války, nebo utéct?

Měsíc před osmnáctými narozeninami opustil kyjevský rodák Roman Bileckyj svou rodinu a nastoupil do vlaku odjíždějícího na západ, aby utekl z Ukrajiny před vyhlídkou na účast v zoufalé válce. „Odkládal jsem to rozhodnutí až do úplného konce,“ řekl agentuře Reuters ze studentské koleje na Slovensku, kam v únoru odcestoval. „Byla to jednosměrná jízdenka,“ dodal.

Ne všichni mladí Ukrajinci udělali totéž. Andrij Kotyk vstoupil do armády na začátku války v roce 2022 poté, co mu bylo osmnáct. „Všechno jsem si promyslel a rozhodl jsem se přihlásit. Řekl jsem si, že půjdu bránit vlast. Je lepší sloužit, než utíkat,“ řekl Kotyk v neprůstřelné vestě a s automatickou puškou v ruce, zatímco v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny čekal na dokončení opravy vozidla poté, co přežil útok dronu.

Po vpádu ruských vojsk v únoru 2022 Ukrajina zakázala většině dospělých mužů opustit zemi. Rozhovory zpravodajů Reuters s půl tuctem mladých Ukrajinců, jejich příbuznými, náborovými důstojníky a úředníky, poukazují na bezútěšné dilema, kterému čelí tisíce chlapců na prahu dospělosti a jejich rodin: Měli by zůstat, nebo odejít?

Ačkoli většina zůstává, někteří jako Bileckyj se rozhodli odjet do ciziny, aby se vyhnuli vyhlídce na zranění či smrt v zákopech. Zatímco se blíží třetí výročí vypuknutí války, má Rusko na bojišti převahu a Ukrajina se zoufale snaží posílit své vyčerpané a stárnoucí jednotky.

Od začátku války se více než 190 tisíc ukrajinských chlapců ve věku 14 až 17 let zaregistrovalo v zemích Evropské unie mezi miliony uprchlíků. Zatímco Ukrajina na jaře snížila věkovou hranici pro odvedení do války z 27 na 25 let, ze strany spojenců roste tlak, aby Kyjev do armády povolal i mladší lidi, což ukrajinské vedení odmítlo.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken ve středu řekl, že Ukrajina bude muset učinit těžká rozhodnutí. „Například si myslíme, tedy mnozí z nás si myslí, že je nutné povolat do boje mladší lidi. Nyní nejsou do boje zapojováni osmnácti- až pětadvacetiletí,“ řekl.

Ukrajinská armáda a ministerstvo obrany se k podrobnostem o náboru nových vojáků nevyjádřilo. Ani Bileckyj, ani Kotyk neřekli, že své volby litují.

„Myslel jsem, že bych litoval, kdybych neodjel. Čas mi ubíhal,“ řekl Bileckyj ve vzpomínce, jak se třásl hrůzou před blížícími se osmnáctinami, a na mučivé přípravy rodiny, aby ho vypravila na cestu. Nyní studuje obchodní management v Bratislavě. „Jednali jsme bez emocí. Všichni jsme si uvědomovali, že musím odejít,“ dodal.

Kotyk ještě před konfliktem vystudoval hudební školu. Vypuknutí války jej přimělo vstoupit jako dobrovolník do armády, spolu se čtyřmi kamarády. Jeho úvodem do dospělosti byla účast na osvobození města Cherson na jihovýchodu Ukrajiny koncem roku 2022. „První dva vojenské úkoly byly opravdu, opravdu děsivé,“ řekl pěšák, kterému je nyní 21 let. „Pak jsem si zvykl,“ dodal.

Uznal, že válka ho hluboce změnila: „Zbavil jsem se dětinských nápadů.“ Stále však doufá, že se vrátí ke své vášni - ke zpěvu - a že jednoho dne založí rodinu. Podle svých slov chápe, proč se tolik mladých mužů rozhodlo opustit zemi, a nechce je odsuzovat, i když připouští, že jejich exodus se ho dotýká, protože ti, kteří zůstali bojovat, jsou unavení. „Všichni kluci jsou skutečně unavení, všichni potřebují vystřídat,“ říká.

Někteří vysoce postavení ukrajinští představitelé, včetně tehdejšího ministra zahraničí Dmytra Kuleby, otevřeně kritizovali muže v branném věku, kteří žijí v zahraničí, zatímco jejich krajané bojují a umírají za svou zemi.

Tento hněv odráží často hořkou debatu v ukrajinské společnosti, zda je správné či špatné utíkat během války ze země. Zvyšuje to vyhlídky, že zášť a rozdělení společnosti budou pokračovat i poté, co válka nakonec skončí a lidé se začnou vracet z ciziny.

Průměrný věk ukrajinských vojáků se podle kanadské velvyslankyně na Ukrajině Natalky Cmocové pohybuje okolo 40 let; ukrajinské úřady takové údaje nezveřejňují.

Armáda potřebuje více mladých bojovníků, kteří mohou do válčení vnést větší motivaci a odolnost, řekl Volodymyr Davyďuk, který se u proslavené 3. útočné brigády stará o nábor nováčků. „Bojovat představuje pro čtyřicátníka a dvacetiletého dvě velmi odlišné věci,“ tvrdí.

