Pro efektivní úspory energií je klíčový jejich management, zaznělo na konferenci IVD

Úpravy budov, které vedou k energetickým úsporám, neprobíhají ve veřejné sféře zatím tak intenzivně, jak by odpovídalo ambiciózním plánům Evropské unie. Napomoci jejich větší dynamice mohou i projekty typu EPC, při nichž se náklady částečně nebo zcela hradí právě až z dosažených úspor. Dodavatel je musí navíc předem garantovat, jinak mu nezbyde než se podílet na splácení úvěru.

Pro veřejný sektor je také důležité, že po nedávné změně legislativy už nemusí státní a veřejné instituce vést neuhrazené náklady ve svém účetnictví jako dluh. Změna vytvořila dobrý předpoklad pro urychlení vývoje, klíčové je ale změnit myšlení lidí, vyplynulo z diskuse na konferenci IVD.

Obce předběhly stát

„Je to nesmírně složité,“ prohlásila k plánování, projektování a realizaci hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková. Zároveň připomněla, že řada starostů vykonává svoji funkci v podstatě ve svém volném čase po práci.

Přesto podle předsedy představenstva a generálního ředitele ČEZ ESCO Kamila Čermáka obce a města realizací úspor metodou EPC v podstatě předběhly stát. Jako celek je nicméně Česká republika z hlediska úspor na chvostu. Z veřejných budov by se měla renovovat zhruba tři procenta, avšak podle Čermáka jsme zhruba na třiceti procentech z nich. Připomněl, že v naší zemi je deset tisíc škol a tisíce nemocnic a dalších veřejných budov. I ty, které prošly úpravami v 90. letech, dnes znovu potřebují další rekonstrukce. Pozadu jsme i pokud jde o obnovitelné zdroje. „Před námi jsou i Polsko a Maďarsko,“ zdůraznil.

EPC projekty jsou podle něj „kouzelné“ v jedné věci, a sice právě v tom, že majitel budovy mnohdy nemusí „dávat nic“. Investice se totiž může z velké části zaplatit z úspor. Dodává, že například řadový návštěvník Národního divadla si ani asi nevšimne, že na střeše jsou solární panely, nebo že se budova chladí vodou z Vltavy.

Za třicetileté období, kdy EPC projekty u nás existují, dosáhly úspory realizované díky EPC projektům asi sedmi miliard korun. Pokud bychom se ale u veřejných budov dostali na zmíněná tři procenta, veřejné rozpočty by ušetřily podle Čermáka okolo dvaceti miliard korun.

Největší solární elektrárna v centru Prahy

K největším projektům, které skupina realizovala, patří vedle zmíněného Národního divadla také třeba Rudolfinum, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT nebo Kongresové centrum. Na jeho střeše je dnes největší solární elektrárna na území širšího centra Prahy o výkonu jednoho megawattu.

Generální ředitelka centra Lenka Žlebková připomněla, že projekt se realizoval také v hotelu Holiday Inn a Business centru Vyšehrad. Celkově tak šlo o 222 tisíc metrů čtverečních. Původní investice byla naplánována na 135 milionů korun s garantovanou úsporou 24 milionů. Šlo o široký soubor úprav dotýkajících se vytápění a kogenerace, chlazení, vzduchotechniky, zpětného získávání tepla a chladu, úsporného osvětlení a řady dalších funkcionalit. Každý rok se opatření vyhodnocovala a přidávala další. Roční úspora se nakonec vyšplhala na 34 milionů. Jak ovšem Lenka Žlebková připomněla, bylo tomu tak i v důsledku energetické krize. Investice se tak vrátily během pouhých pěti let.

Poněkud jiná je praxe Středočeského kraje. Ten si investice platí sám, podle hejtmanky Peckové to vychází lépe. Kdyby města a obce dostávaly na podobné projekty zvýhodněné úvěry, šly by do zmíněných akcí častěji, míní hejtmanka. Rovněž zdůrazňuje, že se vyplácí zapojit různé dotační tituly, protože objekty je mnohdy třeba rekonstruovat celé a je lepší to udělat naráz, než se do nich vracet akci po akci. Někdy se tím sice prodlouží doba návratnosti, ale mnohdy by jedna investice bez druhé nedávala logiku.

Středočeský kraj je dnes z hlediska investic do úspor v budovách největším zadavatelem v České republice. Investoval do nich už 3,7 miliardy korun, přičemž počet zapojených subjektů dosáhl čísla 154. Garantovaná roční úspora pak činí 67 milionů korun. Dominují stavební objekty ve školství, významnější je i podíl zdravotnictví. Škála opatření je opět široká, přičemž jen oken se vyměnilo skoro na čtyři tisíce. Co je pro úspěch důležité? Analyzovat danou budovu, zda se investice skutečně vyplatí. Dělit zakázky na balíčky a nedávat vše jednomu dodavateli. Rovněž využívat experty a dotace.

Klient si nekupuje projekt ale závazek

Ředitel energetického poradenství pro střední a východní Evropu v české pobočce KPMG Zdeněk Obruča pak na konferenci zdůraznil, že u EPC si klient vlastně nekupuje projekt, ale závazek. Vše začíná návrhem, který je extrémně složitý. Nejde při něm totiž jen o technologii, ale také o financování a o to, jakým způsobem dodavatel co garantuje. Spolu s hejtmankou Peckovou se shodl, že nakonec je nesmírně důležitý energetický management. Podle něj právě s ním přichází největší efektivita. Je důležité, aby pokračoval i po zavedení samotných opatření.

Důležitá jsou rovněž kritéria pro posuzování úspor, protože když k výnosům z nich nedochází, podílí se dodavatel na splácení nákladů. Je nezbytné předem stanovit pravidla, podle nichž se plnění cílů vyhodnotí. Někdy můžete ušetřit třeba jen proto, že je teplejší zima a kratší topná sezóna. Naopak, pokud nějaký subjekt nainstaluje technologii s vysokou spotřebou, nemůže to jít k tíži dodavateli. Proto pro posuzování dosažených výsledků existují různé modely.

K největším problémům pak většina diskutujících zařadila přílišný rozpor mezi úsporami v dlouhém období a krátkým volebním obdobím politiků a tradiční bolest - složité stavební řízení. Protože tomu se při realizaci opatření leckdy nejde vyhnout.