Aktualizováno: Průměrná mzda: Jak si stojí Praha a kraje v Česku? Medián mezd aktuálně

Článek průběžně aktualizujeme.

Rozdíly v odměňování napříč Českou republikou zůstávají i letos výrazné a samotná průměrná částka často neodráží to, co většina zaměstnanců reálně vidí na své výplatní pásce. Podívejte se na detailní přehled výdělků, výpočet čisté mzdy i srovnání jednotlivých regionů. Pomocí odkazů níže můžete rovnou přeskočit na téma, které vás zajímá nejvíce.

Obsah:

• Průměrná mzda v Česku aktuálně
• Vývoj průměrné mzdy v Česku (graf)
• Jak se počítá průměrná mzda
• Medián mezd
• Průměrná mzda v Praze a krajích Česka
• Očekávaná průměrná mzda 2026 (dle MPSV a MF)
• Průměrná mzda ve státech EU
• Mzdová kalkulačka pro výpočet čisté mzdy

Jaká je průměrná měsíční mzda v ČR?

V prvním čtvrtletí roku 2026 vzrostla průměrná mzda v Česku meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Reálně se tak po zohlednění inflace (1,6 %) zvýšila o 6,4 procenta. Oproti předchozímu kvartálu průměrná částka logicky klesla, protože závěr roku bývá specifický vyplácením prémií a bonusů, a mzdy tak na konci roku tradičně vyskočí nejvýše.

Za celý rok 2025 pak průměrná mzda dosáhla 49 215 korun (meziroční nárůst o 7,2 %). Reálně výdělky vzrostly o 4,6 procenta. Podle analytiků se tak reálné mzdy očištěné o inflaci již téměř dotáhly na úroveň z roku 2019, tedy před pandemií a inflační krizí. K úplnému dorovnání chybí už jen necelé procento.

Vývoj průměrné mzdy v ČR (graf)

Graf: Jak se měnila průměrná měsíční mzda od roku 2020 do konce roku 2024 ukazuje následující infografika:

Jak se počítá průměrná mzda?

Průměrná mzda může znamenat mnoho různých věcí. Je důležité si uvědomit, zda mluvíme o nominální, nebo reálné průměrné mzdě. Očekávaná průměrná mzda má různé hodnoty, stanovují ji ministerstvo financí a ministerstvo práce a sociálních věcí z různých důvodů.

• Průměrná nominální mzda - vyjadřuje peněžitou odměnu. Je to finanční částka, která je pracovníkovi vyplacena za vykonanou práci. Nezohledňuje inflaci.
• Reálná průměrná mzda - ekonomický termín, který vypovídá o skutečné hodnotě výdělků. Je to vlastně nominální mzda snížená o míru inflace za dané období a stanovuje kupní sílu mzdy, tedy kolik si lze za danou nominální mzdu koupit zboží a služby.
• Očekávaná průměrná mzda - průměrná mzda vytvořená pro účely důchodového pojištění a pro řadu dalších předpisů jako předpoklad pro nadcházející rok. Jelikož například za rok 2025 budeme znát průměrnou mzdu až po tomto roce, stanovuje se proto předpokládaná průměrná mzda.

Medián mezd 2025

Na průměrnou mzdu obecně zhruba dvě třetiny zaměstnanců nedosáhnou. O reálném rozložení příjmů lépe vypovídá medián mezd (částka, kterou polovina lidí vydělává více a polovina méně). Ten byl podle ekonomů v roce 2025 zhruba o 15 procent nižší než průměrná mzda. 

Za čtvrtý kvartál roku 2025 činil medián mezd 45 523 korun (novější data za 1. čtvrtletí 2026 Český statistický úřad zatím nezveřejnil kvůli ukončení původního datového zdroje). U mužů dosáhl na konci loňského roku medián 48 342 korun, u žen 42 692 korun.

Dva roky po sobě medián rostl pomaleji než průměr, což ukazuje, že vysokopříjmovým zaměstnancům se mzdy zvyšovaly rychleji než těm s nižšími příjmy.

Nejvíce loni tradičně brali zaměstnanci v informačních a komunikačních technologiích (v celoročním průměru více než 89 000 korun) a ve finančnictví (přes 80 000 korun). Naopak nejnižší mzdy zůstávají ve stravování a ubytování, kde celoroční průměr nedosáhl ani na 30 000 korun, ačkoliv si zde lidé často přilepšují spropitným.

Platové rozdíly v nemocnicích: Elita bere přes 270 tisíc, personál dře za padesát

Práce a mzda

Průměrná mzda v roce 2024 a starší: Co platilo v minulosti?

Průměrná mzda v Česku za celý rok 2024 činila 46 165 korun. Meziročně jde o nárůst 7,1 procenta. Lidem tak v průměru na výplatní pásce přibylo 3 044 korun. Reálně po zohlednění inflace průměrná mzda po předchozích dvou letech poklesu loni vzrostla o 4,6 procenta.

Za celý rok 2023 dosáhla průměrná mzda 43 341 korun. V meziročním srovnání s rokem 2022 se jednalo o přírůstek 3 024 korun (7,5 procent). Spotřebitelské ceny za uvedené období vzrostly o 10,7 procent, reálně se tak mzdy snížily v roce 2023 o 2,9 procent. Reálné mzdy klesly druhý rok v řadě, v roce 2022 to bylo o 8,5 procenta. 

