Válka na Ukrajině aktuálně: Sledujte vývoj invaze (ONLINE) | E15.cz

Válka na Ukrajině ONLINE: Těžba ropy v Rusku kvůli sankcím klesla nejvíc od rozpadu SSSR

ČTK, redakce E15.cz

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Přes 260 ukrajinských vojáků, včetně 53 zraněných, bylo evakuováno z obklíčených oceláren Azovstal v Mariupolu, oznámila náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová podle světových agentur. Pět desítek raněných podle ní zamířilo do města Novoazovsk na území proruské separatistické Doněcké lidové republiky, kde budou ošetřeni. Dalších 211 evakuovaných podle ní bylo převezeno humanitárním koridorem do Olenivky, která se podle stanice CNN nachází pod kontrolou ruských sil.

Celou situaci sleduje deník E15 i v online přenosu níže.

Důležité události posledního dne:

  • V západoukrajinském městě Lvov byla v noci na úterý slyšet série explozí. Informovaly o tom agentury Reuters a stanice CNN. Zatím nejsou informace o případných obětech.
  • Země Evropské unie se stále neshodly na nových sankcích proti Rusku, jejichž přijetí stále brání nejednota kolem embarga na dovoz ruské ropy, řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Zástupci vlád sedmadvacítky podle něj naopak jednotně podpořili poskytnutí dalších 500 milionů eur (12,5 miliardy korun) na nákup zbraní pro Ukrajinu
  • Německý kancléř Olaf Scholz nečeká rychlé ukončení války na Ukrajině, která se brání ruské invazi. Řekl, že Německo bude nadále poskytovat Ukrajině zbraně, ale nedovolí, aby byly do konfliktu vtaženy země Severoatlantické aliance.
  • Finsko a Švédsko podají přihlášku do Severoatlantické aliance. Rozhodnutí Helsinek v neděli společně oznámili finský prezident Sauli Niinistö a premiérka Sanna Marinová.
  • Rusko ve válce nedosáhlo svých strategických cílů a konflikt nepokračuje podle plánů Moskvy. Ruská armáda nedobyla Kyjev ani Charkov, prohlásil dnes po jednání ministrů zahraničí členských zemí NATO generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. 
  • Ruská invaze na Ukrajinu začala ráno 24. února 2022.

Kde se válčí na Ukrajině - Průběh bojů a místa největších masakrů

Video se připravuje ...

Sledujte dění na Ukrajině ONLINE:  

Konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem online
Obnovit
19:58
17.  5.  2022

Rusko obvinilo Ukrajinu z ostřelování další vsi, na místě jeden raněný

Ruské úřady obvinily ukrajinskou stranu z ostřelování vsi v ruské Belgorodské oblasti, při kterém jeden člověk utrpěl zranění, uvedla dnes tisková agentura TASS. Rusko, které před 83 dny napadlo Ukrajinu, si na podobné incidenty stěžovalo již dříve.

"Právě mi náčelník Grajvoronského obvodu Gennadij Bondarev a hlásil ostřelování obce Bezymeno z Ukrajiny. Je tam jeden lehce zraněný," uvedl gubernátor Vjačeslav Gladkov.

Minulý týden Gladkov oznámil, že jeden člověk zemřel a tři další lidé utrpěli zranění při ukrajinském ostřelování vesnice Solochi, ležící asi 11 kilometrů od hranic s Ukrajinou.

Zprávy o údajných útocích ukrajinských sil na cíle v Rusku se objevují již řadu dní. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu z Ruska také opakovaně přicházely zprávy o požárech či explozích v oblastech poblíž ukrajinských hranic. Rusko z nich viní Ukrajinu, Kyjev se však k incidentům nepřihlásil, přestože na mezinárodní scéně již zaznělo, že provádění útoků na strategické cíle v Rusku ze strany Ukrajiny by bylo legitimní.

19:39
17.  5.  2022

Německé dráhy se zapojily do pomoci s vývozem ukrajinského obilí

Nákladní divize německých drah DB Cargo se zapojila do pomoci s exportem ukrajinského obilí, které kvůli ruské invazi není možné vyvážet do světa přes černomořské přístavy. Dnes to oznámil německý ministr dopravy Volker Wissing. Nákladní vlaky umožní přepravu zemědělských produktů do přístavů v Severním moři a na Jadranu.

