Válka na Ukrajině aktuálně | ONLINE novinky z ruské invaze | E15.cz

Válka na Ukrajině ONLINE: Ukrajina na východě osvobodila téměř 2500 kilometrů čtverečních

ČTK, redakce E15.cz, swp

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Kreml rozhořčeně zareagoval na výroky ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který se vyslovil pro "preventivní údery" Severoatlantické aliance proti Rusku, než Moskva sáhne po jaderných zbraních. Kyjev později upřesnil, že Zelenskyj měl na mysli preventivní sankce, a ne jaderné údery, napsala agentura AFP.

Celou situaci sleduje deník E15 i v online přenosu níže.

Důležité události posledního dne:

  • Turecko je partner, kterému mohou důvěřovat všechny země, včetně Ruska a Ukrajiny. Na summitu Evropského politického společenství (EPC) v Praze to prohlásil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který na tiskové konferenci vyzdvihoval svou zemi jako klíčového prostředníka mezi dvěma válčícími stranami. 
  • Ukrajinské ozbrojené síly osvobodily od ruské okupace od začátku října přes 400 kilometrů čtverečních území Chersonské oblasti, řekla armádní mluvčí.
  • Ukrajinský prezident Zelenskyj přes video promluvil k účastníkům jednání 44 evropských zemí v Praze, poděkoval mu šéf Evropské rady Michel.
  • Ruská armáda podle ukrajinské správy zaútočila raketami na infrastrukturu i obytné domy v ukrajinském Záporoží a znovu ostřelovala také Charkov. Dva útoky na Záporoží si podle ukrajinských úřadů vyžádal nejméně tři mrtvé a 12 zraněných.
  • Evropská unie přijala novou sadu sankcí proti Rusku, jejíž součástí je i dohoda o zavedení cenového stropu na ropu přepravovanou z Ruska do třetích zemí po moři. 
  • Ruská invaze na Ukrajinu začala ráno 24. února 2022.

Putin hraje o všechno. Mobilizace je riziko pro jeho režim, říká odbornice

Video se připravuje ...

Sledujte dění na Ukrajině ONLINE:  

Konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem online
Obnovit
21:34
7.  10.  2022

Ukrajina na východě osvobodila téměř 2500 kilometrů čtverečních, řekl Zelenskyj

Ukrajinské ozbrojené síly od začátku protiofenzivy osvobodily celkem 2434 kilometrů čtverečních území a 96 sídel na východě země. Ve svém pravidelném videoprojevu to oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který dnes také BBC řekl, že ruští představitelé začali společnost připravovat na použití jaderných zbraní. Rusko podle něj ale není připravené to učinit.

Zelenskyj dnes uvedl, že jen za poslední týden ukrajinské síly získaly zpět 776 kilometrů čtverečních území a 29 sídel na východě země. Ve čtvrtek řekl, že na jihu země bylo znovu dobyto více než 500 kilometrů čtverečních území.

Ukrajinská armáda v posledních týdnech v rámci úspěšné protiofenzívy, která donutila ruské jednotky opustit dlouho držené pozice, dobyla zpět rozsáhlá území. Ruský prezident Vladimir Putin v reakci na porážky k Rusku připojil čtyři částečně obsazené oblasti Ukrajiny.

Tyto anexe, které jsou všeobecně odmítány jako nezákonné, vyvolaly obavy z možné eskalace sedmiměsíčního konfliktu. Putin a další vysoce postavení ruští představitelé naznačili, že by k obraně těchto oblastí mohly použít jaderné zbraně - případně menší taktické zbraně - ačkoli podle západních představitelů neexistují žádné důkazy, že by k tomu byla Moskva připravena.

"Začínají připravovat svou společnost. To je velmi nebezpečné," řekl dnes Zelenskyj. "Nejsou připraveni to udělat, použít je. Ale začínají o tom mluvit. Nevědí, jestli je budou používat, nebo ne. Myslím, že je nebezpečné o tom vůbec mluvit," dodal.

"Vidíme, že lidé v Rusku, kteří jsou u moci, mají rádi život, a proto si myslím, že riziko použití jaderných zbraní není tak definitivní, jak říkají někteří experti, protože chápou, že po jejich použití není cesty zpět, a to nejen v dějinách jejich země, ale ani pro ně samotné," řekl Zelenskyj BBC.

