V Libyi a Nigérii se chystají ostře sledované volby, které mohou vést nejen k politické nestabilitě, ale také k výpadkům dodávek ropy. Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) by v takovém případě nemusela být schopná výpadky pokrýt. Pokles dodávek lze totiž očekávat i u Venezuely a Íránu, píše CNBC.
Mnoho analytiků nyní upírá zrak na Nigérii a Libyi, kde brzy proběhnou volby. Libyjci budou volit parlament už v prosinci a Nigerijci svého prezidenta v únoru. Výsledky voleb mohou ovlivnit, jestli se ceny ropy znovu přiblíží psychologické hranici 100 dolarů za barel.
V Nigérii, která je největším africkým producentem černého zlata, by změna vlády mohla ohrozit dohodu s povstalci, kteří dříve významně narušovali dodávky ropy na světový trh. V Libyi zase není jasné, zda volby skutečně vyřeší spory mezi dvěma současně fungujícími vládami.
Situace v těchto zemích může hrát zásadní roli v cenotvorbě ropy, která se dnes obchoduje na úrovni čtyřletého maxima, míní Helima Croft, hlavní komoditní analytička banky RBC Capital Markets. „Vždy se obávám těchto scénářů, měli bychom to sledovat,“ varuje Croft.
Světový trh s ropou by kvůli těmto africkým státům mohl přijít o 500 tisíc barelů denně, což představuje zhruba půl procenta světové poptávky po ropě, odhaduje banka RBC. Kvůli obnoveným americkým sankcím se navíc očekává pokles íránského exportu o jeden milion barelů denně a situace se nezlepšuje ani ve Venezuele, která zažívá hospodářský kolaps a jejíž produkce ropy klesá soustavně už několik let.
Analytik Michael Cohen z investiční banky Barclays růst ceny ropy na trojciferné hodnoty neočekává, připouští ale, že nigerijské volby v současnosti představují největší hrozbu pro stabilitu trhu. Pokud si Nigerijci zvolí nové vedení, vláda bude muset znovu vyjednat dohodu s povstalci, předpovídá Cohen.
V Libyi zase hrozí, že volby, které mají sjednotit rozdělenou zemi, mohou naopak vyústit v nové a intenzivnější boje. Zvyšuje se navíc pravděpodobnost, že kvůli neutuchajícímu konfliktu se volby přesunou na příští rok.
