Splavnění celého úseku Odry z jihopolského Koźle do severomoravské metropole by vyšlo zhruba na deset miliard korun.
Ostrava by se mohla stát do roku 2030 přístavním městem. Počítají s tím plány na splavnění Odry, se kterými si hrají polští a čeští dopravní stratégové. Hybatelem jsou především Poláci, kteří v rámci nově přijaté strategie obnovení vnitrozemským vodních cest počítají s Odrou jako základní trasou.
„V našich strategických materiálech jsme do spojení s Českou republikou zapracovali i vodní cestu Koźle− Ostrava. Stála by zhruba 1,6 miliardy zlotých,“ uvedl polský ministr námořního hospodářství a vnitrozemské plavby Marek Gróbarczyk. V přepočtu je to deset miliard korun.
Z úseku mezi jihopolským Koźle a Ostravou na českou stranu připadá zhruba 32 kilometrů, z uvažovaných pěti plavebních komor by tak na českém území vznikly dvě. Poláci chtějí Odru rovněž zařadit do sítě páteřních tras v Evropě TEN-T.
Nejbližší revize evropského plánu se chystá v roce 2023, ale Poláci budou chtít případ Odry urychlit. Češi se k žádosti připojí. „Zařazení Odry do sítě TEN-T až do Ostravy podporujeme,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy Zdeněk Neusar.
O nákladech se rezort zatím nechce bavit. Nejde ale pouze o prodloužení splavné části do Ostravy, Poláci budou muset upravit další úseky řeky, aby vyhovovaly mezinárodním parametrům. To je vyjde na sto miliard korun.
Prosazení Odry do TEN-T má napomoci i nedávno podepsané memorandum mezi Polskem, Českem a Slovenskem, které se týká hlavně kanálu Labe–Odra–Dunaj. Splavnění Odry do Ostravy by bylo jeho první etapou, pokud by nakonec na stavbu kanálu došlo. Není to ale podmínkou.
Dopravní expert a člen správní rady Asociace financování infrastruktury pro mobilitu Ivo Rýc splavnění podporuje. „Ostravsko potřebuje nejenom splavnění Odry, ale hlavně potřebuje zlepšit celý dopravní systém,“ zdůraznil. Stát podle něho zanedbal splavnění nejne Odry, ale také Moravy a Labe.
