Válka na Ukrajině ONLINE: Podle Kremlu Putin telefonoval s Orbánem a postoj Kyjeva je destruktivní

Členské státy EU se shodly na patnáctém balíčku sankcí proti Rusku

Zástupci členských států EU se shodli na patnáctém balíčku sankcí proti Rusku. Informovalo o tom na sociální síti X maďarské předsednictví. Balíček obsahuje další omezení pro osoby a společnosti, které se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině. Opatření by měla cílit proti takzvané stínové flotile zahraničních plavidel, která přepravují ruské ropné produkty. Součástí balíčku je ale rovněž i prodloužení takzvané české výjimky z evropského zákazu dovozu ruských ropných produktů, ačkoli Praha o to neusilovala.

Členské země ještě musí po dnešní dohodě svých diplomatů nové sankce potvrdit formálně, očekává se, že se tak stane v pondělí na okraj jednání ministrů zahraničí bloku.

Kancléř Scholz vyzval německé podniky k investicím na Ukrajině

Německý kancléř Olaf Scholz dnes vyzval německé podniky, aby investovaly na Ukrajině. Po válce podle něj totiž nabídne šance růstu jako kdysi střední Evropa. Prohlásil to na německo-ukrajinském hospodářském fóru, které se konalo v Berlíně. Cesta do Evropské unie, na kterou se Ukrajina vydala, je podle něj nezvratná. Pro posílení hospodářské spolupráce mezi Ukrajinou a Německem se vyslovil také ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Ukrajina se už téměř tři roky brání ruské vojenské agresi, což má dalekosáhlé důsledky i pro její ekonomiku.

„Uvidíme na Ukrajině po válce růst a šanci na rozvoj podobně, jako jsme ji viděli ve středoevropských a východoevropských zemích, které do EU vstoupily v posledních dvou desetiletích,“ uvedl na fóru Scholz. Podle něj má Německo na úspěchu těchto zemí velký podíl a samo z něj profitovalo. „Něco podobného bych si přál i s ohledem na Ukrajinu,“ dodal.

Mluvčí ruské diplomacie prohlásila, že od Ruska nelze čekat ústupky

Pokud někdo čeká, že Rusko udělá ústupky, nemá zřejmě dost znalostí, nebo má krátkou paměť, prohlásila dnes mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Podle agentury Reuters se tak vyjádřila v kontextu nedávné výzvy zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa k okamžitému příměří a jednání mezi Moskvou a Kyjevem o ukončení bojů. Mluvčí ruské diplomacie také vyzvala ruské občany, aby necestovali do Spojených států, Kanady a některých evropských zemí.

Zacharovová na tiskové konferenci podle ruské agentury Interfax uvedla, že Moskva je připravena jednat s novou americkou administrativou, ale zatím nedostala od týmu příštího amerického prezidenta žádné seriózní a proveditelné návrhy. Nová administrativa se vlády ujme 20. ledna, kdy bude Trump inaugurován. Trump o víkendu jednal v Paříži s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a jeho francouzským protějškem Emmanuelem Macronem.

Podle Kremlu Putin telefonoval s Orbánem a postoj Kyjeva je destruktivní

Ruský prezident Vladimir Putin telefonoval s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, se kterým hovořil o Ukrajině. Informoval o tom podle ruské státní tiskové agentury TASS Kreml, který zároveň postoj Kyjeva označil za destruktivní. Podle Kremlu politika Kyjeva vylučuje možnost mírového urovnání konfliktu. Ukrajina se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi už třetím rokem. Orbánovo vyjádření k telefonátu zatím není k dispozici.

„Odehrála se důkladná výměna názorů na ukrajinskou problematiku. Viktor Orbán vyjádřil zájem podpořit společné hledání způsobů politického a diplomatického řešení krize, včetně zohlednění svých kontaktů s řadou západních představitelů,“ uvádí se v prohlášení Kremlu. „Putin nastínil své hodnocení současného vývoje situace kolem Ukrajiny a destruktivní linie kyjevského režimu, která nadále vylučuje možnost mírového řešení konfliktu,“ dodal Kreml. Dvojice státníků podle Moskvy také jednala situaci na Blízkém východě s ohledem na dění v Sýrii nebo o bilaterální obchodní a ekonomické spolupráci. „Pozornost byla věnována zejména další podpoře oboustranně výhodných projektů v oblasti energetiky,“ uvedlo tiskové oddělení Kremlu, podle něhož hovor inicioval Orbán. Ten se zatím nevyjádřil.