"DB Cargo se již podílí na zprovoznění železničního mostu, přes který bude moci v budoucnu proudit značné množství zemědělských produktů z Ukrajiny do severomořských a jadranských přístavů," řekl Wissing, který dnes jednal s evropskou komisařkou pro dopravu Adinou Valeanovou a americkým ministrem dopravy Petem Buttigiegem.

Šéf německé železniční společnosti Deutsche Bahn Richard Lutz uvedl, že tento drážní koncern již nyní na objednávku exportérů vyváží až tři vlaky ukrajinského obilí denně.

Ukrajina patří k hlavním dodavatelům obilovin a dalších zemědělských plodin na světový trh, zemi se přezdívá obilnice Evropy. Kvůli blokádě přístavů tak vázne hlavně vývoz pšenice. Podle Valeanové je nezbytné vyvézt z Ukrajiny 20 milionů tun obilí, aby se předešlo nedostatečnému zásobování severní Afriky a Asie.

Eurokomisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski v pondělí po schůzce s ministry zemědělství Polska, Ukrajiny a Spojených států řekl, že vývoz ukrajinského obilí by neměl klesnout pod čtyři až pět milionů tun měsíčně. Jinak podle něj hrozí, že ve světě nebude dostatek potravin. Polský ministr zemědělství Henryk Kowalczyk dnes řekl, že Polsko dokáže přepravit pouze jeden až dva miliony tun ukrajinského obilí měsíčně.

19:30
17.  5.  2022

Ruské úřady obvinily ukrajinskou stranu z ostřelování vsi v ruské Belgorodské oblasti, při kterém jeden člověk utrpěl zranění, píše TASS.

19:11
17.  5.  2022

Zelenskyj oznámil dlouhý a obsažný rozhovor s Macronem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že měl "dlouhý a obsažný" telefonický rozhovor se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem o vývoji války na Ukrajině, o možnosti záchrany ukrajinských vojáků z oceláren Azovstal v Mariupolu, o perspektivách rozhovorů s Ruskem a o dodávkách pohonných hmot, jejichž nedostatkem Ukrajina trpí i kvůli ruským náletům na sklady paliv a rafinérie.

"Hovořili jsme také o obranné podpoře od Francie, o přípravě šestého balíčku sankcí (Evropské unie proti Rusku) či o možných cestách vývozu ukrajinské zemědělské produkce," uvedl Zelenskyj na twitteru. Dodal, že s francouzským prezidentem věcně jednal také o ukrajinské žádosti o postavení kandidáta členství v Evropské unii.

Zelenskyj minulý týden v italské televizi kritizoval Macrona za to, že podle něj selhal v roli prostředníka v jednáních o ukončení ruské invaze na Ukrajinu. Tvrdil, že Macron ve snaze najít způsob, jak by si ruský prezident Vladimir Putin mohl zachovat při vycouvání z konfliktu důstojnost, se pokusil přimět Ukrajinu k ústupkům ohledně její územní celistvosti. "Nejsme připraveni někomu něco zachovávat a přicházet kvůli tomu o území. Je to ztráta času," prohlásil Zelenskyj.

Macron po znovuzvolení prezidentem minulý měsíc slíbil zvýšit vojenskou pomoc Ukrajině.

18:01
17.  5.  2022

V Rusku přibývá učitelek stíhaných za výroky proti válce na Ukrajině

S pokutou 40 tisíc rublů (asi 14.340 korun) za "diskreditaci ruské armády" vyvázla učitelka angličtiny v Burjatsku, který leží u jezera Bajkal na Sibiři. Žena před svými žáky hovořila proti válce vedené Ruskem na Ukrajině. Učitelka Jelena Bagajevová je těhotná, a tak ji nemohli ze školy vyhodit, protože ji chrání zákony, uvedl na sociální síti server Ljudi Bajkala, zakázaný ruskými úřady.

