Sázka na akcie z odvětví luxusu letos vynesla burzovním investorům i vyšší desítky procent
Slušně vydělat na prodeji luxusního zboží jste v roce 2021 mohli, i pokud nejste Bernard Arnault, François-Henri Pinault nebo provozovatel butiků v Pařížské. Stačilo dobře zainvestovat na pařížské burze.
Vydařenou sázkou byl nákup cenných papírů francouzského konglomerátu LVMH – Moët Hennessy Louis Vuitton. Od začátku ledna kurz akcií vzrostl o přibližně 40 procent. Aktuálně se cena pohybuje okolo 720 dolarů, poblíž historicky rekordních hodnot.
V čele firmy, jejíž tržní hodnota dosahuje 362 miliard eur (v přepočtu zhruba devět bilionů korun), stojí francouzský miliardář a jeden z nejbohatších lidí světa Bernard Arnault. Ten je zároveň i největším akcionářem této největší veřejně obchodované firmy v Evropě. Magazín Forbes odhaduje jmění Arnaulta a jeho rodiny na téměř 200 miliard dolarů.
Největší světová skupina v oblasti luxusního zboží se stejně jako další firmy v oboru dokázala otřepat z negativních dopadů pandemie koronaviru. Za prvních devět měsíců letošního roku vzrostly tržby meziročně o 46 procent na 44,1 miliardy eur. Za výrazným nárůstem samozřejmě stála i nižší srovnávací základna. Pokud bychom vzali do úvahy srovnání s prvními třemi kvartály roku 2019, zvýšily se tržby LVMH o 11 procent.
Za celý rok 2021 by měly tržby LVMH přesáhnout 62 miliard eur, o 15 procent více než přede dvěma lety.
Součástí Arnaultova impéria, jehož akcie se obchodují na pařížské burze a je možné je nakoupit i prostřednictvím tuzemských obchodníků s cennými papíry, je okolo 75 „domů luxusu“, mimo jiné značky jako Louis Vuitton, Tiffany, Bulgari, Hennessy, Château d’Yquem, Moët & Chandon či Dom Perignon. Firma prodává luxusní šperky, hodinky, parfémy, kosmetiku, vína, šampaňské či koňaky.
Letní zakolísání kvůli Pekingu
Kurz akcií skupiny LVMH však v průběhu roku nešel nahoru bez zakolísání. V létě čínský prezident Si Ťin-pching v projevu prohlásil, že se Peking zaměří na zajištění „společné prosperity pro všechny“.
Souhrnná tržní hodnota firem LVMH, Hermès, Kering, Richemont či Burberry následně klesla o desítky miliard eur. Mezi investory panovaly obavy, že nejbohatší Číňané budou kvůli nové politice méně nakupovat luxusní produkty, aby na sebe nepoutali pozornost. Obavy se však alespoň zatím zdají jako liché.
Kdo srpnového zakolísání využil, mohl akcie LVMH nakoupit za cenu okolo 610 eur, od té doby kurzu posílil o téměř pětinu.
Sedmdesátiprocentní výnos Hermès a Richemont
Zdařilou burzovní sázkou byl v roce 2021 i nákup akcií francouzské společnosti Hermès, která je populární díky svým kabelkám značky Birkin či hedvábným šátkům, a švýcarské skupiny Richemont, do jejíhož portfolia patří šperkařské značky Cartier, Van Cleef nebo hodinářství IWC, Panerai a Vacheron Constantin.
Cenné papíry firem Hermès a Richemont vynesly v uplynulých dvanácti měsících zhruba 70 procent. Méně se dařilo francouzské skupině Kering, kterou ovládá rodina miliardáře Françoise-Henriho Pinaulta – v jejím případě kurz letos posílil „pouze“ o 20 procent. Do portfolia Keringu patří značky jako Gucci, Saint Laurent, Bottega Veneta, Balenciaga, Alexander McQueen, Brioni nebo Boucheron.
Akcie Burberry zklamaly
Zklamáni byli ti investoři, kteří vsadili na akcie britské společnosti Burberry. Kurz akcií v tomto případě mírně klesl o nižší jednotky procent. Důvěrou investorů otřáslo červnové oznámení úspěšného generálního ředitele Marka Gobbettiho, že na konci tohoto kalendářního roku odejde z funkce.
V říjnu sice správní rada firmy Burberry oznámila, že jeho nástupcem se stane od dubna 2022 dosavadní šéf společnosti Versace Jonathan Akeroyd; ten však bude muset akcionáře Burberry o svých manažerských kvalitách teprve přesvědčit.
Bitcoin a jeho vliv na cenu nemovitostí
Výhodou pro něj může být, že v příštích letech má globální trh s luxusními produkty, jako jsou drahé hodinky, šperky, kabelky, boty či oblečení, dále růst, a to o šest až osm procent ročně. V roce 2025 dosáhne podle listopadové analýzy firmy Bain & Company hodnoty 360 až 380 miliard eur, tedy v přepočtu až 9,5 bilionu korun.
Ke zvyšujícím se útratám za luxusní výrobky bude podle společnosti Bain & Co. významně přispívat narůstající důraz firem na prodej přes online kanály a také vysoký zájem spotřebitelů z mladší generace.
Hlavními trhy nadále zůstanou Spojené státy a Čína. V případě asijské velmoci poptávku bohatých Číňanů a domácností ze střední třídy nejspíš neutlumí ani zmíněné plány Pekingu na rovnoměrnější distribuci bohatství mezi občany.