Ukrajinský úder zřejmě zasáhl ropné zařízení v ruské Brjanské oblasti

Ukrajinský vzdušný úder v noci na dnešek zřejmě zasáhl ropné zařízení v ruské Brjanské oblasti. Vyplývá to z vyjádření ukrajinské armády a také telegramového portálu Astra, podle něhož vzplála přečerpávací stanice ropovodu Družba v obci Sven. Tu zmiňuje také ukrajinský generální štáb. Útok podle zdroje z ukrajinského energetického odvětví neovlivnil tranzit ropy dál do zemí Evropské unie přes Ukrajinu, napsala agentura Reuters.

"Útok se netýká tranzitu ropy, protože jde o zařízení, které pracuje na zajištění dodávek motorové nafty a ropných produktů. Co se týká tranzitu, vše pokračuje podle plánu," řekl agentuře Reuters nejmenovaný ukrajinský zdroj. Družba prochází Brjanskou oblastí, podobně jako ropovod BPS, jenž míří k Baltskému moři. Reuters nebyl schopen ověřit, zda byla nějaká ropná infrastruktura zasažena.

Bloomberg: Biden zvažuje nové a přísnější sankce na ruský obchod s ropou

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena zvažuje, že uvalí nové a přísnější sankce na ruský obchod s ropou, aby omezila schopnost Moskvy financovat válku na Ukrajině. S odvoláním na zdroje obeznámené se situací o tom dnes informovala agentura Bloomberg. Biden příští měsíc končí ve funkci.

Bidenova administrativa s blížícím se návratem Donalda Trumpa do Bílého domu stupňuje kroky na podporu Ukrajiny v jejím boji proti ruské vojenské invazi. Terčem nových sankcí by podle zdrojů mohla být část ruského exportu ropy, na podobě sankcí se však ještě pracuje.

Desetitisíce Ukrajinců a Ukrajinek přišlo ve válce o končetiny, píše BBC

Přinejmenším 50 tisíc vojáků i civilistů podle ukrajinského ministerstva zdravotnictví přišlo během tří let války o končetiny. Některým lékaři amputovali jednu, dvě, ale i tři nebo čtyři končetiny. Všichni potřebují protézy, někteří vozík, řekla serveru BBC News Olha Rudnevová, spoluzakladatelka rehabilitačního střediska, které již pomohlo s protézami a terapií více než tisícovce raněných. S více než milionem lidí na frontové linii se Ukrajina podle Rudnevové stane zemí invalidů.

Poslanci by mohli dokončit schvalování novely lex Ukrajina

Poslanci by dnes mohli dokončit závěrečné schvalování novely o dalším prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Před schvalováním je také novela energetického zákona, jež by mohla poslaneckými úpravami omezit peníze ze státního rozpočtu vyplácené na podporované zdroje energie. Odpoledne jsou na programu předlohy v prvním čtení, týkají se zemědělství. Večer se poslanci vrátí ke druhému čtení sporné novely o růstu televizního a rozhlasového poplatku s rozšířením okruhu poplatníků, které by chtěl vládní tábor také dokončit.

Dron zasáhl auto MAAE na cestě do Záporožské jaderné elektrárny

Vozidlo Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) utrpělo vážné poškození po zásahu dronem na cestě do Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny. Uvedl to šéf agentury Rafael Grossi. Nikdo podle něj nebyl zraněn. Grossi neuvedl, kdo podle něj za útokem stál.

MAAE v elektrárně nacházející se poblíž frontové linie udržuje tým odborníků, kteří monitorují situaci. Týmy se pravidelně střídají, přičemž dronový incident se podle Grossiho odehrál během posledního střídání.

„Jako generální ředitel MAAE tento útok na zaměstnance MAAE co nejdůrazněji odsuzuji,“ uvedl Grossi s tím, že útoky na jaderné elektrárny jsou nepřípustné. „Útoky na ty, kteří jsou zodpovědní za jadernou bezpečnost těchto elektráren, jsou ještě nepřijatelnější,“ dodal.

Agentura zároveň zveřejnila fotografii, na níž je vozidlo s nápisem MAAE, které má zničenou a ohořelou záď.

Analytici píší o ruském postupu; Moskva mluví o blízkosti dosažení cílů

Rusko postoupilo ve svém válečném tažení u devíti ukrajinských obcí, napsali v noci na dnešek na telegramu analytici projektu DeepState, pokládaného za blízký ukrajinské armádě. Šéf ruské civilní rozvědky SVR Sergej Naryškin mezitím prohlásil, že Rusko je blízko dosažení svých cílů ve speciální vojenské operaci, jak Moskva nazývá svou rozsáhlou vojenskou agresi vůči Ukrajině.

