„V tuto chvíli není možné říct, co všechno nám EU neprofinancuje, zejména za vícepráce,“ řekl Martin Novák z tiskového oddělení ministerstva dopravy. Hodnotu těchto víceprací ministerstvo odhadlo na 4,4 miliardy korun.
Odpovědnost za nevyčerpané dotace dává ministr dopravy úředníkům a politikům, kteří o stavbách rozhodovali. Žádat jejich potrestání ale podle Aktuálně.cz nebude.
Největší stavba D8 nemá podle Evropské komise nárok na dotaci, protože ignorovala požadavek, podle kterého se musí u každé stavby dotované z Bruselu projednat rizika pro životní prostředí. Diskuse se prý nevedla ani o možnosti zvolit jinou trasu, která by se mohla vyhnout lokalitám v chráněné krajinné oblasti.
Finanční prostředky, které by nahradily výpadek financování z Operačního programu doprava, ministerstvo dopravy v rozpočtu nemá. Podle Nováka by situaci úřad řešil žádostí o opětovné navýšení rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, nebo úsporami na úkor jiných staveb, které nejsou pro ministerstvo prioritní. Konkrétní stavbu ministerstvo neuvedlo, naznačilo jen, že převážně by šlo o obchvaty měst.
V rámci operačního programu může Česko v letech 2007 až 2013 vyčerpat na dopravní infrastrukturu téměř 170 miliard korun. Koncem loňského roku bylo vyčerpáno zhruba 17 procent z této částky.
Možnost, že by stavba D8 mohla přijít o financování z evropského Operačního programu doprava, připustilo ministerstvo dopravy v srpnu. Tehdy zároveň začalo uvažovat o přesunutí peněz, původně určených pro D8, na chystanou modernizaci brněnské D1. Podle ministerstva dopravy byla hlavním důvodem rezignace na evropské peníze pro D8 neschopnost stavbu dokončit v termínu.
Silniční přeložka kolem Nymburka na dotaci nedosáhne kvůli nejasnostem při zadávání zakázek. Původní vysoutěžená cena 1,032 miliardy se během výstavby zvýšila o 131 milionů korun a Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) na tyto vícepráce nevypsalo veřejnou soutěž.
Mezi vodními stavbami, které EU odmítla proplatit, figuruje především zvedací most v Kolíně, který už dříve stál místo bývalého ředitele Ředitelství vodních cest (ŘVC) Miroslava Šefaru. Zakázka za více než 1,2 miliardy korun byla podle médií nastavena tak, že o ni mohlo usilovat jen sdružení firem Viamont DSP, Eurovia a EDS Holding.
Splavnění Vltavy na dvou úsecích mezi Českými Budějovicemi a Týnem nad Vltavou ztroskotalo na jednoduchém předpisu. Projekty byly prosazeny jako takzvaná vodní dopravní cesta, na úzkém horním toku národní řeky se však mohou plavit maximálně výletní parníky. Tím stavba nesplnila na rozdíl třeba od Labe mezi Kolínem a Děčínem evropskou normu.
Proti tomuto tvrzení se ale Ředitelství vodních cest (ŘVC) brání. Podle úřadu byly parametry budované vodní cesty dopředu dány a její financování bylo v takovéto podobě schváleno. Podle podmínek čerpání programu je dotace možné použít na výstavbu a modernizaci regionálních vodních cest, kde je zřejmá návaznost na zvýšení ekonomické výkonnosti cestovního ruchu, uvedlo ŘVC.