Zelenskyj dnes znovu popřel, že by se ve čtvrtek vyslovil pro "preventivní údery" Severoatlantické aliance proti Rusku, než Moskva sáhne po jaderných zbraních. Dnes znovu upřesnil, že měl na mysli preventivní sankce, a ne jaderné údery. Dodal, že se jednalo o chybný překlad. Původní prohlášení rozhořčilo Kreml.

Zelenskyj uvedl, že je třeba jednat hned, protože ruské hrozby představují "riziko pro celou planetu". Tvrdil, že Moskva v tomto ohledu "již učinila krok", když obsadila Záporožskou jadernou elektrárnu. V elektrárně se podle něj nachází asi 500 ruských vojáků, ačkoli ji stále obsluhuje ukrajinský personál. "Svět může urychleně zastavit akce ruských okupantů," řekl prezident Zelenskyj a vyzval k přijetí balíčku sankcí, které by ruské vojáky donutily k opuštění areálu elektrárny.

21:30
7.  10.  2022

Rapper Oxxxymiron se v Rusku dostal na seznam zahraničních agentů

Známý ruský rapper Oxxxymiron a spisovatel Dmitrij Gluchovskij dostali od ruských úřadů označení "zahraniční agent", což s sebou nese zvýšený dohled. Jména populárního hudebníka a autora sci-fi románů, kteří od zahájení ruské invaze na Ukrajině vystupují proti válce, se objevila na aktualizovaném seznamu zahraničních agentů zveřejněném ministerstvem spravedlnosti. Informovala o tom dnes agentura AFP.

Sedmatřicetiletý Oxxxymiron, občanským jménem Miron Fjodorov, vzbudil pozornost letos v únoru, kdy po vpádu ruské armády na Ukrajinu vyzval k vytvoření jednotného protiválečného hnutí v Rusku. Své postoje, které hrubě neodpovídají oficiální linii Moskvy, často ventiluje na sociálních sítích, kde má miliony sledujících.

Spisovatel Gluchovskij, mimo jiné autor sci-fi trilogie Metro, se do křížku s ruskými úřady dostal letos v červnu, kdy po něm bylo vyhlášeno pátrání. Podle všeho souviselo s údajnou diskreditací ruské armády, která je v Rusku trestným činem. Dopustit se jí lze už jen tím, že se veřejně prezentuje jiná než oficiální verze událostí na Ukrajině, kterou Moskva označuje jako "speciální vojenskou operaci" zaměřenou na "denacifikaci" sousední země.

Na seznam zahraničních agentů se v Rusku zpravidla dostávají organizace a jednotlivci, kteří jsou svými názory nepohodlní úřadům. Podle nedávné novely zákona může tuto nálepku dostat kdokoli, kdo nějakým způsobem podléhá zahraničnímu vlivu, dříve byla vyhrazena pro ty, kdo podle Ruska dostávali finanční podporu ze zahraničí a vyvíjeli politickou činnost.

20:55
7.  10.  2022

Přístav v Mariupolu je podle proruské okupační správy opět v provozu

Mariupolský přístav je po plné opravě ode dneška opět v provozu a připravený přijmout nákladní lodě, uvedla dnes vláda neuznávané proruské Doněcké lidové republiky (DNR). Jihoukrajinské město na březích Azovského moře se na začátku ruské invaze na Ukrajinu ocitlo pod tvrdou palbou, do rukou Ruska padlo v květnu.

"Dnes začíná fungovat (přístav v Mariupolu), byla to naše velká mezera, kterou jsme ještě nepokryli, vzhledem k tomu, že v přístavu bylo mnoho věcí poškozených," uvedl podle agentury TASS premiér samozvané DNR Vitalij Chocenko.

Vláda DNR dnes dříve uvedla, že chce Mariupol používat k vývozu uhlí. Separatistická republika si od roku 2014 nárokuje území ukrajinské Doněcké oblasti, která se spolu s Luhanskou oblastí rozkládá v Donabsu, průmyslovém regionu bohatém na nerostné suroviny včetně právě uhlí.