Praha: Kolik je průměrná mzda v hlavním městě a jak je to v regionech?

I nadále přetrvávají výrazné regionální rozdíly. Pokud se podíváme na průměr za celý rok 2025, nad celostátním průměrem (49 215 korun) se udržely pouze dva regiony: Praha s průměrnou mzdou 62 723 korun (šlo zároveň o region s nejdynamičtějším růstem o 7,9 %) a Středočeský kraj (49 539 korun).

Naopak nejnižší mzdy v celoročním průměru dlouhodobě pobírají zaměstnanci v Karlovarském kraji, kde průměr činil 42 049 korun. Vůbec nejméně pak loni dostali přidáno zaměstnanci v Libereckém kraji (růst pouze o 5,8 % na 43 967 korun).

Následující tabulka ukazuje detailní srovnání aktuálních mezd v jednotlivých krajích v 1. čtvrtletí 2026, kdy celorepublikový průměr dosáhl 50 282 korun (mezikvartálně oproti konci roku 2025 klesl, protože 4. čtvrtletí tradičně zkreslují vyplacené koncoroční odměny a bonusy).

Zdroj: ČSÚ

Očekávaná průměrná mzda 2026 (dle MPSV a MF)

Ať už se stanovuje minimální záloha na pojistné u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) nebo výpočet výše paušální zálohy u OSVČ, neobejdeme se bez očekávané průměrné mzdy stanovené ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV), která má vliv na výpočet výše těchto a dalších položek. 

Aktuálně je v platnosti očekávaná průměrná mzda pro rok 2026, která byla stanovena MPSV na 48 967 korun. Pozor, nejedná se o reálnou průměrnou mzdu, kterou každé čtvrtletí v roce vypočítává na základě průměru hrubých mezd zaměstnanců v Česku Český statistický úřad (ČSÚ).

• Očekávaná průměrná mzda pro rok 2025 činila 46 557 korun.
• Očekávaná průměrná mzda pro rok 2024 činila 43 967 korun.
• Očekávaná průměrná mzda pro rok 2023 činila 40 324 korun.
• Očekávaná průměrná mzda pro rok 2022 činila 38 911 korun.

Německo a další státy EU - průměrná hrubá roční mzda 2024

V roce 2024 činila průměrná roční hrubá mzda v Evropské unii 39 800 euro, což znamená meziroční nárůst o 5,2 procenta oproti roku 2023. Mzdy rostou napříč většinou členských zemí, a to vlivem dlouhodobého zvyšování produktivity práce, inflace i úprav minimální mzdy.

Na základě údajů Eurostatu o průměrné roční hrubé mzdě na plný pracovní úvazek lze země Evropské unie rozdělit do čtyř skupin:

První skupina – nad 50 tisíc euro

Do této nejvyšší příjmové kategorie patří státy s velmi vysokou mzdovou úrovní. V roce 2024 do ní spadalo sedm členských zemí:

• Lucembursko (~83 tisíc euro)
• Dánsko (~71 600 euro)
• Irsko (~61 100 euro)
• Belgie (~57 tisíc eur)
• Rakousko (~55 tisíc euro)
• Německo (~54 tisíc euro)
• Finsko (~50 tisíc euro)

Tato zeměpisně převážně západní a severní skupina dosahuje výrazně nadprůměrných hodnot.

2. skupina – 30 tisíc až 50 tisíc euro

Do této středně vysoké příjmové kategorie patří většina ekonomik západní, severní a části jižní Evropy:

• Švédsko (~48 tisíc euro)
• Francie (~46 tisíc euro)
• Slovinsko (~42 tisíc euro)
• Španělsko (~37 tisíc euro)
• Itálie (~36 tisíc euro)
• Malta (~33 tisíc euro)
• Česko (~31 tisíc euro)

Tyto země mají stabilní mzdovou úroveň výrazně nad průměrem střední a východní Evropy.

3. skupina – 20 tisíc až 30 tisíc euro

V této skupině se nachází státy střední a jižní Evropy s nižší, ale stále rostoucí mzdovou úrovní:

• Litva (~29 tisíc euro)
• Kypr (~28 tisíc euro)
• Estonsko (~27 tisíc euro)
• Portugalsko (~27 tisíc euro)
• Chorvatsko (~26 tisíc euro)
• Lotyšsko (~25 tisíc euro)
• Rumunsko (~24 tisíc euro)
• Polsko (~23 tisíc euro)
• Slovensko (~22 tisíc euro) 

4. skupina – do 20 tisíc euro

Nejnižší průměrné hrubé roční mzdy v EU byly tradičně v některých zemích jihovýchodní a východní Evropy:

• Bulharsko (~15 400 euro)
• Řecko (~18 tisíc euro)
• Maďarsko (~18 500 euro)

Aktualizováno

Převodník měn 2026: Měnová kalkulačka podle kurzů ČNB

Kalkulačky

Nejvyšší mzdy byly v roce 2024 zaznamenány v Lucembursku, Dánsku a Irsku, přičemž silně nadprůměrné hodnoty mají i Belgie, Rakousko a Německo. Na opačném konci žebříčku se dlouhodobě nachází Bulharsko, Řecko a Maďarsko.