Zelené zdroje přitahují průmysl do Španělska. Plynoví Italové si musejí za elektřinu připlatit
- Energetická náročnost evropské ekonomiky klesá.
- Španělsko přitahuje na zelené zdroje velké investice.
- Itálie je velkým poraženým současné geopolitické situace.
Evropa před zimou zažívá další energetické drama. Ceny plynu letí vzhůru kvůli konfliktu na Blízkém východě, který silně poškodil export ropy a LNG. Zásobníky nejsou v dobré kondici. Firmy měly malou motivaci k jejich plnění a země nejspíš stále doufaly, že se situace uklidní a Hormuzský průliv se včas otevře. Ne všechny unijní ekonomiky jsou však ve stejném průšvihu. Zatímco Itálie je na plynu velmi závislá, Španělsko v posledních letech rychle zelenalo. To se promítá do nižších cen energií, které přitahují i průmysl.
Cena zemního plynu v nizozemském obchodním virtuálním uzlu TTF se v poslední době pohybovala až kolem 82 eur za megawatthodinu, tedy nejvýše od sklonku roku 2022. Evropské zásobníky jsou plné ze 69 procent, což je historické minimum pro tuto kalendářní dobu. V sedmadvacítce na tom však zdaleka nejsou všichni stejně. Německá skladiště jsou pouze na 56 procentech kapacity a křivka jejich plnění není optimistická. Odborníci tak varují před náročnou zimou na kontinentu.
Energetická náročnost unijní ekonomiky výrazně poklesla
Dobrou zprávou je, že kontinent je v lepší situaci než v době začátku války na Ukrajině a nejistoty ohledně dodávek energií. Má spolehlivý zdroj potrubního plynu z Norska a na globální trh se dostává stále více amerického LNG. Jen v první půlce letošního roku vzrostl export z USA téměř o čtvrtinu.
EU se zároveň úspěšně daří snižovat energetickou náročnost svého hospodářství. Od roku 1995 klesla o 44 procent na každé euro ekonomického výkonu. V případě průmyslové produkce jde dokonce o poloviční pokles. „Více než třetina tohoto pokroku nastala až po roce 2019. Ačkoli prudký růst cen energií vyvolaný konfliktem na Blízkém východě představuje stále značný negativní šok, jeho dopad by byl bez výrazného poklesu spotřeby energie v EU mnohem závažnější,“ je přesvědčena Evropská komise.
Stále více se však ukazuje, jak moc záleží na energetickém mixu v jednotlivých zemích. Ty, které sázejí na jádro a obnovitelné zdroje, mohou nabídnout levnější elektřinu domácnostem a také se jim daří lákat průmysl ze zahraničí včetně energeticky hladových datacenter. Jedním z aktuálních vítězů je Francie se svou jadernou flotilou. Během minulé krize se potýkala s odstávkou reaktorů, což významně přispívalo k chmurné situaci na kontinentu, nyní ale plní svou funkci dodavatele elektřiny sousedům.
Francie nabízí přebytky jaderné elektřiny
Země je největším čistým vývozcem elektřiny a daří se jí překonávat vlastní exportní rekordy. V první půlce roku podle Bloombergu dosáhl export 51 terawatthodin, což je o 36 procent více než v prvním pololetí 2025. Země si to mohla dovolit díky nárůstu výroby a nezměněné domácí poptávce. Francii se na své energetické přebytky zároveň daří lákat velké zahraniční investory do datacenter.
„To, co tyto globální giganty přitahuje, není ani tak znovuobjevená průmyslová síla Francie či pružnost jejího trhu práce. Je to naše elektřina. V době, kdy datová centra spotřebovávají stále více energie, se tak stala černým zlatem 21. století,“ konstatoval před časem ve svém úvodníku Le Monde.
Letošní dosavadní průměrná spotová cena elektřiny ve Francii byla necelých 79 eur za megawatthodinu. V Německu to přitom bylo 106 eur, v Česku 114 a v italských regionech vesměs více než 140 eur. Naproti tomu na Pyrenejském poloostrově se cena pohybovala kolem 70 eur a v některých částech Skandinávie ještě níže. Levnější oblasti spojuje vysoký podíl jaderné a zelené energie v mixu a malý vliv drahého plynu na cenu elektrického proudu.
„Ve Francii, kde ve skladbě zdrojů pro výrobu elektřiny převažuje jádro, určuje plyn cenu jen poměrně zřídka. Také ve Španělsku a Portugalsku, kde obnovitelné zdroje nyní tvoří více než polovinu roční výroby, je úloha plynu omezena na kratší období,“ tvrdí Institute for Energy Economics and Financial Analysis.
