V loňském roce se hrubý domácí produkt Číny zvýšil o 6,9 procenta, což představuje nejpomalejší tempo růstu za čtvrt století. Hospodářský růst brzdí slabá poptávka doma i v zahraničí, útlum investic a nadměrné kapacity v některých odvětvích, například v ocelářském a uhelném průmyslu.
Snaha vlády stimulovat hospodářskou aktivitu a zajistit dosažení plánovaného tempa růstu ekonomiky podle analytiků zvyšuje úroveň zadlužení, což vyvolává obavy ohledně zdraví čínského bankovního systému.
„Krátkodobý výhled pro hospodářský růst se zlepšil díky stimulačním opatřením,“ uvedl první náměstek výkonné ředitelky MMF David Lipton na závěr své návštěvy v Pekingu. „Střednědobý výhled je však nejistější kvůli rychlému růstu úvěrů, nadměrným kapacitám a čím dál většímu, neprůhlednějšímu a propojenějšímu finančnímu sektoru,“ dodal.
Peking si stanovil za cíl, aby hospodářský růst v Číně během příštích pěti let dosahoval minimálně 6,5 procenta ročně. Někteří analytici se nicméně domnívají, že skutečné tempo růstu je již nyní mnohem slabší, než uvádí oficiální čínské statistiky.
Obavy ze zpomalování hospodářského růstu v Číně vedly začátkem letošního roku k výrazným výkyvům na světových finančních trzích. MMF podle dubnové prognózy předpokládá, že růst čínské ekonomiky letos zvolní na 6,5 procenta. Napřesrok počítá s dalším zpomalením na 6,2 procenta.
