Mýtné brány mají měřit rychlost, Ťok je chce využít i k vážení kamionů

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: rasch jan/euro

Mýtné brány by do budoucna měly sloužit i k postihování řidičů nedodržujících povolenou rychlost nebo pro účely vysokorychlostního vážení kamionů. Problémy s nebezpečným překračováním povolené rychlosti vidí ministerstvo dopravy především v místech stavebních uzavírek na dálnicích. O technických možnostech upravit brány, které slouží jako kontrola placení kamionového mýta, pro účely průběžného měření rychlosti už úřad jednal s jejich provozovatelem, společností Kapsch.

S měřením rychlosti může úřad prakticky ihned začít u kamionů, protože kontrolu jejich pohybu pomocí mýtných bran už v současnosti umožňuje stávající legislativa. Možnost využít brány k monitorování pohybu i osobních vozidel zadalo ministerstvo vypracovat Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které spravuje silniční síť.

Právě ŘSD už v minulosti uvádělo, že nedodržování povolené osmdesátikilometrové rychlosti v místě uzavírek na D1 už stálo život několik jejích pracovníků, kteří se v místech pohybují.

Použití klasických mobilních radarů v těchto místech je podle ministra dopravy Dana Ťoka zatím problematické, protože se nedaří pokuty za rychlou jízdu efektivně vybírat. S tím by měly takzvané kontrolní mýtné brány vybavené mimo jiné citlivými kamerami výrazně pomoci.

Zavádění moderních technologií pro řízení a kontrolu silničního provozu vyplývá mimo jiné i z akčního plánu, který v polovině dubna schválila vláda a který do roku 2020 předpokládá vynaložení více než 20 miliard korun do těchto technologií.

Kromě postihování hříšníků překračujících povolenou rychlost by tyto systémy, jako jsou například inteligentní dopravní značky, měly rovněž pomáhat s předcházením vzniku kolon a včas řidiče informovat o možnosti objížďky, nebo by měly umět předvídat například hrozící sesuvy půdy.

Tendr na mýto bude nejspíš v létě

Ministerstvo dopravy chce vypsat výběrové řízení na nového provozovatele mýtného systému ještě letos v létě, ideálně souběžně s červencovým termínem, kdy má základní parametry soutěže představit vládě, uvedl Ťok. Úřad potřebuje mít nového dodavatele vybraného do konce příštího roku, kdy končí smlouva se stávajícím poskytovatelem, společností Kapsch.

Posunutí termínu na letošní léto z původně avizovaného začátku příštího roku souvisí se snahou ministerstva vybrat nového provozovatele v jednacím řízení, které bývá časově náročnější. Výhodou je podle ministra to, že úřad během řízení se zájemci průběžně diskutuje, což by mělo vyloučit rizika následného napadání soutěže u antimonopolního úřadu. Zároveň připustil, že časový harmonogram je napjatý, dá se ale stihnout.

Součástí informačního materiálu pro vládu by kromě základních parametrů soutěže měla být i představa rozsahu zpoplatněné sítě. Dosud úřad prosazoval zachování současného stavu, kdy jsou zpoplatněny dálnice, rychlostní silnice a část silnic prvních tříd s možností dalšího rozšiřování na komunikace první třídy.

1300 zpoplatněných kilometrů

To ale dlouhodobě kritizuje ČSSD, která prosazuje možnost rozšířit platbu i na krajské silnice nižších tříd. Úřad proto zadal studii ekonomické efektivity, kterou by do léta měla vypracovat ČVUT.

Mýtný systém na zhruba 1300 kilometrech dálnic, rychlostních silnic a části silnic 1. třídy provozuje Kapsch na základě desetiletého kontraktu.

Úřad nyní s firmou jedná o součinnosti pro hladký přechod na nového provozovatele, pokud by tato společnost nezvítězila v chystané soutěži. Pro případ, že by současný provozovatel se státem nespolupracoval, počítá ministerstvo s vypsáním soutěže, která by nezohledňovala již vybudovanou infrastrukturu.