„Vzhledem k objemu prostředků a rozsahu projektu jde o základní studii proveditelnosti, která se bude v rámci mezinárodní spolupráce srovnávat s výstupy ostatních zemí zapojených do projektu,“ uvedl mluvčí ŘVC Václav Straka.
Podle něj dá dokument za zhruba šest milionů korun odpověď například na otázky, zda lze stavbu vůbec zrealizovat, jaký bude mít vliv na přírodu nebo zda nadále držet ochranu koridoru. Ten je zanesen v územních plánech krajů a obcí a platí v něm například stavební uzávěra. Obce proto čas od času proti plánům brojí, neboť údajně brzdí jejich investiční rozvoj.
Čtěte také:
Slováci pustí lodě z Baťova kanálu do Hodonína
Jez u Přelouče je o krok blíže realizaci
Větší vlna se naposledy vzedmula v roce 2008, kdy mezi českými europoslanci vznikla deklarace proti územní ochraně. Naopak ministerstvo dopravy bylo vždy zastáncem kanálu, ačkoliv do zahájení i dokončení stavby ještě uplynou desítky let. Jde prý ale o zachování možnosti stavby pro budoucí generace.
Stavba by si vyžádala desítky až stovky miliard korun. „O nákladech teď ani nemá cenu mluvit, neboť je to velmi vzdálená věc,“ podotkl Straka. Kanál bude mít podle něj řadu výhod. Vedle ekologické lodní dopravy prý například vylepší vodohospodářskou bilanci v době sucha nebo naopak bude bránit povodním. Využije se i k výrobě elektřiny. Nejblíže k realizaci byl kanál v první polovině 20. století, aktivity ale dvakrát přerušila válka.
