Válka na Ukrajině ONLINE: Zelenskyj oznámil založení mezinárodní zbrojařské aliance

Americká Sněmovna reprezentantů dnes schválila nový návrh nouzového financování federální vlády na příštích 45 dnů, který má na poslední chvíli odvrátit ochromení vládních úřadů, takzvaný shutdown. O nouzovém financování teď ještě musí hlasovat Senát a pak návrh podepsat prezident Joe Biden. Informují o tom americká média.

Nový návrh nezahrnuje podporu pro Ukrajinu, proti které se stavěla řada republikánských zákonodárců. Počítá ale se zvýšením federální pomoci při katastrofách v rozsahu, jaký požadoval Biden, uvedla agentura AP.

Financování federální vlády je zapotřebí schválit do půlnoci východoamerického času (neděle 06:00 SELČ). V opačném případě čeká federální zaměstnance nucená dovolená, více než dva miliony aktivních a rezervních vojáků budou pracovat bez výplaty a federální programy a služby se začnou potýkat s výpadky.

„Chceme rozšiřovat náš byznys s Českem,“ prozradil mi v rozhovoru šéf největší tiskařské firmy na Ukrajině Sergej Kovalčuk. Továrnu jeho společnosti Ukrpol jsem měl možnost na začátku září osobně navštívit. https://t.co/38kVqNQVoZ

— Lukáš Vojáček (@voj_luk) September 30, 2023

Ukrajina jako první země na světě vytváří flotilu námořních dronů. Ta už donutila Rusy, aby před ní začali ukrývat své válečné lodě. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu, který dnes zveřejnila jeho kancelář.

Ukrajina, která nemá možnost do námořního boje proti Rusku vyslat konvenční válečná plavidla, od začátku ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu operuje zejména pomocí několika typů dronů vlastní výroby, které dokáží překonat i velké vzdálenosti. Tento měsíc uvedla, že se jí s jejich pomocí podařilo poškodit několik ruských válečných lodí. V červenci jimi zasáhla Krymský most, který spojuje ruskou pevninu s anektovaným poloostrovem Krym.

Zelenskyj oznámil založení mezinárodní zbrojařské aliance pro svobodný svět

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil založení mezinárodní aliance zbrojařského průmyslu. Jejím účelem má být mimo jiné posílení obranného potenciálu Ukrajiny. Dnešního zbrojařského fóra v Kyjevě se podle něj zúčastnili zástupci 252 zbrojařských firem z více než 30 zemí včetně České republiky. Názvy firem Zelenskyj nezveřejnil. Základem pro alianci je prohlášení, které dosud podepsalo 13 předních výrobců zbraní, uvedl Zelenskyj na sociálních sítích s tím, že další zbrojařské koncerny se mohou připojit. Ukrajinské ministerstvo zahraničí později uvedlo, že se připojilo už 38 firem z 19 zemí.

Nejméně pět zraněných si dnes dopoledne vyžádaly dva ruské raketové útoky na obec Matvijivka v Záporožské oblasti v jižní části Ukrajiny. Podle serveru The Kyiv Independent o tom dnes informoval šéf regionální vojenské správy. Také středoukrajinským městem Vinnycja v noci na dnešek otřáslo několik explozí, podle místních úřadů ruské síly při útoku zasáhly zařízení infrastruktury. Informovala o tom agentura Unian.

Protiletecký poplach vyhlásily i jihoukrajinské Mykolajivská, Oděská a Chersonská oblast nebo Čerkaská či Chmelnycká oblast v centrální a západní části země. Podle ukrajinských médií ruská armáda vyslala nad území bezpilotní letouny.

Rumunské armádní radary zaznamenaly možné narušení rumunského vzdušného prostoru při ruských nočních útocích na ukrajinskou civilní infrastrukturu s pomocí dronů. Podle agentury Reuters to dnes oznámilo rumunské ministerstvo obrany. Rumunsko je členem Severoatlantické aliance.

Když Rusko v polovině července odstoupilo od dohody, která navzdory válce umožňovala bezpečný vývoz ukrajinského obilí z černomořských přístavů, začaly ruské útoky systematicky ničit zařízení v ukrajinských mořských přístavech. Pro export z Ukrajiny jsou nyní klíčové přístavy na Dunaji na hranici s Rumunskem. Na ty však Rusko také útočí.

Trosky pravděpodobně ruských dronů se tento měsíc našly na rumunském území už třikrát. Podle Reuters to zvýrazňuje bezpečnostní rizika pro NATO, jehož členové se zavazují k vzájemné pomoci v případě napadení. Rumunsko je členem aliance od roku 2004.

Voliči na Slovensku od rána vybírají nové poslance parlamentu v předčasných volbách, které jednoznačného favorita nemají a které definují postoj země vůči pomoci Ukrajině.

Podle dřívějších sondáží by se o vítězi mělo rozhodnout mezi stranou Směr-sociální demokracie (Směr-SD) bývalého trojnásobného premiéra Roberta Fica a liberálním hnutím Progresivní Slovensko (PS) místopředsedy Evropského parlamentu Michala Šimečky. Předseda nyní neparlamentního PS Šimečka předem odmítl povolební spolupráci svého hnutí se Směrem-SD, který například vystupuje proti vojenské pomoci napadené Ukrajině.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jednal s vedením Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Kyjev má podle něj zájem rozšířit spolupráci s bankou v oblastech jako je energetika, potravinová bezpečnost, financování obchodu, kritická infrastruktura, podpora obcí, byznysu atd.  

