Válka na Ukrajině ONLINE: Ukrajinské ozbrojené síly oznámily dosud největší vzdušný útok na Rusko

Zelenskyj: Německo poskytlo Ukrajině asi 16 procent z veškeré mezinárodní pomoci

Německo poskytlo Ukrajině za ruské vojenské agrese přibližně 16 procent z veškeré mezinárodní pomoci. Podle agentury Ukrinform to dnes při setkání s německým ministrem obrany Borisem Pistoriusem v Kyjevě řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf německého resortu obrany podle webu RBK-Ukrajina uvedl, že německá vláda pracuje na novém balíku pomoci v hodnotě zhruba tří miliard eur (75 miliard Kč) a ujistil, že německá podpora bude pokračovat i po volbách. Ty Německo plánuje na únor.

„Jsme velmi vděčni za pomoc Německa Ukrajině. Od začátku plnohodnotné invaze Německo Ukrajině pomáhá. Jeho příspěvek tvoří kolem 16 procent veškeré pomoci, kterou Ukrajina obdržela. To je velmi významné číslo,“ uvedl Zelenskyj, který děkoval Německu i za pomoc při ochraně ukrajinského nebe před ruskými vzdušnými útoky v podobě poskytnutých systémů Patriot nebo Iris-T. „Německo poskytlo jeden z největších příspěvků do budování ukrajinského systému protivzdušné obrany,“ řekl prezident.

Fico nepojede v pátek do Kyjeva jednat o plynu, řekl Gašpar ruské agentuře

Slovenský premiér Robert Fico nepojede v pátek do Kyjeva, aby jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o tranzitu zemního plynu. Ruské státní agentuře TASS to řekl místopředseda slovenského parlamentu Tibor Gašpar, který je od neděle spolu s pěti dalšími slovenskými poslanci včetně dalšího místopředsedy Národní rady SR Andrejem Dankem na návštěvě v Moskvě. Dnes se Danko s Gašparem sešli se šéfkou horní komory ruského parlamentu Valetinou Matvijenkovou.

„Premiér Fico včera (v pondělí) zveřejnil otevřený dopis Zelenskému a pozval jej na jednání. Zelenskyj odvětil, že má přijet v pátek do Kyjeva. To není možné. Myslím, že se to nestane,“ řekl Gašpar, který je z Ficovy strany Směr-sociální demokracie.

Lavrov před volbami v Německu chválil strany z kraje politického spektra

Několik týdnů před předčasnými parlamentními volbami v Německu se dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov pochvalně zmínil o pravicově populistické až krajně pravicové Alternativě pro Německo (AfD) a o novém krajně levicovém uskupení Spojenectví Sahry Wagenknetchové (BSW). Označil je za obránce německých národních zájmů a řekl, že ve vyjádření jejich představitelů vidí „mnoho rozumného“, píše agentura DPA.

Podle Lavrova AfD a BSW spolu s francouzským Národním sdružením chtějí, aby byla zachována národní identita Němců a Francouzů, „protože se domnívají, že bruselská byrokracie jí velkou část protiprávně uzmula“.Německo zejména kvůli svým hospodářským zájmům dlouhá léta udržovalo pragmatické vztahy s Moskvou. Nicméně v důsledku ruského vpádu na Ukrajinu v únoru 2022 současný sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz oznámil obrat v tomto přístupu a Německo se jednoznačně postavilo na stranu napadené země. Poskytuje jí největší podporu ze všech evropských zemí.

Ukrajinské ozbrojené síly oznámily dosud největší vzdušný útok na Rusko

Ukrajinské ozbrojené síly dnes uvedly, že v noci na dnešek uskutečnily svůj dosud největší vzdušný útok na Rusko. Zasaženy byly podle sdělení cíle ve vzdálenosti 200 až 1100 kilometrů od ukrajinských hranic, a to v Brjanské, Saratovské a Tulské oblasti, ale také v Tatarstánu.

O rozsáhlém útoku i jím způsobených škodách v průběhu dne informovaly také ruské zdroje.

Německý ministr obrany přijel do Kyjeva

Německý ministr obrany Boris Pistorius přicestoval do Kyjeva. S ukrajinskými představiteli bude jednat o další vojenské pomoci a o situaci na bojišti, uvedla agentura DPA.