"Snažila jsem se vysvětlit, že jakékoliv válčení je špatné, že nelze přát smrt Ukrajincům a nenávidět je, protože jsou to lidi jako my," vysvětlovala učitelka. Zdůraznila, že rozhovorem o válce neztrácela čas věnovaný výuce, protože třída je v angličtině napřed. "Nakonec děti se mnou souhlasily, že je třeba žít v míru a klidu," dodala.

Učitelka mluvila o válce se žáky sedmé třídy. Jedna z žaček si rozhovor nahrála na diktafon a její matka nahrávku odnesla na policii. Podle Bagajevové z padesátiminutového rozhovoru zůstalo na nahrávce jen osm minut, a to podle ní svědčí o tom, že záznam byl účelově sestříhán. "Vše smontovali tak, aby mne diskreditovali. Nenechali tam jediné dobré slovo. Vytrhli věty z kontextu. Vypadala jsem nějak antisovětská," uvedla učitelka.

Nejde o první případ svého druhu. Rozhlasová stanice Mel na svém webu připomněla případ z minulého týdne, kdy učitelka Alexandra Korotajevová ze vsi u Smolenska dostala pokutu 30.000 rublů za protiválečný symbol na sociální síti. Policisté jí "kvůli nedostatku papíru" nepředali ani kopii protokolu. Jiné dvě učitelky čelí rovnou trestnímu stíhání a hrozbě vězení: Naděžda Česnokovová z hudební školy v Archangelsku, která si minulý měsíc pohovořila se svými žáky o udavačství a o informování ruských médií o válce proti Ukrajině, a učitelka Irina Genová z Penzy v Povolží, která se také podělila o svůj názor na válku se svými žáky - a ti ji udali.

17:59
17.  5.  2022

EU nepoleví v dodávkách zbraní na Ukrajinu, kde jsou boje ve zlomové fázi, řekl Borrell. Unie podle něj také podpoří vstup Švédska a Finska do NATO.

17:23
17.  5.  2022

Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto podepsal žádost své země o vstup do NATO. Předtím dnes přihlášku do NATO podpořil finský parlament.

16:54
17.  5.  2022

Podle predikcí ministerstva financí zaplatí stát za zdravotní pojištění uprchlíků z Ukrajiny letos 4,3 miliardy korun. Příští rok 6,8 miliard korun, v dalších letech přes sedm miliard korun.

15:55
17.  5.  2022

O situaci romských uprchlíků či vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině jednal ministr vnitra Rakušan se svým ukrajinským protějškem Monastyrským.

15:52
17.  5.  2022

Slovensko bude podle ministra hospodářství Sulíka platit za ruský plyn nadále v eurech, platba bude následně převedena na ruble ve prospěch Gazpromu.

15:32
17.  5.  2022

Těžba ropy v Rusku v dubnu klesla o devět procent, nejvíce od rozpadu SSSR

Těžba ropy v Rusku v dubnu ve srovnání s předchozím měsícem klesla téměř o devět procent, zejména kvůli dopadu sankcí, které západní země uvalily na Moskvu za její invazi na Ukrajinu. Pokles těžby je přitom nejvyšší od rozpadu Sovětského svazu na začátku 90. let. Uvedla to dnes agentura Reuters, která se s odvolává na údaje skupiny OPEC+, zahrnující Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojence v čele s Ruskem. Těžba celé skupiny OPEC+ pak byla v dubnu o 2,6 milionu barelů nižší, než stanovuje její dohoda o těžbě.

Rusko v dubnu podle zprávy vytěžilo 9,16 milionu barelů denně. To bylo o 860.000 barelů denně méně než v březnu a téměř 1,2 milionu barelů pod těžbou Saúdské Arábie, největšího producenta kartelu OPEC. Rusko také těžilo o 1,28 milionu barelů denně méně, než mu umožňuje dohoda OPEC+.

Navzdory nižší těžbě a prodeji suroviny se slevou růst cen z poslední doby zvýšil příjmy Moskvy z těžby ropy a zemního plynu v dubnu na 1,81 bilionu rublů (648,3 miliardy Kč), uvedlo ruské ministerstvo financí. Za první tři měsíce roku příjmy z prodeje ropy a plynu činily 2,97 bilionu rublů.