Středoukrajinské město Vinnycja hlásí exploze, Rusové útočili na infrastrukturu

Středoukrajinské město Vinnycja v noci na sobotu rozeznělo několik explozí, podle místních úřadů Rusko při útoku zasáhlo zařízení infrastruktury. Rozsah škod zatím není známý. Informovala o tom agentura Unian. Protiletecký poplach vyhlásily i jihoukrajinské Mykolajivská, Oděská a Chersonská či Čerkaská a Chmelnycká oblast v centrální a západní části země. Podle ukrajinských médií ruská armáda vyslala nad území bezpilotní letouny. „Nepřítel útočí ze vzduchu. Obranné síly a veškeré služby v oblasti pracují,“ napsal na Telegramu šéf správy Vinnycké oblasti Serhij Borzov. Později uvedl, že bylo zasaženo blíže neurčené zařízení infrastruktury. Agentura Reuters připomněla, že ukrajinští představitelé tímto termínem často označují zařízení v odvětví energetiky či průmyslu. Úřady v zemi také v době útoků nezveřejňují bližší informace.

Orbán zpochybnil možnost, že by EU brzy zahájila přístupová jednání s Ukrajinou

Maďarský premiér Viktor Orbán dnes podle agentury AP zpochybnil možnost, že by Evropská unie v dohledné době zahájila jednání o vstupu Ukrajiny do sedmadvacítky. Uvedl, že je nereálné zahájit přístupový proces se zemí, která je ve válce. Státy EU mají v prosinci rozhodnout, zda umožní Ukrajině zahájit přístupové rozhovory, což by vyžadovalo jednomyslnou podporu všech 27 členů; Maďarsko podle diplomatů může být překážkou, podotkla agentura Reuters.

„Nemůžeme se vyhnout otázce - když budeme na podzim v Bruselu jednat o budoucnosti Ukrajiny - zda můžeme skutečně vážně uvažovat o členství země, o zahájení přístupových rozhovorů se zemí, která je ve válce,“ řekl Orbán ve státním rozhlase. Ukrajina, která se už 19 měsíců brání ruské vojenské agresi, získala status kandidátské země spolu s Moldavskem v loňském roce.

NATO se i po volbách se Slovenskem shodne na pomoci Ukrajině, věří Stoltenberg

Severoatlantická aliance se bez ohledu na výsledky slovenských voleb nejspíš shodne s Bratislavou na poskytování další pomoci Ukrajině. V rozhovoru s agenturou Reuters to dnes řekl šéf NATO Jens Stoltenberg. Podle něj se podaří vyřešit i neshody mezi Polskem a Ukrajinou, které souvisejí se zákazem dovozu ukrajinského obilí.

"Očekávám a jsem si jistý, že Ukrajina a Polsko najdou způsob, jak tyto záležitosti urovnat, aniž by to mělo dopad na vojenskou podporu Ukrajiny," řekl Stoltenberg.

V Rusku má základní službu v armádě na podzim nastoupit 130 tisíc branců

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal nařízení o pravidelných podzimních odvodech do armády. Základní vojenskou službu v armádě má letos na podzim nastoupit 130.000 lidí ve věku od 18 do 27 let. Informoval o tom portál Meduza.

Rusko vede už více než rok a půl invazi na Ukrajinu. Generální štáb ruské armády nicméně jako obvykle slíbil, že branci do bojů na Ukrajinu vysláni nebudou. V plánu podle něj není ani další vlna mobilizace, která by navázala na tu z loňského podzimu, kdy bylo podle oficiálních prohlášení povoláno do zbraně asi 300.000 rezervistů. Odvody začnou 1. října a potrvají do 31. prosince.

Rumunsko podle Reuters přesouvá protivzdušnou obranu blíž hranici s Ukrajinou

Rumunsko přesouvá prostředky protivzdušné obrany blíž k vesnicím na břehu Dunaje u hranic s Ukrajinou poté, co na jeho území opakovaně dopadly části patrně ruských dronů. S odvoláním na dva nejmenované zdroje z oblasti obrany to uvedla agentura Reuters. Podle jejích informací Rumunsko v příhraničním regionu taktéž navýšilo počet armádních pozorovacích stanovišť a hlídek.

Části dronů na svém území Rumunsko nalezlo v době, kdy Rusko pravidelně podniká dronové útoky na ukrajinskou přístavní infrastrukturu na Dunaji. Rusko útočí mimo jiné na přístavy Izmajil a Reni, které leží hned naproti Rumunsku na druhém břehu Dunaje.

Ukrinform: Ruští agenti, již stáli za výbuchy ve Vrběticích, škodili i Ukrajině

Ukrajinské bezpečnostní složky mají důkazy o zapojení ruských zpravodajských služeb do výbuchu v muničním skladu ve Vrběticích v roce 2014, kde byly uloženy zbraně určené pro Ukrajinu. Dnes to s odvoláním na ukrajinské vyšetřovatele a tajnou službu SBU napsala agentura Ukrinform. Ruští agenti podle nich měli na svědomí i explozi skladu zbraní ve městě Svatove v Luhanské oblasti.

Putin jednal s bývalým velitelem wagnerovců o vzniku dobrovolnických jednotek

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek večer jednal s někdejším členem žoldnéřské Wagnerovy skupiny Andrejem Troševem o vytvoření dobrovolnických jednotek určených zejména pro boj na Ukrajině. Podle agentury TASS o tom informoval Kreml. Jeho mluvčí Dmitrij Peskov řekl, že Trošev pracuje pro ministerstvo obrany, napsala RIA Novosti.

Trošev v rámci Wagnerovy skupiny působil jako náčelník jejího štábu.