Vláda tvrdí, že tentokrát je ochotna otevřít dveře na přeregulovaný indický bankovní trh zahraničím bankám. Znamenalo by to návrat soukromých hráčů na kolbiště, které ovládá stát.
V roce 1947, kdy Indie získala nezávislost, byl zdejší bankovní sektor vlastněný částečně soukromými firmami. Později, jak mladé postkoloniální říši docházely peníze, se politici rozhodli systém centralizovat a nakonec v roce 1969 velké banky znárodnili.
Veřejnosti tehdy slíbili, že tento krok vládě umožní získat více prostředků na veřejné blaho. Zpětně se ale znárodnění bank jeví spíše jako zoufalý pokus tisknout levné peníze na populistické programy. Ačkoli stát slíbil mnohé, nikdy nerozšířil bankovní služby směrem k chudým lidem. Znárodněné banky sloužily jen úzké skupině politicky vlivných byrokratů.
Hráči na trhu postupně přibývají
Změnu přinesly až reformy a liberalizace ekonomiky v roce 1991, kdy začala opadat socialistická paranoia z dob studené války. Nejdříve dostalo v roce 1994 licenci deset soukromých bank. Hráčů postupně přibývalo. V poslední dekádě se pak objevily dva důležité trendy.
Zaprvé od roku 2004, kdy si Indie zvolila vládu vedenou stranou UPA, jsou patrné pokusy o inkluzi některých vrstev. Vláda a soukromé banky se společně pokoušejí oslovit opomíjené části společnosti, jako jsou náboženské menšiny nebo skupiny lidí s oficiálním označením „zaostalé třídy“. Vláda také označila prioritní odvětví průmyslu, do kterých je každá banka nyní povinna směřovat 40 procent půjček.
Zadruhé indická technologicko-informační a mobilní revoluce politiky přiměla k názoru, že žádný Ind není mimo jejich dosah. Existuje všeobecně sdílená představa, že inovativní mobilní bankovnictví dokáže to, co se nepodařilo žádné vládě a žádnému státnímu schématu.
Karta pro každého
Vláda UPA také podporuje plán, podle nějž má mít každý člověk digitální identifikační kartu. Chce tyto karty použít jako jakési alternativní bankovní karty, pomocí nichž by těm nejchudším mohla dávat přímé peněžní dávky. Pokud by takový pokus uspěl, byl by to precedens pro celý rozvojový svět.
V čele těchto snah nestojí nikdo jiný než premiér Manmohan Singh, který je také bývalým šéfem centrální banky, Reserve bank of India (RBI). V roce 2013 našel spojence v novém guvernérovi RBI Raghuramu Rajanovi, bývalém ekonomovi MMF.
Jedna z prvních věcí, kterou Rajan oznámil, byl úmysl otevřít indický finanční sektor soukromým a zahraničním bankám „velkým způsobem“. Zahraničním bankám slíbil „téměř domácí zacházení“. O nové licence už požádalo 25 soukromých bank. Výsledek je možné očekávat
Autor je členem sítě Globe Reporter.org