„Je pro mě důležité touto cestou ukázat, že nadále aktivně podporujeme Ukrajinu,“ řekl Pistorius německé tiskové agentuře v Kyjevě. „Je to signál, že Německo jako největší země NATO v Evropě stojí na straně Ukrajiny. Nikoliv samo, ale s mnoha dalšími spojenci,“ dodal.

O den dříve německý ministr jednal o další pomoci Ukrajině ve Varšavě se svými protějšky z Polska, Francie, Itálie a Británie, a to krátce před návratem Donalda Trumpa do Bílého domu. Německo chce společně se čtyřmi hlavními evropskými partnery více přispět k posílení ukrajinského zbrojního průmyslu, napsala DPA.

„Pokud jsou peníze, pokud jsou kapacity na výrobu zbraní, pak sama Ukrajina bude nejrychleji zásobovat své vlastní vojáky materiálem a zbraněmi,“ řekl Pistorius v Polsku.

Cílem spolupráce je také posílit bezpečnost a připravenost Evropy, protože s Trumpem jako prezidentem není jasné, kam se věci vyvinou. Na Ukrajině panují obavy, že by Trump mohl drasticky omezit americkou pomoc, což by mohlo způsobit porážku Kyjeva. Nejistota ale panuje i ohledně další podpory ze strany Německa, které je největším evropským dárcem, vzhledem ke sporům v koalici a tomu, že otázka se stala tématem v předvolebním boji.

Deset zemí EU, včetně Česka, žádá zákaz dovozu ruského plynu a LNG

Deset členských zemí EU, včetně České republiky, vyzvalo Evropskou unii, aby zavedla úplný zákaz dovozu plynu a rovněž zkapalněného plynu (LNG) z Ruska. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na dokument, který má k dispozici. V rámci sedmadvacítky se nyní debatuje o již šestnáctém balíčku sankcí proti Rusku kvůli jeho útočné válce proti Ukrajině a právě zákaz dovozu ruského LNG by podle informací ČTK mohl být jeho součástí.

Evropa musí více investovat do obrany a podporovat Ukrajinu, řekl Rutte v EP

Evropané musí více investovat do obrany a podporovat Ukrajinu, řekl dnes při debatě v Evropském parlamentu nový generální tajemník NATO Mark Rutte. Evropská unie a Severoatlantická aliance se podle něj musí doplňovat, nikoli dublovat. Šéf NATO se dnes v Bruselu poprvé setkal s europoslanci z Výboru pro zahraniční věci (AFET) a podvýboru pro bezpečnost a obranu (SEDE).

„Myslím si, že posílení spolupráce mezi Evropskou unií a NATO je v těchto nebezpečných časech nezbytné,“ uvedl Rutte a zmínil zejména destabilizační kampaň, kterou podle něj proti Evropě vede Rusko. „Sabotáže, kybernetické útoky, instrumentalizace migrace. Naše země jsou cílem nepřátelských kroků a nestojí za nimi jen Rusko, na své straně má i Čínu, Severní Koreu a Írán,“ dodal šéf NATO.

Fico pozval Zelenského na jednání o dodávkách plynu přes Ukrajinu

Slovenský premiér Robert Fico pozval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na jednání o tranzitu zemního plynu přes Ukrajinu, který Kyjev po vypršení platnosti příslušné dohody s ruskou stranou zastavil na začátku letošního roku. Fico to napsal v otevřeném dopise Zelenskému, který dnes ČTK poskytl úřad slovenské vlády. Dříve Fico Zelenského opakovaně kritizoval za neprodloužení přepravy ruského plynu přes Ukrajinu. Východnímu sousedovi pohrozil odvetnými opatřeními včetně zastavení pomoci Ukrajině a vetem při hlasování v EU v případě, že se situace nevyřeší.

Fico by uvítal jednání se Zelenským v co nejbližší době, schůzka by se podle něj mohla uskutečnit na Slovensku, blízko hranic s Ukrajinou, která se již téměř tři roky brání ruské vojenské invazi.

Experti: Nové americké sankce na Rusko asi zdraží ropu, dodávky do ČR neohrozí

Nové americké sankce na ruský energetický sektor podle analytiků zvýší ceny ropy a možná i zemního plynu na trhu. To se nejspíš dotkne i České republiky. Naopak přerušení dodávek energetických surovin do tuzemska podle odborníků nehrozí. Vyplývá to z komentářů analytiků a ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), které oslovila ČTK.