Jihoukrajinský Mariupol Rusko začalo ostřelovat prakticky od začátku invaze na Ukrajinu z 24. února. Než město padlo do rukou ruské armády, bylo téměř zničeno. Obyvatelé města v obležení neměli dlouhou dobu elektřinu, vodu, léky či potraviny a škody utrpěl i místní rozsáhlý areál železáren a oceláren Azovstal, kde se před ruskou armádou skrývali poslední týdny obléhání poslední mariupolští obránci.

20:06
7.  10.  2022

Ruský soud nařídil zabavit kanceláře organizace Memorial, která má Nobelovu cenu

Ruský soud dnes nařídil zabavit moskevské kanceláře lidskoprávní nevládní organizace Memorial, která je jedním z čerstvých laureátů Nobelovy ceny za mír. Podle agentury Interfax verdikt znamená, že sídlo organizace je nyní "veřejným majetkem". Činnost Memorialu soud ukončil loni v prosinci s odůvodněním, že ospravedlňuje terorismus a extremismus.

Memorial zastřešuje několik sesterských organizací včetně Lidskoprávního centra Memorial, které se zaměřuje na porušování lidských práv v současném Rusku, a organizace Mezinárodní Memorial, která je známá odhalováním zločinů komunismu a stalinismu v někdejším Sovětském svazu. Obě ruské úřady už před lety označily za "zahraničního agenta" a pak proti nim zasáhly soudy. Ty je svými loňskými verdikty rozpustily.

Memorial vznikl na konci 80. let a k jeho zakladatelům patřil sovětský disident a nositel Nobelovy ceny za mír Andrej Sacharov. V roce 2018 měl Memorial přes 60 poboček a přidružených organizací roztroušených po celém Rusku. Řada z nich se stala v minulosti terči útoků.

Memorial dnes společně s běloruským bojovníkem za lidská práva Alesem Bjaljackým a ukrajinským Centrem pro občanské svobody získal Nobelovu cenu za mír.

19:12
7.  10.  2022

Meziroční míra inflace v Rusku v září klesla na 13,7 procenta

Meziroční růst spotřebitelských cen v Rusku v září zpomalil na 13,7 procenta ze srpnových 14,3 procenta. Uvedl to dnes ruský statistický úřad. Spotřebitelské ceny nicméně vykázaly první meziměsíční nárůst od května. To podporuje očekávání, že ruská centrální banka by již mohla ukončit snižování úrokových sazeb, napsala agentura Reuters.

Spotřebitelské ceny se v září meziměsíčně zvýšily o 0,05 procenta, zatímco v srpnu klesly o 0,52 procenta. V březnu, tedy po zahájení ruského útoku na Ukrajinu, dosáhl meziměsíční růst spotřebitelských cen v Rusku 7,61 procenta, tedy nejvyšší úrovně od začátku roku 1999.

Ruská centrální banka minulý měsíc snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 7,5 procenta. K redukci úroků letos přikročila již pošesté poté, co bezprostředně po zahájení invaze na Ukrajinu základní úrok více než zdvojnásobila na 20 procent. Banka úroky snižovala, přestože inflace výrazně přesahuje její čtyřprocentní cíl. Snižováním nákladů na půjčky se snaží podpořit hospodářský růst.

Ekonomové podle průzkumu agentury Reuters předpokládají, že na příštím zasedání, které se uskuteční 28. října, ponechá ruská centrální banka úrokové sazby beze změny.

Rusko se kvůli útoku na Ukrajinu stalo terčem rozsáhlých sankcí ze strany západních zemí. Světová banka tento týden předpověděla, že hrubý domácí produkt (HDP) Ruské federace letos klesne o 4,5 procenta a příští rok o dalších 3,6 procenta. Odhad letošního propadu ruské ekonomiky banka nicméně výrazně zmírnila oproti červnové prognóze, podle které měl činit 8,9 procenta.