Příliš zranitelná Itálie
Zatímco v Itálii se obnovitelné zdroje podle Evropské environmentální agentury podílely v prvních měsících letošního roku na výrobě elektřiny ze 40 procent, plyn určoval cenu v 66 procentech času. Ve Španělsku jí vyrobily 60 procent a plyn rozhodoval o ceně elektřiny jen v devíti procentech hodin. Itálie přitom byla už v roce 2025 černým rekordmanem kontinentu v průměrné velkoobchodní ceně elektřiny ve výši 116 eur za megawatthodinu.
Konflikt na Blízkém východě na ni těžce dopadl, protože byla největším unijním dovozcem LNG z Kataru. Vláda v Římě čelí od svých odpůrců kritice, že místo rozvoje zelených zdrojů hledá nyní zdroje plynu jinde. „V posledních letech jsme vedli válku proti obnovitelným zdrojům. Politici a představitelé podnikatelské sféry tvrdili, že musíme zpomalit tempo jejich zavádění. Avšak nyní, uprostřed současné krize, si stěžují na prudký růst nákladů na energie. Ten je způsoben právě tím, že jsme příliš závislí na fosilních palivech,“ prohlásil na jaře například někdejší ministr infrastruktury Enrico Giovannini, který působí v alianci pro udržitelný rozvoj ASviS.
„Země, které jsou méně závislé na výrobě elektřiny z plynu, jsou méně vystaveny růstu cen elektřiny,“ zdůrazňuje i energetický think-tank Ember. Vyzdvihl rychlé rozšiřování zelených zdrojů ve Španělsku, které podle něj chrání tamní konzumenty elektřiny před volatilními cenami plynu. „Kdyby byly ceny elektřiny stále tak silně navázány na ceny plynu jako v roce 2021, platila by typická domácnost s regulovaným tarifem za elektřinu v důsledku zvýšených cen plynu od března 2026 o deset eur čili o 19 procent, měsíčně více,“ tvrdí think-tank.
Španělská průmyslová renesance
Nejde jen o domácnosti. Španělsko zažívá jakousi průmyslovou renesanci, spojovanou právě se zelenými zdroji. Podle analýzy banky CaixaBank z roku 2025 roste jeho zpracovatelský průmysl od roku 2018 tempem, které je téměř trojnásobkem průměru eurozóny. V předchozích dvou desetiletích přitom zaznamenal výrazný pokles.
„Země se rychle stává jednou z předních evropských lokalit pro gigafactory, které produkují baterie pro elektromobily,“ uvedl web fDi Intelligence. Zmínil podnik německé PowerCo ve Valencii i velké čínské investice společností Hithium a CATL, v tomto případě společně s firmou Stellantis. „Celkově je Španělsko podle údajů investičního monitoru fDi Markets na druhém místě hned za Maďarskem v kapitálových nákladech oznámených přímých zahraničních investic do baterií a elektromobilů,“ podotýká web.
I Španělsko láká datacentra, která hledají po celém světě zdroje energií a dostatek prostoru. Miliardové investice tam plánují společnosti Amazon, Microsoft či Meta. Vláda se však v poslední době zalekla živelného rozmachu a zavádí regulace týkající se energií, zdrojů vody a kybernetické bezpečnosti.
Rizika zeleného rozmachu
Rozmach obnovitelných zdrojů má však i své negativní stránky. Po velkém blackoutu na Pyrenejském poloostrově na jaře 2025 se rozhořela diskuze o tom, že evropské přenosové soustavy jsou zanedbané a nepřipravené na dekarbonizaci. Španělská síť je od kritického výpadku provozována v zesíleném režimu a využívá ke stabilizaci více kombinovaných plynových turbín než obvykle. Pokud se bude chtít země fosilních paliv opravdu zcela zbavit, musí silně investovat do posílení sítí a skladování energií.
Další potíží je, že zelené technologie pocházejí většinou z Číny, což může představovat bezpečnostní rizika. Evropská komise chce proto omezit používání čínských komponentů v solárních elektrárnách. To však může snadno vést k zastavení boomu fotovoltaiky.
V neposlední řadě nízké ceny vytvářejí velký tlak na investory do energetických zdrojů. „Prudký nárůst investic do solární energie v posledních patnácti letech vytvořil tak velký přebytek elektřiny, že její ceny ve špičkách stále častěji klesají hluboko pod nulu. Hodnota solárních parků prudce klesla, což investory přimělo hledat způsoby, jak z trhu odejít, a některé developery vytlačilo z podnikání,“ napsal tento měsíc Bloomberg ve své analýze. Země podle ní silně zaostává v instalaci baterií, které by uchovaly přebytky ze špiček.