Vláda končícího amerického prezidenta Joea Bidena v závěru minulého týdne uvalila další sankce na ruský energetický sektor, který podle Washingtonu poskytuje Moskvě největší zdroj financování agrese proti Ukrajině. Postihy se vztahují na velké ruské ropné společnosti, stejně jako na takzvanou stínovou flotilu tankerů přepravujících ruskou ropu.

EU posílá Ukrajině 148 milionů eur na humanitární pomoc a podporu uprchlíků

Evropská unie poskytne Ukrajině další humanitární pomoc v hodnotě 148 milionů eur (3,7 miliardy korun). Informovala o tom dnes Evropská komise. Eurokomisařka pro krizové řízení Hadja Lahbibová dnes rovněž dorazí do Kyjeva, kde bude jednat s ukrajinskými vůdci včetně prezidenta Volodymyra Zelenského. Celkem 140 milionů z nové pomoci je určeno na humanitární projekty přímo na Ukrajině, osm milionů pak bude směřovat na podporu ukrajinských uprchlíků v Moldavsku.

„Ruská útočná válka nadále ničí Ukrajinu a naléhavou pomoc v zemi potřebuje přibližně 12,7 milionu lidí,“ uvedla Evropská komise ve svém prohlášení. Důležité podle ní je, aby se pomoc dostala k nejzranitelnějšímu obyvatelstvu Ukrajiny. „Nové finanční prostředky ve výši 148 milionů eur budou nadále podporovat životně důležitou humanitární pomoc na Ukrajině i v Moldavsku a navýší celkovou hodnotu humanitární pomoci dosud přidělené Evropskou komisí na více než 1,1 miliardy eur,“ dodala unijní exekutiva.

Přípravy na schůzku Putina s Trumpem nezačaly, řekl mluvčí Kremlu

Konkrétní přípravy na případnou schůzku mezi šéfem Kremlu Vladimirem Putinem a příštím americkým prezidentem Donaldem Trumpem nezačaly, řekl dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentur. Kontakty mezi prezidenty obou zemí by podle něho byly potřebné a užitečné.

Peskov řekl, že různé země nabízejí, že by takovou schůzku mohly uspořádat, „ale zatím je předčasné o tom mluvit, zatím se nic nepřipravuje“. V uplynulých dnech zorganizování takového summitu nabízelo Švýcarsko a Srbsko, píše agentura Interfax.

Mike Waltz, poradce zvoleného amerického prezidenta pro národní bezpečnost, v neděli řekl, že Trump s Putinem by spolu v nejbližších dnech nebo týdnech měli mluvit alespoň telefonicky. Trump se prezidentského úřadu ujme za týden. Waltz také vyjádřil přesvědčení, že Ukrajina, proti které Rusko už téměř tři roky vede válku, je připravena jednat o příměří, protože boje se podle něho dostaly do fáze „mlýnku na maso“.

Ruská armáda za loňský rok sestřelila přes 7300 ukrajinských dronů, píše TASS

Ruská protivzdušná obrana za loňský rok sestřelila 7345 ukrajinských bezpilotních letounů. Uvedla to dnes agentura TASS, a to na základě pravidelných svodek ministerstva obrany. Ruskojazyčný servis BBC podotýká, že o nesestřelených dronech se ruská agentura nezmiňuje. Rusko i Ukrajina na sebe s nasazením těchto bojových prostředků útočily i v noci na dnešek. Podle Moskvy se devět ukrajinských dronů snažilo útočit na součást infrastruktury plynovodu TurkStream. Podle ukrajinského letectva jich Rusko vyslalo 110, z nich 78 sestřelila protivzdušná obrana.

Soul: Počet zabitých a raněných vojáků KLDR v boji proti Ukrajině přesáhl 3000

Počet zabitých a raněných severokorejských vojáků nasazených do boje proti Ukrajině pravděpodobně přesáhl 3000. Uvedl to dnes podle agentury Reuters jihokorejský zákonodárce s odkazem na informace, které mu sdělila jihokorejská tajná služba NIS. Podle agentury AFP poslanec I Son-kwon novinářům také řekl, že severokorejští vojáci jsou patrně nabádáni, aby raději spáchali sebevraždu, než aby padli do zajetí.

Celý článek najdete tady.