17:30
7.  10.  2022

Rusko sesadilo dalšího vysokého armádního velitele

Rusko, které čelí rozsáhlé protiofenzivě na Ukrajině, sesadilo dalšího vysokého vojenského velitele, tentokrát jde o velitele Východního vojenského okruhu, generála Alexandra Čajka. Dřívější informace dnes potvrdil server RBK, který vychází z dat veřejně přístupných armádních registrů. Už začátkem týdne se potvrdily zprávy, že velení se změnilo i u Západního vojenského okruhu; minulý týden přišel o svou funkci náměstek ministerstva obrany zodpovědný za logistiku.

Východní vojenský okruh podle RBK nově vede generál Rustam Muradov, který bojoval v Čečensku, velel ruskému kontingentu v Náhorním Karabachu a od února figuruje na sankčním seznamu EU. Kreml ani ministerstvo obrany se k personálním změnám nevyjádřilo, Muradovovi ale ke jmenování blahopřál gubernátor domovského Dagestánu, napsala agentura Reuters.

V pondělí server RBK uvedl, že se oficiálně potvrdilo i jmenování nového velitele Západního vojenského okruhu. Krátce poté, co ukrajinská armáda dobyla strategicky položené město Lyman, musel funkci opustit dosavadní velitel, generál Alexandr Žuravljov.

Ruské ministerstvo obrany zbavilo funkce také náměstka Dmitrije Bulgakova, který zodpovídal za armádní logistiku. Stalo se tak krátce po zahájení ruské mobilizace a po zprávách, že má Moskva problémy se zásobováním vojsk válčících na Ukrajině.

15:52
7.  10.  2022

Zelenskyj požádal unijní lídry o další dodávky zbraní a munice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes ve videoprojevu k lídrům Evropské unie na neformálním summitu v Praze požádal státy sedmadvacítky o další dodávky zbraní a munice. Zvlášť důležité jsou nyní podle něj systémy protivzdušné obrany, které by pomohly Ukrajině bránit infrastrukturu před ruskými útoky a zajistily, aby lidé kvůli škodám nezůstali v zimě bez dodávek tepla a elektřiny. Přepis projevu zveřejnila na svých stránkách ukrajinská prezidentská kancelář.

"Zvyšte dodávky zbraní a munice, abychom se mohli bránit ruskému tlaku... Musíme být zvláště obezřetní co se týče ochrany naší kritické infrastruktury, a to zejména po sabotáži, která zasáhla plynovody v Baltském moři," řekl Zelenskyj. "Náš kontinent nikdy nečelil takové hrozbě - hrozbě zničení podvodních potrubí, kabelů a tunelů. Ale nyní to od Ruska můžeme čekat," dodal.

Ukrajinský prezident také znovu vyzval Moskvu, aby stáhla své jednotky z okupované Záporožské jaderné elektrárny. "Musíme Rusko konečně přinutit, aby se okamžitě začalo řídit požadavky MAAE (Mezinárodní agentury pro atomovou energii) a normálních lidí po celém světě a elektrárnu demilitarizovalo," řekl Zelenskyj, který na úvod poděkoval českému premiérovi Petru Fialovi za možnost na summitu promluvit.

15:22
7.  10.  2022

Ruská Sberbank začala nabízet vojákům splátkové prázdniny na půjčky

Největší ruská banka Sberbank začala vojákům nabízet splátkové prázdniny na půjčky. Opatření vychází ze zákona, který se snaží ulehčit finanční zátěž vojákům povolaným do bojů na Ukrajině, informovala dnes agentura Reuters.

"Od 7. října mohou drobní klienti v rámci federálního zákona, který dnes vstoupil v platnost, požádat o odklad splátek úvěrů " uvedla Sberbank.

Ruská centrální banka doporučila bankám nabídnout platební prázdniny krátce poté, co prezident Vladimir Putin 21. září oznámil částečnou mobilizaci. Zákon umožňuje vojákům získat odklad splátek hypoték, spotřebitelských úvěrů a úvěrů z kreditních karet po dobu trvání jejich služby a 30 dní po jejím skončení, uvedla Sberbank.

Splátkové prázdniny se vztahují také na rodinné příslušníky osob sloužících v ruských ozbrojených silách.