Evropská unie jedná o ropném embargu na Rusko. Jednání ale tento týden ztroskotala kvůli vetu Maďarska, které je na dovozu ruské ropy silně závislé. Zákaz, který Evropská komise (EK) navrhla na začátku května, by byl zatím nejtvrdší sankcí vůči Rusku za jeho invazi na Ukrajinu, zahrnuje ale výjimky pro státy EU, které jsou na ruské ropě nejvíce závislé. Rusko mezitím kvůli sankcím zvýšilo prodej ropy do Číny a do Indie.

Agentura Reuters s odvoláním na dokumenty ruského ministerstva hospodářství uvedla, že Moskva očekává, že by kvůli sankcím mohla v letošním roce zaznamenat pokles těžby ropy až o 17 procent.

Celý kartel OPEC+ v dubnu plnil dohodu o snížení těžby na 220 procent a v březnu na 157 procent. To znamená, že v obou měsících těžil ještě méně ropy, než mu dohoda umožňovala. Někteří těžaři mají nadále problém udržet tempo se zvyšováním cílů těžby. Zejména Angola a Nigérie se potýkají s výpadky produkce a s omezenými prostředky na investice.

Skupina OPEC+ se předloni v dubnu dohodla na snížení těžby o rekordních 9,7 milionu barelů denně. Reagovala tak na prudký pokles poptávky po ropě a následný cenový propad v důsledku pandemie nemoci covid-19. Ve druhé polovině roku 2020 ale skupina začala omezení těžby postupně zmírňovat a loni v červenci se dohodla, že bude každý měsíc zvyšovat denní produkci o 400.000 barelů. Po revizi základní úrovně produkce se tento objem zvýšil na 432.000 barelů. Skupina se na celosvětové těžbě ropy podílí více než 40 procenty.

15:03
17.  5.  2022

Podoljak z ukrajinské prezidentské kanceláře potvrdil pozastavení rozhovorů s Ruskem, které podle něj nepřihlíží ke změnám situace po 82 dnech války.

14:51
17.  5.  2022

Vstup Rakouska do NATO podle kancléře není na stole

Praha 17. května (ČTK) - Rakousko má jinou pozici než Finsko a Švédsko, bylo, je a bude neutrální. Vstup země do Severoatlantické aliance (NATO) není na stole, řekl na dnešní tiskové konferenci po jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS) v Praze rakouský kancléř Karl Nehammer.

Švédsko a Finsko se v nejbližších dnech chystají podat žádost o členství v NATO, aby po invazi Ruska na Ukrajinu posílily svou bezpečnost. Jediným státem, který v alianci zatím vyjádřil proti jejich členství výhrady, bylo Turecko. Ankara by jako člen NATO mohla vstup severských zemí vetovat.

Rakousko členem aliance není a podle Nehammera se na tom ani nic nezmění. "Máme jinou historii než Finsko a Švédsko. Rakousko bylo, je a bude neutrální, máme vojenskou neutralitu," uvedl. Podle Nehammera země ale jakožto člen Evropské unie projevuje solidaritu s Ukrajinou, podporuje sankce vůči Rusku a umožňuje dodávky zbraní na Ukrajinu. Pozice skandinávských zemí je jiná i proto, že Finsko například sdílí s Ruskem asi 1300 kilometrů dlouhou hranici.

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí řekl, že jeho země nemá problém s tím, když Finsko a Švédsko vstoupí do NATO. Přímou hrozbu to podle něj samo o sobě nepředstavuje. Moskva by reagovala až na případné rozšiřování vojenské infrastruktury NATO do těchto skandinávských zemí, uvedl Putin. Ještě minulý týden Kreml uváděl, že vstup Finska do NATO bude pro Rusko hrozbou.

14:47
17.  5.  2022

Finský parlament drtivou většinou hlasů podpořil podání přihlášky do NATO, uvádějí tiskové agentury. Přihlášku do aliance dnes podepsalo Švédsko. Podrobnosti čtěte tady

14:33
17.  5.  2022

Fiala: EU při jednání o šestém balíku sankcí navenek působí nejednotně

Premiéra Petra Fialu (ODS) na jednání o embargu na dovoz ruské ropy mrzí, že Evropská unie působí nejednotně. Podle rakouského kancléře Karla Nehammera by Evropská komise (EK) měla oznamovat výsledky až po ukončení jednání. Lídři vlád to řekli na dnešní tiskové konferenci po jednání v Praze.

