Bankovka tak velké nominální hodnoty usnadňuje kriminální transakce, korupci a třeba i financování terorismu. Celých 56 procent dospělých obyvatel eurozóny uvádí, že pětistovku nikdy ani okem nezahlédlo. Tři čtvrtiny z nich pak pětistovkou nebo dvoustovkou platí maximálně jednou do roka.
Přitom třeba ze záznamů Bundesbanky vyplývá, že 70 procent pětiseteurovek vydaných v Německu v letech 2002 až 2009 zmizelo v zahraničí, z toho polovina v Rusku. V Lucembursku jenom v roce 2013 vydali eurové mince a bankovky v celkové hodnotě 87,5 miliardy, což odpovídá dvojnásobku HDP velkovévodství. A drtivá většina nově emitovaných peněz spatřila světlo světa v podobě dvoustovek či právě pětistovek.
Lucembursko, které emituje 0,2 procenta nových peněz v eurozóně, má na svědomí celých 15 procent vydaných pětistovek a třetinu dvoustovek. I z Lucemburska, zdá se, bankovky velkých denominací kamsi mizí. Správně by se měl celníkům hlásit každý vývoz jednotné evropské měny v objemu přesahujícím deset tisíc eur.
Patnáct vývozů za hranice
Loni však bylo v Lucembursku hlášeno jen patnáct takových vývozů za hranice EU. Nabízí se vysvětlení, že peníze velkých denominací jsou pašovány a dále slouží k nekalým transakcím. Ekvivalent milionu dolarů, je-li převážen v 50eurových bankovkách, váží 22 kilogramů. Pokud je táž suma transportována v pětistovkách, váží 2,2 kilogramu, nemluvě o rozdílu v objemu.
Jenže ani „špinavá“ hotovost, ani úplatky, ani terorismus nejsou ničím novým. Rozhodně už existovaly na přelomu milénia, kdy byla pětiseteurovka zavedena. Bankovky tehdy vážily stejně jako nyní. Alespoň tedy v kilogramech. Až zhruba do roku 2008 navíc celková hodnota pětiseteurovek v oběhu narůstala. Víceméně stagnovat začala až po roce 2008, kdy i na Evropu tíživě dopadla finanční krize a její důsledky.
Hans Werner Sinn soudí, že boj proti kriminalitě je jen zástupným důvodem konce bankovky.
Proč se tedy má rušit právě nyní? Třeba jde jen o nahodilou časovou shodu. Třeba ovšem platí slova předního německého ekonoma Hanse Wernera Sinna.
Podle něj chce ECB zrušit pětistovku proto, aby mohla jít s úrokovými sazbami hlouběji do záporu. Chce prý komerční banky odradit od držení hotovosti, a tím je přimět k tomu, že zavedou negativní úrokové sazby i na vklady svých klientů. Tomu se banky zatím brání. Skoncování s pětiseteurovkou umožní podle Sinna zvýšit penalizační úrokovou sazbu z 0,4 na 0,75 procenta. Pro banky totiž bude nákladnější držet hotovost v podobě 200eurových bankovek.
Ačkoli důvody pro zrušení pětistovky zní pochopitelně a do jisté míry pádně, je to právě načasování takového kroku, které budí podezření.
Autor je hlavním ekonomem společnosti Roklen