14:29
7.  10.  2022

Ukrajina letos kvůli invazi sklidila o 40 procent méně pšenice a ječmene

Ukrajinští zemědělci dokončili sklizeň pšenice a ječmene za letošní rok. Sklidili 19,2 milionu tun pšenice a 5,5 milionu tun ječmene, oznámilo dnes ukrajinské ministerstvo zemědělství. V obou případech je to o 40 procent méně než loni. Za poklesem je podle resortu invaze ruských vojsk do východních, severních a jižních oblastí země. Ukrajina je významným vývozcem obilí na světový trh.

Ukrajina pro sklizeň na letošní rok osela více než šest milionů hektarů ozimé pšenice, velká plocha ale byla obsazena během invaze. Na území pod kontrolou Ukrajiny bylo sklizeno obilí pouze na ploše 4,7 milionu hektarů. Průměrný výnos činil 4,1 tuny na hektar, v případě ječmene pak 3,5 tuny na hektar.

Od 1. srpna, odkdy fakticky začala fungovat istanbulská dohoda o ukončení blokády ukrajinských přístavů, se objem vývozu v denním průměru pohyboval kolem 95.000 tun. Úhrnem činil 6,4 milionu tun. Ve čtvrtek se podařilo vypravit skoro dvojnásobek proti průměrnému množství, napsal zpravodajský server BBC.

Ukrajinské ministerstvo infrastruktury dnes informovalo, že z ukrajinského černomořského přístavu Čornomorsk vyrazila už pátá loď, kterou si pronajala OSN v rámci Světového potravinového programu (WFP). Plavidlo dodá přibližně 30.000 tun ukrajinské pšenice do Etiopie. Kyjev v rámci tohoto programu odeslal přibližně 150.000 tun pšenice do Etiopie, Jemenu a do Afghánistánu.

Propad ukrajinského vývozu obilí kvůli blokádě černomořských přístavů vedl ke zvýšení světových cen potravin a vyvolal obavy z jejich nedostatku v Africe a na Blízkém východě. V září světové ceny potravin šestý měsíc za sebou klesly, uvedla Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).

14:13
7.  10.  2022

Na oslavy Putinových 70. narozenin dnes v Rusku není nálada, píše server Meduza

Ruský prezident Vladimir Putin ke svým dnešním 70. narozeninám dostává blahopřání od svých podřízených i pichlavé vzkazy z Ukrajiny, která se od února brání ruské invazi. Dlouholetý šéf Kremlu měl dnes v plánu účast na neformálním summitu některých států bývalého Sovětského svazu ve svém rodném Petrohradu. Rozsáhlé oslavy avizoval v autonomním Čečensku jeho vládce Ramzan Kadyrov, ve zbytku Ruska se ale Putinovo jubileum připomíná pouze skromně. Ruští činitelé si totiž uvědomují, že současná doba velkým oslavám v Rusku nepřeje, uvedl zpravodajský portál Meduza.

Putin, který zastává prezidentský úřad s čtyřletou přestávkou už od roku 2000, se ocitl v nesnadné situaci poté, co svým vpádem na Ukrajinu vyvolal největší napětí ve vztazích se Západem od kubánské krize v roce 1962. Ruská armáda na Ukrajině navíc poslední měsíc čelila jedné dílčí porážce za druhou a kritika ruského tažení už zaznívá i od řady ruských podporovatelů války.

"Vlastenci číslo jedna na celém světě, prezidentovi Ruské federace Vladimiru Vladimiroviči Putinovi je dnes 70 let! Vítáme tento význačný den mimořádně vřele a s nadšením," napsal nicméně čečenský vůdce Kadyrov, který sám nejednou kritizoval stav "speciální vojenské operace", tedy ruské invaze na Ukrajinu. V Čečensku tento autoritářský lídr již dříve při příležitosti prezidentových narozenin ohlásil například dostihy nebo otevření centra pro olympijskou přípravu judistů pojmenovaného po Putinovi, jenž se judu věnoval.

Ironické poznámky týkající se Putinových narozeniny se naopak objevují v ukrajinských médiích, která upozorňují na videoprojev ukrajinského ministra obrany Oleksije Reznikova ürčeným ruským vojákům. Reznikov v den Putinových narozenin zopakoval, že Ukrajina už se současným šéfem Kremlu jednat nebude, vykreslil ruského lídra jako slabocha. "Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jezdí na frontu. Třeba do ostřelovaného Lysyčansku nebo do osvobozeného Izjumu. Náš prezident je se svou armádou. A kde je váš?" řekl Reznikov.

