Na klesajících cenách uhlí se projevuje také například posun Číny od fosilních paliv směrem k ekologičtějším zdrojům, jako je vodní, větrná nebo sluneční energetika, píše Bloomberg. Čína je přitom největším světovým spotřebitelem uhlí. Celková čísla ovlivňuje i pokles poptávky ve Velké Británii, která letos v červnu importovala pouze 1,3 milionu tun uhlí, což je nejméně od srpna 1999.
„Zájem o uhlí klesá všude, zároveň jeho produkce na mnoha místech naopak stoupá,“ komentuje stav Thomas Pungh, ekonom Capital Economics.
Analytici tvrdí, že by cena uhlí v Evropě mohla klesnout až na 45 dolarů za tunu. Není však pravděpodobné, že by takové ceny byly dlouhodobě udržitelné. Ceny uhlí v současné době klesají už osmý týden v kuse, což je nejdéle od letošního ledna. Na konci roku by se měla cena uhlí stabilizovat na 52,5 dolaru.
