První etapa převodu majetku se týká budov a pozemků pod nimi, druhá převodu pozemků pod kolejemi. „U první etapy se pohybujeme na úrovni kolem pěti miliard Kč,“ uvedl Kurucz. Ta druhá je podle něj složitější, protože se musí oddělit katastrální území, takže se plánuje až na rok 2015.
Soukromí dopravci považují převod majetku za nedovolenou státní podporu. To by nyní měly posoudit Evropská komise a na národní úrovni případně Úřad na ochranu hospodářské soutěže.
Převod se týká i budov
Spolu s převodem pozemků pod kolejemi by se měly převádět budovy, u kterých jsou ČD pouze spolumajitelem společně s developerskými společnostmi. Jednoduchá situace je například u Hlavního nádraží v Praze, které má v dlouhodobém nájmu společnost Grandi Stazioni. Tento nájemní vztah se převede na nového vlastníka. Mezi problematická nádraží patří v tomto ohledu pražské Smíchovské nádraží, nádraží v Holešovicích, v Brně či Masarykovo nádraží v Praze.
Za tímto projektem, který by měl ČD přinést 700 milionů korun, stojí finanční skupina Penta. Dráhy se snaží peníze získat dříve než po kolaudaci nově vybudovaného obchodního centra, jak vyplývá ze smluv, které byly uzavírány v letech 2004 až 2006, a podle Kuruczova posudku jsou nevypověditelné.
Sporný dodatek ke smlouvě
Dráhy připravily dodatky ke smlouvě, které řeší platební podmínky. Podle původní smlouvy totiž dostanou ČD peníze z výnosů projektu až po kolaudaci stavby, což může být v řádu několika let. „Smlouva je postavená tak, že vybudujeme společně obchodní centrum. Museli bychom složit určitý díl peněz, další díl by složila protistrana. Stavěli bychom a dělili se o náklady,“ upozornil Kurucz. Ten, kdo za ČD smlouvu podepsal, již podle Kurucze v Českých drahách nepracuje.
Varianta, že by ČD do projektu investovaly peníze a společně s Pentou stavěly, není podle Kurucze pro dráhy reálnou. Jiná možnost připouští prodej pozemků protistraně, nicméně peníze by přišly až po dostavbě obchodního centra, za mnoho let. „Jednáme s Pentou o tom, abychom nějaké peníze mohli dostat již letos. Navrhli jsme, že část (110 milionů korun) dostaneme nyní do konce roku jako zálohu, druhou část po stavebním povolení a třetí po kolaudaci,“ dodal Kurucz.
U Smíchovského nádraží je zase problém v tom, že již byly prodány některé budovy i pozemky uvnitř areálu, takže developer Sekera Group je musí vykoupit. Suma, za kterou je vykoupí, se pak podle smlouvy odečte od celkové sumy, kterou drahám zaplatí. „Ta se tak může limitně blížit nule,“ upozornil Kurucz. Policie podle něj případ nyní vyšetřuje.
