Nedávná letecká tragédie ruské společnosti Saratovské aerolinie stála život všech 71 osob na palubě, příčina nehody je stále neznámá. Za poslední roky přitom nejde o ojedinělou nehodu ruského letadla. Podle Ladislava Kellera, pilota a někdejšího vedoucího oddělení bezpečnosti a prevence nehod u firmy Travel Service, je ale představa o vyšší nebezpečnosti ruské letecké dopravy zavádějící. „Rusové se z incidentů poučili, špatná pověst je spíše záležitost médií,“ říká Keller, který je mimo jiné také autorem knihy Nehody dopravních letadel v Československu.
Statistická pravděpodobnost, že člověk přijde při civilním letu v důsledku havárie o život, byla v sedmdesátých letech v průměru jedna ku 264 tisícům. Loni to bylo jedna ku 127,5 milionu. Čím si vysvětlujete, že globálně leteckých nehod dlouhodobě ubývá, ale o tragédiích ruských letadel v posledních letech slyšíme poměrně často?
Vysokou nehodovost v Rusku lze v současné době považovat za mýtus. Je na srovnatelné úrovni s vyspělými zeměmi, jako jsou například USA, Kanada nebo Evropská unie. Jen pro srovnání, za poslední tři roky (2015, 2016, 2017) došlo v Rusku v obchodní letecké přepravě s kapacitou větší než dvanáct osob ke dvěma nehodám, při nichž zemřel alespoň jeden člověk.
V USA k šesti nehodám a v EU k pěti nehodám s fatálními následky. Rusové se z incidentů poučili a nehodovost snížili na úroveň vyspělých zemí. Že má v současné době Rusko špatnou pověst, je spíše záležitost médií, která neberou v úvahu současný stav ruských aerolinií a nehodovosti v Rusku.
Dlouhodobě se mluví o špatném stavu ruských letadel, je to hlavní příčina zaostalosti ruského letectví?
To, co jste se popsal v otázce, je situace tak před deseti a více léty. V současné době ruské letecké společnosti vyřadily zastaralou ruskou techniku, například TU-134 a AN-24 a nahradily ji novými moderními dopravními letouny, zejména od společností Boeing a Airbus.
V menší míře se používají novější typy od ruských výrobců, například An-148 nebo opravdu moderní Su-100, který je svými parametry na stejné úrovni, jako jsou letadla stejné kategorie od jiných světových výrobců, například od společnosti Embraer.
Bojí se firmy z leteckého průmyslu spolupracovat s ruským leteckým byznysem kvůli jeho skutečné či domnělé nehodovosti?
Nebojí. Důkazem je to, že ruští výrobci montují do svých letadel motory a avioniku od západních výrobců.
14. září 2008 - Zřícení letadla Boeing 737 ruské společnosti Aeroflot u města Perm na Uralu nepřežil nikdo z 88 lidí na palubě. Mezi 82 cestujícími byly dvě desítky cizinců. 10. dubna 2010 - U západoruského Smolenska havaroval při přistání v husté mlze polský vládní speciál Tu-154M s polskými představiteli. Zahynulo všech 96 osob na palubě (89 cestujících a sedm členů posádky) včetně prezidenta Lecha Kaczyńského. 21. června 2011 - Nehodu letadla u Petrozavodska na severozápadě Ruska nepřežilo 44 pasažérů. 7. září 2011 - Při havárii letounu Jak-42 v ruské Jaroslavli zahynulo osm členů posádky a 37 hráčů a funkcionářů týmu Lokomotiv Jaroslavl, včetně tří českých hráčů Jana Marka, Karla Rachůnka a Josefa Vašíčka. 2. dubna 2012 - U sibiřského města Ťumeň se krátce po startu zřítil dvoumotorový turbovrtulový stroj ATR-72 společnosti UTair se 43 lidmi na palubě. Nehodu nepřežilo 31 osob. 17. listopadu 2013 - V centrálním Rusku se při pokusu o přistání u města Kazaň zřítilo letadlo Boeing 737. Zahynulo 50 lidí - 44 cestujících a šest členů posádky. 19. března 2016 - Při leteckém neštěstí na jihu Ruska zahynulo 62 lidí. Boeing 737-800 letící z Dubaje se zřítil za špatné viditelnosti při přistávání na letišti v Rostově na Donu a začal hořet. 25. prosince 2016 - Krátce po startu z ruského Adleru u Soči se zřítilo do Černého moře ruské letadlo Tu-154 s 92 lidmi na palubě včetně 64 členů slavného Alexandrovova armádního souboru písní a tanců. Katastrofu nikdo nepřežil. 11. února 2018 - Při havárii letadla ruské společnosti Saratovské aerolinie, které se zřítilo krátce po startu z moskevského letiště Domodědovo, zahynulo podle neoficiálních zdrojů jedenasedmdesát lidí. Na palubě stroje An-148, který mířil do jihoruského města Orsk, bylo 65 cestujících a šestičlenná posádka. |