Země EU se v pondělí opět neshodly na nových sankcích proti Rusku, jejichž přijetí stále brání nejednota kolem embarga na dovoz ruské ropy. Evropská komise (EK) navrhla sankce před 13 dny a od té doby přišla s několika úpravami, které měly vyřešit požadavky oponujících zemí. Maďarsko a Slovensko dostaly z embarga, které má platit od konce letošního roku, výjimku do konce roku 2024, Česko do poloviny téhož roku. Zatímco Bratislava a Praha se podle diplomatů s ústupky spokojily, Budapešť vznáší další podmínky.

Podle Fialy navenek EU působí nejednotně. "Síla a kvalita dosavadního postupu evropských zemí byla v tom, že jsme vždy v otázce sankcí a podpory Ukrajiny zachovávali navenek jednotu, ať už debaty mezi námi uvnitř Evropské rady byly jakkoli složité," řekl premiér.

Evropa podle něj vždy došla k závěru, který mohly všechny členské státy prezentovat, za kterým mohly stát a který posiloval autoritu EU. Byl i silným znamením pro Rusko, že evropské státy jsou sjednoceny. "Bohužel u šestého balíčku se to z nějakého důvodu nepovedlo," dodal Fiala. Považuje za nutné věc otevřít na summitu Evropské rady.

Státy, které jsou závislejší na ruské ropě a plynu, musí podle Nehammera dostat perspektivu ohledně zajištění energetické bezpečnosti. "Co se týče sankcí, skutečně je důležité nejprve jednat s těmi státy a teprve potom oznamovat výsledky," doplnil rakouský kancléř.

14:01
17.  5.  2022

Rusko označilo za nežádoucí osoby dva pracovníky finského velvyslanectví v reakci na obdobný krok Finska, uvedlo ruské ministerstvo zahraničí.

13:47
17.  5.  2022

Práci v České republice si našlo přes 50 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, uvedlo MPSV. Podle něj většinou nastoupili na dlouho volná místa do výroby, služeb či dopravy.

13:27
17.  5.  2022

Video z Azovstalu.

13:10
17.  5.  2022

Rusku již nesmí být dovoleno zneužívat energetickou závislost ostatních, Německo sníží závislost na nulu, řekla německá ministryně zahraničí.

12:09
17.  5.  2022

Lavrov: NATO při vojenském plánování dávno počítá se Švédskem a Finskem

NATO už dávno počítá s finským a švédským územím při vojenském plánování svého posunu na Východ. Podle ruské agentury TASS to dnes řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, poté co švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová podepsala žádost své země o vstup do aliance. Učinit stejný krok hodlá i Finsko.

„Jak Finsko, tak Švédsko a další neutrální země se již řadu let účastní vojenských cvičení NATO a s jejich územím NATO při vojenském plánování posunu na Východ počítá. Tudíž v tomto smyslu už asi velký rozdíl není,“ prohlásil šéf ruské diplomacie.

11:49
17.  5.  2022

Fiala přijal v Kramářově vile rakouského kancléře Nehammera. Hovořit budou o bilaterálních vztazích, dopadech války na Ukrajině či unijní agendě.

11:30
17.  5.  2022

Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou nepokračují, uvedla Moskva

Jednání mezi Moskvou a Kyjevem ohledně vyřešení situace na Ukrajině nepokračují, uvedl podle agentury TASS náměstek ruského ministra zahraničí Andrej Ruděnko. Podle Ruděnka se tak děje vinou ukrajinské strany, Kyjev prý nereagoval na ruský návrh dohody.

"Rozhovory nepokračují. Ukrajina se z vyjednávacího procesu fakticky stáhla," reagoval dnes Ruděnko na otázku novinářů ruské agentury.

