Vznik Asijské banky pro investice do infrastruktury (Asian Infrastructure Investment Bank, AIIB) navrhla Čína. Nejlidnatější země světa chce posílit svůj vliv regionu. Ve stávajících nadnárodních institucích jako Světová banka a Asijská rozvojová banka má ale omezená hlasovací práva, přestože je druhou největší světovou ekonomikou. Obě zmíněné nadnárodní banky považují za své největší finanční podporovatele Washington a jeho spojence.
Nová mezinárodní investiční banka by měla poskytovat úvěry na výstavbu silnic, železnic, elektráren či telekomunikačních sítí v Asii. Největším akcionářem v ní má být Čína, jejíž podíl by měl přesahovat 50 procent.
Dnešního podpisu memoranda o porozumění se zúčastnila například Indie, Singapur nebo Vietnam. Chyběla Korea či Austrálie, o jejichž členství Čína usilovala. Na Canberru podle zpráv v médiích šéf americké diplomacie John Kerry tlačil, aby se do AIIB nezapojovala. Podle mluvčí americké diplomacie Jen Psakiové nicméně Kerry sdělil Číňanům a dalším partnerským státům, že USA myšlenku vytvoření infrastrukturní banky pro Asii vítají, apelují ale na to, aby dodržovala mezinárodní normy spojené s řízením podniku a transparentností.
Na slavnostní založení nové banky se nedostavili ani zástupci Japonska, hlavního konkurenta Číny v Asii, kteří se však ceremonie měli zúčastnit. Japonsko společně s USA dominuje v Asijské rozvojové bance.