Jednotka, v jejíž řadách bojuje Kotyk, usiluje o posílení náboru mladých mužů, kteří se ocitli na životní křižovatce například po dokončení střední či vysoké školy. Danylo Velyčko, který má nábor nováčků na starosti, řekl, že mladí lidé tvoří jen zlomek jednotky a že věk průměrného žadatele o přijetí do brigády překračuje 32 let.

Více lidí nepotřebuje na Ukrajině jen armáda. V zemi žilo asi 41 milionů obyvatel před válkou, ve které desítky tisíc lidí přišly o život. Konflikt vážně postihl ekonomiku, která trpí vážným nedostatkem pracovních sil, protože muži odešli na frontu; porodnost prudce klesá a lidé utíkají do ciziny.

V letošním prvním pololetí se na Ukrajině narodilo 87655 dětí, což je přibližně o třetinu méně oproti prvnímu pololetí předválečného roku 2021 se 132595 novorozenci. Podle údajů OSN do ciziny vycestovalo téměř sedm milionů Ukrajinců všech věkových kategorií. Téměř 4,2 milionu mělo na konci září povolení k pobytu v zemích Evropské unie.

Kyjev se snaží zastavit další odchody do zahraničí a povzbudit uprchlíky k návratu. Parlament v úterý schválil jmenování vicepremiéra Oleksije Černyšova do čela ministerstva pro národní jednotu, které má pracovat na návratu Ukrajinců do vlasti.

To zrovna nemusí vypadat jako nejsnadnější úkol v situaci, kdy se na bojišti projevuje ruská převaha, kdy ukrajinský energetický systém je po ruských útocích v troskách a kdy vládne nejistota ohledně další podpory Západu po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem.

Matka bratislavského studenta Svitlana Bilecká polykala slzy, když si vzpomněla, jak na nástupišti mávala na rozloučenou svému synovi ve vlaku odjíždějícím z kyjevského nádraží. Nicméně je přesvědčená, že syn by se neměl vrátit předčasně: „Bylo to velmi těžké rozhodnutí, ale jsem si naprosto jistá, že bylo správné, protože jde o to, aby měl budoucnost. Neumím si představit, že by teď byl doma.“

V západoruském městě Orel se ozvaly výbuchy, na sociálních sítích se objevují zprávy o dronovém útoku na ropný sklad. Podle jednoho ze svědků hoří nejméně jedna palivová nádrž. Úřady Orelské oblasti uvádějí, že dronový útok způsobil požár paliva v infrastrukturním zařízení a že a trosky spadlého dronu poškodily okna několika domů.

Ruské útoky v Chersonské oblasti zabily nejméně dva lidi a šest zranily

Nejméně dva lidé zahynuli při ruském ostřelování v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny a dalších šest jich bylo zraněno. Na telegramu to dnes uvedl šéf správy Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin. Poškozeny byly podle něj tři vícepodlažní obytné budovy, dva rodinné domy a několik automobilů.

Ukrajina se již více než dva a půl roku brání rozsáhlé ruské invazi. V Chersonské oblasti se nachází frontová linie mezi ruskými a ukrajinskými jednotkami podél řeky Dněpr, která se tam vlévá do Černého moře.

Ukrajinská protivzdušná obrana podle dnešního oznámení ukrajinského letectva v noci na ukrajinským územím sestřelila 58 ze 132 ruských dronů. Doplnila, že 72 ruských bezpilotních letounů bylo "ztraceno" díky použití taktiky elektronického boje.Rozsáhlejší škody v souvislosti s nočními dronovými útoky hlášeny nebyly. V minulých dnech Rusko podniklo rozsáhlé vzdušné útoky především na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.

BBC: Za tři roky války Rusko vyrobilo kvůli sankcím jen sedm civilních letadel

V období od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 plánovala ruská korporace leteckých výrobců OAK vyrobit 108 civilních dopravních letadel. Vyrobila jich ale sedm, napsal server BBC News, podle kterého se výroba civilních letadel v Rusku ocitla v důsledku západních sankcí na pokraji krachu.

Pro Rusko je ale výroba dopravních letadel nejen otázkou prestiže nebo komerčních zisků. Mnohé odlehlé končiny jsou zcela závislé na leteckém spojení. Rusko je natolik velké, že spojení jen pozemní dopravou nepřipadá v úvahu.

„V sovětské éře jsme byli konkurenceschopní a já jsem stoprocentně přesvědčen, že můžeme být i nyní,“ řekl na konci října šéf korporace Rostěch Ivan Čemezov. Ruské senátory ujišťoval, že ruský letecký průmysl dokáže konkurovat firmám Boeing a Airbus.

Čemezov mluvil v 973. den od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, za což západní státy na Rusko uvalily sankce. Jejich dopady jsou tak vážné, že OAK, která je součástí Rostěchu, není kvůli sankcím s to vyrábět dopravní letadla.