O pauze v ukrajinsko-ruských jednáních o ukončení války na Ukrajině psala média již dříve. Deník Ukrajinska pravda také začátkem května oznámil, že poklesly vyhlídky na setkání prezidentů obou zemí.

11:00
17.  5.  2022

NATO dávno počítá s Finskem a Švédskem při vojenském plánování postupu na Východ, řekl Lavrov v reakci na odhodlání obou zemí vstoupit do aliance.

10:59
17.  5.  2022

Ruský plukovník ve výslužbě Michail Chodaryonok ve svém televizním vystoupení zhodnotil válku Ruska na Ukrajině a mezinárodní izolaci země. Video obsahuje anglické titulky.

 

10:30
17.  5.  2022

Přes 250 obránců Azovstalu v Mariupolu se vzdalo, uvedli podle TASS proruští separatisté poté, co bylo v pondělí z místa evakuováno přes 260 vojáků.

9:30
17.  5.  2022

Ruské síly pokračují v útocích na východě Ukrajiny, zejména v oblasti Doněcku

Ruský agresor pokračuje v útocích v operační zóně na východě Ukrajiny, zejména v oblasti Doněcku. V okolí Severodoněcku u obce Syrotyne ale utrpěl ztráty a stáhl se. V dnešní ranní svodce bojových událostí o tom informoval generální štáb ukrajinské armády. Podle představitele černihivských úřadů si ráno raketový úder Rusů na vesnici Desna vyžádal mrtvé a zraněné.

V ranní zprávě, kterou citoval list Ukrajinska pravda, generální štáb rovněž uvedl, že letectvo nepřítele ve východní operační zóně útočilo na vojenskou, ale také civilní infrastrukturu. Letecké údery rovněž mířily na průmyslové objekty hluboko na ukrajinském území.

Velitel vojenské správy Černihivské oblasti Vjačeslav Čaus na sociální síti Telegram informoval o ranním raketovém útoku nepřítele na obec Desna. "Předběžně máme mrtvé a mnoho raněných," sdělil. Přesné počty nemohl uvést, zatím na místě pracují záchranáři.

7:20
17.  5.  2022

V hromadném hrobě u Kyjeva bylo nalezeno tělo českého občana

Tělo českého občana bylo nalezeno u Kyjeva v hromadném hrobě. Na Ukrajinu český řidič kamionu přijel po začátku ruské invaze, aby tam pomáhal jako dobrovolník, uvedla na sociálních sítích policie Kyjevské oblasti.

V hrobě u města Makariv, v němž byly objeveny ostatky občana ČR, byla ještě dvě další těla. Na místě se našly české doklady. Místní policie uvedla, že devětačtyřicetiletý Čech se přestal blízkým ozývat 3. března. Dvě další těla se úřadům zatím nepodařilo identifikovat, byla ale v civilním oblečení.

6:54
17.  5.  2022

V #Severodonecku, #Luhanské oblasti bylo v důsledku ostřelování zabito 10 lidí.

6:48
17.  5.  2022

Ze západoukrajinského Lvova je hlášena série explozí

V západoukrajinském městě Lvov byla v noci na dnešek slyšet série explozí. Informovaly o tom agentury Reuters a stanice CNN. Zatím nejsou informace o případných obětech.

Podle některých zpráv bylo slyšet v rychlém sledu po sobě osm až deset výbuchů, popsala agentura Reuters.

Krátce před explozemi se městem rozezněly varovné sirény, píše CNN, podle níž výbuchy zahřměly městem asi 45 minut po půlnoci místního času, tedy asi 15 minut před půlnocí.

7:45
17.  5.  2022

Vláda na jednání k ukrajinským uprchlíkům asi požádá o delší nouzový stav

Vláda na svém dnešním speciálním zasedání, které se týká uprchlické krize způsobené válkou na Ukrajině, patrně požádá Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu. Ministři mají na programu jediný bod nazvaný informace o dalším postupu při řešení uprchlické krizi. Vláda by mohla schválit i novelu zákona, který kvůli příchodu prvních uprchlíků prosadila v březnu. Po jednání vlády bude dnes zasedat i Bezpečnostní rada státu.

Autor: ČTK, redakce E15.cz

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery