Mini, jednoduchý vůz s výbornými jízdními vlastnostmi a nadčasovým designem, který se zařadil mezi ikony automobilového průmyslu, se vyráběl od roku 1959 až do 4. října 2000. Za tu dobu vzniklo skoro pět a půl milionu exemplářů tohoto jen něco málo přes tři metry dlouhého auta, které ukázalo cestu, jakou se u malých vozů časem vydala většina značek.
Vůz prakticky celý zkonstruoval Alexander Issigonis se svým týmem. Použitá koncepce "vše vpředu" se pro malé automobily napříště stala standardem. Aby se pohonné ústrojí pod krátkou přední kapotu vůbec vešlo, musel být motor uložen napříč a převodovka pod ním. Chladič pak dostal netradiční umístění podél blatníku. Relativně velkého prostoru interiéru vozu bylo dosaženo i díky umístění kol do samotných rohů karoserie, což se ukázalo být šťastným řešením i z hlediska nadprůměrných jízdních vlastností auta.
K zákazníkům auto zamířilo pod značkami Austin Seven a Morris Mini-Minor, koncem 60. let se pak Mini stalo samostatnou značkou. V roce 1963 vznikla slavná sportovní varianta Mini Cooper, která mimo jiné třikrát vyhrála Rallye Monte Carlo. Nejvíce šlo na odbyt standardní dvoudveřové provedení, ale Mini se vyrábělo i jako kombi, dodávka či pick-up. Mini se proslavilo i na filmovém plátně. Velkou popularitu autu zajistil film Italian Job z roku 1969, k jehož vrcholným scénám patří akční honička tří Mini v rytmu Straussova valčíku. Řadě lidí se ale tento vůz vybaví hlavně jako vozítko Mr. Beana.
Produkce původního Mini skončila na podzim 2000, kdy z linky v anglickém Longbridgi sjel vůz s pořadovým číslem 5387 862. Ukončení výroby však neznamenalo pro tuto populární značku zánik. Problémovou automobilovou skupinu Rover, která byla jejím vlastníkem, získalo německé BMW, které pod svými křídly zahájilo v roce 2001 výrobu nového Mini s retro vzhledem a moderní technikou pod kapotou. Vyrábí se dodnes.