Zmíněných sedm letadel, které Rusko vyrobilo po rozpoutání války proti Ukrajině, jsou letouny SuperJet 100. Dokončeny byly ještě z předválečných zásob, píše BBC a odvolává se na údaje dostupné na internetu. Oficiální rejstřík civilních letadel je neveřejný.

Kromě zmíněných superjetů byly vyrobeny ještě dva prototypy, a sice Il-96-400M a Il-114, které se ale používají jen při zkouškách.

V roce 2009 se v Rusku vyrobilo 11 dopravních letadel, v roce 2020 jich bylo 12 a o rok později 13, včetně jednoho zkušebního letounu MS-21. To sice nestačilo na konkurenci největším výrobcům na světě, ale stačilo to k udržení a rozvoji ruského leteckého průmyslu.

V reakci na západní sankce ruská vláda přijala v červnu 2022 program rozvoje odvětví do roku 2030. Ambiciózní program počítal s výrobou 14 letounů do konce roku 2022, pak 25 letadel v roce 2023 a 69 letadel v letošním roce. Prakticky okamžitě ale program začal váznout a termíny dodávek letadel se už dvakrát musely posunout do příštích let. Spolu s tím se snížily i počty letadel.

Jak BBC řekl zdroj z odvětví, který si nepřál být jmenován, ve skutečnosti program od začátku nikdo nebral vážně, ale jen jako „pilulku“ na uklidnění nervů ve vládě a „imitaci činnosti“, jakkoli možná „někde nahoře“ si mohli představovat, že vše půjde podle plánu a do roku 2030 se vyrobí 1036 letadel.

Výroba by se měla opírat o regionální superjety ve verzi SSJ-New, s ruskými díly místo dovážených, a MS-21 určené na střední vzdálenosti. Zatím se ale nepodařilo získat osvědčení pro ruské motory k superjetům, nemají je ani letadla MS-21 s ruskými motory. Letouny sice vznikly v Rusku, ale s množstvím zahraničních dílů, které je nezbytné nahradit, a tak si nikdo podle BBC netroufá odhadnout, kdy jejich výroba skutečně začne.

Rusko proto počítá i s výrobou letadel vyvinutých ještě v Sovětském svazu, jako je dálkový Il-96-300 a Il-214 určený pro střední vzdálenosti. Jsou sice zastaralé, ale Rusko nemá jinou možnost, jak nahradit flotilu zahraničních letadel. Pro ty nejmodernější je prakticky nemožné sehnat náhradní díly, a tak se třeba Aeroflot chystá znovu uvést do provozu letouny Boeing 747, původně odepsané jako neefektivní.

Největší problém má Rusko podle BBC s dopravními letouny pro místní linky v regionech. O tuto dopravu se měly postarat letouny Il-114 a český L-410, pokládaný před vypuknutím války za spásu regionálních aerolinek. Jejich výroba v Rusku ale v nejbližších letech sotva začne. Problémem je také udržet v chodu letouny zahraniční výroby, kterých na jaře 2022 bylo 738 z celkového počtu 1101 dopravních letounů v Rusku.

Rutte svolal schůzku několika zemí o možném příměří ve válce na Ukrajině

Generální tajemník NATO Mark Rutte na příští středu do Bruselu svolal schůzku představitelů několika zemí a lídrů EU, aby společně probrali případné příměří ve válce na Ukrajině. Informoval o tom Polský rozhlas. Setkání se zúčastní zástupci Ukrajiny, Francie, Německa, Itálie, Británie a Polska.

Očekává se, že jednání se budou týkat budoucích bezpečnostních záruk pro Ukrajinu ze strany jejích partnerů a možného rozmístění příslušníků evropských mírových sil na Ukrajině v případě příměří . Ve středu se v Bruselu zároveň uskuteční summit EU a balkánských zemí, ve čtvrtek se pak chystá pravidelný summit sedmadvacítky.

Rusko na ukrajinskou energetiku útočilo 93 raketami a 200 drony, uvedl Zelenskyj

Rusko dnes použilo 93 raket a střel a skoro 200 dronů k jednomu z největších útoků na ukrajinskou energetiku, informoval ukrajinský rezident Volodymyr Zelenskyj. Jednalo se podle něj o střely s plochou dráhou letu, balistické rakety a nejméně jednu severokorejskou raketu.

Ukrajinská armáda sestřelila 81 raket, z nich 11 zneškodnily stíhačky F-16 dodané ukrajinskými partnery, doplnil prezident napadené země.

Česko zatím poskytlo Ukrajině vojenský materiál za 7,3 miliardy korun

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru roku 2022 poskytlo Česko napadené zemi nepotřebný vojenský materiál v hodnotě 7,3 miliardy korun, řekla novinářům ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Jako dárce, koordinátor či organizátor se pak Česká republika podílela na dodávkách za více než tři miliardy dolarů (zhruba 71,8 miliardy korun).

Česká armáda a obranný průmysl dodaly podle Černochové na Ukrajinu přes 1600 kusů vojenské techniky a miliony kusů munice všech ráží. „Vycvičili jsme více než 7000 ukrajinských vojáků jak na území České republiky, tak v Polsku. Je to přes deset procent celkového objemu vycvičeného misí Evropské unie,“ dodala ministryně.