Evropa na tom není zle a stále je silná. Posilovat bude hlavně východ, říká šéf japonského giganta

Legendární japonská společnost Panasonic se v roce 2022 rozdělila na tři podniky spadající pod jeden holding. Panasonic, podobně jako další letité kolosy z Japonska, trpěl neefektivitou a byrokracií a finančně stagnoval. Propuštěno bylo 12 tisíc lidí a zrušila se výroba televizí v Česku. Dnes vidíme obrat, akcie za poslední rok vyrostly o 160 procent. 

Nová firma Panasonic Energy ovládá dodávky systémů záložního napájení pro AI datacentra a výrobní kapacity jsou vyprodány na několik let dopředu. Pak je zde Panasonic Connect, mimo jiné dodavatel technologií pro NATO či české složky. I Connect díky investicím do obrany v Evropě expanduje. „Dodávky do obranného sektoru nám rostou o desítky procent,“ řekl e15 Kentaro Ikeda, nový výkonný ředitel Panasonic Connect pro Evropu.

Mohlo by být hůře

Ikeda se role šéfa v Evropě ujal před pár měsíci. Předtím působil v Asii, na starý kontinent však přichází v době, kdy se řeší ekonomická stagnace, strukturální problémy, ceny energií nebo velká míra regulace. Podle japonského manažera na tom ale Evropa zdaleka není tak špatně, jak si Evropané často zoufají. „Stále máte velmi silnou průmyslovou a inženýrskou základnu a na trhu je mnoho příležitostí. V Evropě je velké množství pokročilé výroby s vysokou přidanou hodnotou,“ shrnul Ikeda. „Asie je sice v některých věcech rychlejší, ale mnohdy nemá takovou kvalitu.“ 

Ikeda pozoruje především trend rostoucího významu východní Evropy, která je schopná vyrábět stále zajímavější produkty. „Takzvaní OEM výrobci se přesouvají na východ Evropy, stejně jako produkce elektroniky,“ popsal Ikeda. Panasonic Connect s těmito producenty úzce spolupracuje, dodává jim například automatizované stroje na osazování tištěných spojů elektronickými součástkami (takzvané SMT). 

Známý výrobce televizí chce ukrojit z českého jaderného megaprojektu. Míří do Dukovan

Byznys

Prodeje strojů pro SMT rostou, což opět souvisí s umělou inteligencí. Datová centra spolykají obrovské množství elektroniky všeho druhu, kde jsou osazené tištěné spoje základem. „V Evropě se objevují nové takto zaměřené továrny a linky a bude to pokračovat. Není to jen o evropském trhu, ale o vývozu do oblastí se silnou výstavbou AI datacenter,“ nastínil Ikeda. Zmínil, že investice se týkají i Česka, třeba tchajwanské firmy Foxconn, Wistron a Inventec u nás posilují výrobu serverů včetně těch pro AI. 

Řada růstových odvětví

Podobně Panasonicu rostou dodávky strojů do polovodičové a čipové výroby. Zde sice Evropa zdaleka neinvestuje tolik jako Asie a USA, nové továrny se ale staví. Dále se modernizuje průmysl, zejména na vyšší míru automatizace, aby Evropa zůstala konkurenceschopná. „Z toho díky dodávkám strojů rovněž těžíme. Je v tom dokonce naše největší příležitost na evropském trhu,“ doplnil Ikeda. 

Česko má v čipech slušnou pozici. Z příchodu TSMC do Evropy může hodně těžit, říká exšéf tchajwanského gigantu

Byznys

Největším byznysem Connectu v Evropě nadále zůstávají „obrněné“ a „nerozbitné“ notebooky a tablety Toughbook. Ty v Česku kromě průmyslových či energetických společností odebírají armáda, policie, ministerstvo obrany, Správa železnic nebo záchranné složky. Toughbooky jsou de facto standardem v NATO a dalších bezpečnostních orgánech. Tržní podíl Panasonicu v Evropě přesahuje 50 procent. Příjmy z Toughbooku a příslušenství kolem (držáky a napájení do policejních vozů, armádních vozidel a podobně) rostou o desítky procent s tím, jak Evropa investuje do zbrojení. Prodávají se i rozšiřující moduly, například pro armádní šifrovanou komunikaci. 

Výzvou pro Japonce nicméně bude neustále rostoucí cena paměťových čipů, což je dáno vykoupením na roky dopředu ze strany AI datacenter. „Je to výzva pro všechny, i konkurenty. Snažíme se to absorbovat. Někde je nutné zvyšovat ceny, klíčové je být transparentní. Nicméně problémy s dodavatelskými řetězci jsou dnes jediným opravdovým problémem. Poptávka v Evropě je dobrá ve všech segmentech,“ zakončil Ikeda.