V Rusku se dnes Putin pompézních oslav pravděpodobně nedočká, napsal server Meduza. "Po inauguraci ruského kola v Moskvě je jasné, že nyní je lepší nic neslavit, není na to doba. Gubernátoři dokonce uvažují, že omezí výdaje na novoroční oslavy. Peníze na rozhazování teď nikdo nemá," řekl portálu nejmenovaný zdroj blízký Kremlu. V době, kdy se v září stahovali ruští vojáci od strategického Izjumu na severovýchodě Ukrajiny, Putin v Moskvě slavnostně uváděl do provozu obří ruské kolo. Na atrakci se ale hned v první den objevily technické závady a kolo muselo být neustále zastavováno, čehož si škodolibě všímala média.

Jiný zdroj Meduzy má ještě další vysvětlení pro umírněnost oslav Putinových narozenin: "Nač připomínat, že náš prezident je už nějakou dobu důchodce?"

Na dnešní den připadá rovněž výročí vraždy ruské novinářky a Putinovy odpůrkyně Anny Politkovské. Smrt Politkovské, která mimo jiné kritizovala ruský postup při válce v Čečensku a která byla zastřelena v Moskvě 7. října 2006, dosud nebyla plně objasněna. Některá ruská média spekulovala o podílu ruských tajných služeb a uvažovala, zda pro spáchání tohoto zločinu byl den Putinových narozenin vybrán náhodně.

13:06
7.  10.  2022

Čeští ministři se 31. října v Kyjevě zúčastní zasedání s ukrajinskou vládou

Čeští ministři se v Kyjevě 31. října zúčastní zasedání ukrajinské a české vlády, jednat budou o dopadech ruské agrese i obnově Ukrajiny. ČTK to řekl mluvčí vlády Václav Smolka. S odkazem na ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala o plánu informoval Deník N.

Do Kyjeva by podle Smolky měla odjet zhruba polovina členů kabinetu podle toho, na jaké agendě se při přípravě setkání politici dohodnou. V podobném formátu a počtu jedná pravidelně česká vláda s partnery z Polska, Slovenska a Izraele.

11:36
7.  10.  2022

Erdogan telefonoval s Putinem, zopakoval mu nabídku přispět k míru na Ukrajině

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Zopakoval mu mimo jiné, že je stále připraven přispět k mírovému řešení na Ukrajině, které bude výhodné pro všechny. Informoval o tom turecký provládní deník Daily Sabah, který připomněl, že Putin dnes slaví sedmdesátiny.

Erdogan s Putinem hovořil po telefonu dnes a probírali poslední vývoj ve válce na Ukrajině. Podle tureckého listu Erdogan zopakoval, že Turecko je připraveno podílet se na mírovém řešení této války.

11:24
7.  10.  2022

Nobelovu cenu za mír mají bojovníci za lidská práva z Běloruska, Ruska, Ukrajiny

Letošní Nobelovu cenu za mír získali běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki, ruská lidskoprávní organizace Memorial a ukrajinské Centrum pro občanské svobody. Oznámil to dnes norský Nobelův výbor.

10:43
7.  10.  2022

Zelenského slova o preventivním úderu podle Lavrova ospravedlňují ruskou invazi

Prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o „preventivním úderu“ na Rusko potvrzuje hrozby přicházející z Kyjeva a nutnost ruské „zvláštní vojenské operace“, prohlásil dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Podle agentury TASS dále řekl, že ukrajinský prezident začíná diktovat své podmínky Severoatlantické alianci a Evropské unii. Tyto organizace zároveň označil za „pány“ Zelenského. Ten ve čtvrtek řekl, že podle něj jsou nezbytné preventivní údery, aby se vyloučilo, že Rusko použije jaderné zbraně.

9:52
7.  10.  2022

Borrell oznámil, že požádá lídry zemí EU o schválení další společné platby za zbraně pro Ukrajinu. Chce také podporu pro výcvikovou misi.

Autor: ČTK, redakce E15.cz, swp

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery