„Češi o sobě mají v oblasti financí nereálnou představu. Žít od výplaty k výplatě nebo dokonce na dluh rozhodně není finančně zodpovědné,“ komentovala výsledky ředitelka marketingu a PR Partners Lada Kičmerová. Za finančně zodpovědné minimum lze podle ní považovat plánování příjmů a výdajů, tedy vedení rodinného rozpočtu, a postupné vytvoření finanční rezervy na nečekané výdaje.
Na 59 procent respondentů se vždy snaží mít na konci měsíce nějakou finanční rezervu. Rodinný rozpočet si vede 52 procent domácností. Nejčastěji volí formu evidence na papíře (39 procent), případně elektronickou formou (37 procent). Každá desátá rodina, která si zaznamenává výdaje a příjmy, využívá specializované aplikace. Zajímavostí je to, že vedení rodinného rozpočtu významně častěji uvádějí rozvedení (62 procent).
Čtyři z pěti dokážou ušetřit z výplaty každý měsíc
Ve spoření si Češi nestojí špatně. Každý měsíc ušetří z výplaty čtyři z pěti respondentů. S tím souvisí také vytváření rezerv. Tři čtvrtiny mají nějakou rezervu na horší časy. Její výše je však nízká. Rezervu na kratší dobu než tři měsíce má 41 procent lidí. Krátkodobá finanční rezerva slouží v případě nečekaného výpadku příjmu, například při ztrátě zaměstnání či delší nemoci. Měla by pokrývat náklady na domácnost zhruba v období tří až šesti měsíců, dodala Kičmerová.
Pokud by respondenti měli navíc měsíčně tisícikorunu, více než polovina z nich by ji ušetřila, další zhruba čtvrtina by ji využila na splácení předchozích dluhů a shodně po 12 procentech by ji podle průzkumu utratilo za zábavu nebo projedlo.
Součástí výzkumu byla také praktická otázka na rozpoznání výhodnosti půjčky. „Připravili jsme pro respondenty tři varianty nabídek a oni se měli rozhodnout pro tu nejvýhodnější. Simulovali jsme tak běžné nabídky, s nimiž se setkávají v bankách či úvěrových firmách. Výsledek, 65 procent správných odpovědí, nás příjemně překvapil,“ uzavřela Kičmerová.
Proč slaví finské půjčky v Čechách takový úspěch?
Banka rozdělila jeden milion na podporu finanční gramotnosti