Ruské jednotky zablokovaly Rusko silniční tah důležitý pro zásobování Pokrovsku

Ruské invazní jednotky bojující na východě Ukrajiny se přibližují k hranici mezi Doněckou a Dněpropetrovskou oblastí. Zablokovaly jeden z mála zbývajících silničních tahů, po kterých ukrajinská armáda může zásobovat vojáky bránící strategicky důležité město Pokrovsk. Informuje o tom Ukrajinska pravda s odvoláním na vojenské činitele.

Ruské síly se podle nich nesnaží útočit na Pokrovsk čelně, ale přesunují se k němu z jihu. Blíží se k obcím Udačne a Kotlyne, přes které vede z několik kilometrů vzdálené Dněpropetrovské oblasti silnice důležitá pro zásobování Pokrovsku. Město je významným silničním a železničním uzlem. Podle analytiků z projektu DeepState je ruská armáda od tohoto silničního tahu vzdálená asi dva kilometry, podle zdrojů Ukrajinské pravdy pouhý kilometr. Od administrativní hranice mezi Doněckou a Dněpropetrovskou oblastí ji dělí asi sedm kilometrů.

„Rusové chtějí odříznout logistiku a ovládnout Pokrovsk bez boje,“ tvrdí velitel 108. samostatného mechanizovaného praporu Da Vinciho vlci Serhij Filimonov. Nicméně podle jiného vojenského zdroje Ukrajinské pravdy cílem Rusů není zřejmě Pokrovsk. Řekl, že se snaží dojít na hranici Dněpropetrovské oblasti a zahájit tam ofenzivu proti tomuto regionu, který byl podle předválečných statistik druhou nejlidnatější ukrajinskou oblastí po Doněcké. Moskva zahájila invazi na Ukrajinu v únoru 2022.

Ruské ministerstvo obrany dnes informovalo, že jeho síly dobyly obec Jantarne ležící několik kilometrů na jihozápad od města Kurachove, jehož ovládnutí Moskva oznámila v pondělí. Rusové rovněž tvrdí, že kontrolují osadu Kalynove na východě Charkovské oblasti. Tvrzení ruského resortu obrany nelze nezávisle ověřit.

Ukrajinci zajali dva severokorejské vojáky a vychlýchají je, potvrdil Soul

Jihokorejská tajná služba (NIS) potvrdila informace ukrajinských představitelů, že ukrajinská armáda v bojích v ruské Kurské oblasti zajala dva severokorejské vojáky. Podle agentury Jonhap během výslechu jeden z nich vypověděl, že nevěděl o tom, že je posílají do zóny konfliktu, a domníval se, že jde jen o výcvik.

Tento voják také mluvil o tom, že severokorejské jednotky bojující po boku Rusů v Kurské oblasti utrpěly „významné ztráty“. Jeden ze zajatců z KLDR podle ruskojazyčného servisu BBC uvedl, že než padl do ukrajinského zajetí, byl čtyři až pět dnů bez vody a jídla.

O zajetí dvou severokorejských vojáků nasazených do bojů v Kurské oblasti informoval v sobotu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a další ukrajinští představitelé. Agentura DPA připomíná, že to nebyla první zpráva o zajatých Severokorejcích. Nicméně dosud vždy podle ukrajinských činitelů krátce po zajetí umírali na následky zranění utrpěných v boji. Tito dva zajatci jsou sice také zranění, ale jsou schopni vypovídat. Podle Kyjeva jsou v péči ukrajinských lékařů.

Ukrajinská armáda loni v srpnu překvapivě pronikla do Kurské oblasti a obsadila tam několik stovek kilometrů čtverečních ruského území. Ruské ozbrojené síly se s podporou asi 12.000 severokorejských vojáků snaží Ukrajince z tohoto regionu vytlačit.

Ukrajinská rozvědka SBU v sobotu uvedla, že se zajatými severokorejskými vojáky komunikuje prostřednictvím tlumočníka ve spolupráci s jihokorejskou NIS. Agentura DPA píše, že tajné služby obou zemí posílily spolupráci poté, co Pchjongjang začal posílat své vojáky do Ruska.

Podle mezinárodního humanitárního práva je zakázáno veřejně ukazovat válečné zajatce. Červený kříž uvádí, že je možné o nich veřejně informovat, nesmí být ovšem prozrazena jejich identita.