„Situace na frontě je v neprospěch Kyjeva. Strategická iniciativa ve všech zónách patří nám. Jsme blízko dosažení našich cílů, zatímco ukrajinské ozbrojené síly jsou na pokrají zhroucení,“ prohlásil Naryškin v časopisu Razvědčik, což je oficiální časopis ruské rozvědky. Šéf SVR dále uvedl, že vláda ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského přišla o svou legitimitu a kvůli tomu i o schopnost vyjednávat.

Ukrajina plánuje tento měsíc schůzku s evropskými spojenci, řekl mluvčí

Ukrajina plánuje na tento měsíc schůzku se svými klíčovými evropskými spojenci, aby s nimi koordinovala postoje ve snaze zajistit Kyjevu co nejsilnější pozici na frontě a v případných mírových rozhovorech. Uvedl to dnes podle médií mluvčí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ukrajina se už déle než tisíc dnů brání ruské agresi.

„Ukrajina plánuje uskutečnit tuto schůzku v prosinci kvůli koordinaci a vypracování společné pozice a zajištění silného postavení při jakémkoliv vývoji události: jak při jednáních, tak na bojišti,“ řekl mluvčí Serhij Nykyforov.

Fiala: Příměří musí přijmout Kyjev, jinak to bude další mnichovská dohoda

Jakékoliv podmínky příměří ve válce na Ukrajině musí být přijaty Kyjevem, jinak by to znamenalo „další mnichovskou dohodu“, je přesvědčen český premiér Petr Fiala. V dnes zveřejněném rozhovoru s agenturou Bloomberg také varoval před appeasementem, tedy politikou ústupků či usmiřování. Nutit Ukrajinu vzdát se území podle něj jen povzbudí válečnou mašinerii ruského prezidenta Vladimira Putina.

„Bezpečnost Evropy prostě nelze zajistit, když Rusko okupuje část Ukrajiny a pokračuje v agresi,“ uvedl Fiala, který zmínil i osobní vzpomínky na okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. „Nevěřím v politiku appeasementu - ta vždy prospívá agresorovi. Vždy,“ dodal.

Asadův režim padl, protože ruští vojáci jsou na Ukrajině, míní Zelenskyj

Režim Bašára Asada se zhroutil, protože téměř 800.000 ruských vojáků je na Ukrajině a v Sýrii samotné fakticky nezůstala ruská vojska, prohlásil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle médií zároveň varoval, že pád Ukrajiny by vedl k návratu Ruska do Sýrie a Afriky.

„Vidíme, že se Asadův režim zhroutil. Proč? Protože tam nejsou opravdová ruská vojska. Buďme upřímní, (Asadův režim padl) nejen zásluhou povstalců a těch, kdo je podporují, ale i proto, že tam nejsou opravdová ruská vojska,“ řekl Zelenskyj agentuře Interfax-Ukrajina před schůzkou s estonským premiérem Kristenem Michalem.

Rusové v listopadu okupovali rekordně velkou část Ukrajiny, píše web

Postup ruských vojsk na východě Ukrajiny se v listopadu výrazně zrychlil a Rusko za uplynulý měsíc dobylo téměř pětkrát více ukrajinského území než za celý loňský rok, upozornil na sociální síti Telegram ukrajinský projekt UA War Infographics. Příčinu, proč se minulý měsíc ruským jednotkám podařilo okupovat 702 kilometrů čtverečních ukrajinského území, vidí projekt v nedostatku zdrojů na ukrajinské straně a v uplatnění nové taktiky ruských vojsk.

UA War Infographics své grafiky vytváří na základě údajů projektu War Mapper, ale informace o tom, kolik ukrajinského území ruské jednotky v listopadu dobyly, se silně rozcházejí, napsal server BBC News a připomněl, že podle amerického Institutu pro studium války (ISW) ruské síly od 1. do 25. listopadu obsadily 574 kilometrů čtverečních, tedy postupovaly průměrnou rychlostí 22 čtverečních kilometrů za den. Ruská armáda podle výpočtů agentury Reuters obsadila od 1. do 28. listopadu více než 600 kilometrů čtverečních.

Kyjev brzy získá 4,2 miliardy eur (105,5 miliardy korun) z finančního nástroje EU na podporu Ukrajiny. Druhou platbu dnes schválila Rada EU.