„Klíčový význam pro příznivý vývoj české ekonomiky měl pokračující růst téměř všech odvětví zpracovatelského průmyslu, zejména výroby dopravních prostředků a strojů a zařízení,“ uvedl ČSÚ.
„Růst v průmyslu panoval napříč všemi jeho oblastmi. Nebyla to jen tradiční výroba automobilů, která táhla průmysl v minulých letech. Byla to výroba plastů, kovů, elektroniky a další,“ upřesňuje analytik Home Credit Michal Kozub.
Zmíněný rozsah výroby výrazně přispěl k tomu, že česká ekonomika zažívá v mnoha ohledech výjimečný růst. „Česko se v prvním kvartálu s přehledem stalo nejrychleji rostoucí ekonomikou EU v mezikvartálním srovnání. V meziročním srovnání mu patří druhá příčka za Rumunskem,“ říká hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
„I když vezmeme v potaz, že zhruba procentní bod k mezikvartálnímu růstu přidalo dřívější technické zpomalení dané nerovnoměrným výběrem spotřebních daní, je mezikvartální výsledek české ekonomiky těžko srovnatelný s kterýmkoliv obdobím poslední dekády,“ dodal Sobíšek.
Analytici předpokládali, že ekonomika za první čtvrtletí poroste meziročně o dvě procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 0,8 procenta.
„Česká ekonomika nabrala raketové tempo,“ konstatuje Helena Horská, šéfka ekonomického výzkumu Raiffeisenbank. „Překvapením je, že jsme v růstu překonaly i své sousedy, kterým spíš dýcháme na záda,“ doplnila.
| Rekordní čísla |
|---|
| Mezičtvrtletní růst ekonomiky 2,8 procenta v prvním čtvrtletí je rekordní, vyplývá z dostupných údajů ČSÚ. Zatím nejrychleji ve srovnání s předchozím čtvrtletím rostla ekonomika v 1. čtvrtletí 2006, a to tempem 2,4 procenta. Statistiky zveřejněný meziroční růst ekonomiky 3,9 procenta je nejvyšší od poloviny roku 2008. |
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) uvedl, že data jsou také důsledek správně zvolené hospodářské politiky. „My jsme opustili politiku škrtů, snažíme se podporovat investice, podporujeme export, podporujeme zaměstnanost,“ řekl Sobotka. K růstu podle něho přispívá i stabilní politická situace, jež podle něho v minulosti v Česku nebyla běžná.
Podrobnější údaje o HDP, včetně struktury růstu, ČSÚ zveřejní 29. května. Podle hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera by případná korekce neměla být tak významná, aby to změnilo celkový nad očekávání příznivý vývoj.
„Díky silnému růstu ekonomiky v úvodu letošního roku byl konečně překonán předkrizový vrchol české ekonomiky, tedy výkon, jehož dosáhla ve třetím čtvrtletí 2008. Více než šest let tedy trvalo, než jsme se vypořádali s následky finanční krize,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Pomohla spotřeba domácností
„V neposlední řadě ekonomiku podporovala spotřeba domácností. Maloobchodní tržby letos rostly. Pomohly tomu i téměř nerostoucí ceny, které motivovaly spotřebitele o něco více nakupovat,“ vysvětluje Michal Kozub ze společnosti Home Credit.
Právě spotřebitelé byli podle něj klíčem k tomu, aby ekonomika ožila. „Jejich důvěra v ekonomiku postupně rostla s tím, jak ceny nerostly a zároveň klesala nezaměstnanost. Díky tomu se rozběhla ekonomika tím správným směrem,“ uzavřel analytik.
| Analytici: Česko míří k více než tříprocentnímu růstu |
|---|
| „Na základě údajů za první čtvrtletí se nicméně zdá, že česká ekonomika má letos našlápnuto k růstu HDP nad třemi procenty,“ uvedl hlavní analytik Generali Investments CEE Radomír Jáč. „Po dnešku je nicméně patrné, že česká ekonomika letos míří do expanze mezi třemi až čtyřmi procenty,“ dodal Sobíšek. S růstem nad třemi procenty počítají nyní i další ekonomové, například analytik Komerční banky Jiří Škop odhaduje celoroční růst na 3,5 procenta. |
| Ministerstvo financí podle dubnové prognózy počítá letos s růstem ekonomiky o 2,7 procenta. Nejnovější prognóza Evropské komise počítá s růstem o 2,5 procenta. Podle průzkumu mezi 20 českými odbornými institucemi, které zveřejnilo v dubnu ministerstvo financí, má česká ekonomika v příštích letech růst tempem okolo 2,5 procenta ročně. ČNB počít letos s růstem o 2,6 procenta. |
„Příznivé je to, že růst je poměrně rovnoměrně rozložen mezi své jednotlivé klíčové složky, a není tak závislý pouze na jedné nebo dvou z nich, což by signalizovalo slabší vyhlídky na jeho udržitelnost,“ upozornil hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda.
Zvýšila se rovněž hrubá přidaná hodnota (HPH), což je rozdíl mezi hodnotou výroby a služeb a náklady na jejich produkci. V prvním čtvrtletí stoupla HPH meziročně o 3,9 procenta a mezičtvrtletně o 1,7 procenta.
Projevily se i úpravy spotřebních daní
„Na odlišný vývoj mezičtvrtletního růstu HDP a HPH měly vliv především legislativní úpravy v oblasti spotřebních daní z tabákových výrobků, které ve čtvrtém čtvrtletí 2014 ovlivnily růst HDP negativně, a v prvním čtvrtletí 2015 naopak pozitivně,“ sdělil ČSÚ.
Pozitivní ekonomický vývoj se projevil na pracovním trhu. „Zaměstnanost v pojetí národních účtů v prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 1,1 procenta a mezičtvrtletně o 0,7 procenta, což je největší růst od začátku roku 2008,“ dodal ČSÚ.
