Inflace v eurozóně vylétla na 3,8 procenta. Drahé energie z Blízkého východu tlačí ECB k utahování šroubů
- Meziroční inflace v eurozóně v září zrychlila na tříleté maximum 3,8 procenta, za čímž stál především dramatický nárůst cen energií o téměř 19 procent.
Růst spotřebitelských cen po celém světě pohání konflikt na Blízkém východě, který výrazně prodražuje ropu i plyn.
Evropská centrální banka v reakci na přetrvávající inflační tlaky zvýšila depozitní sazbu na 2,50 procenta a zhoršila svou celoroční prognózu na příští rok.
Meziroční míra inflace v eurozóně v září vzrostla na tříleté maximum 3,8 procenta ze srpnového tempa 3,2 procenta. V rychlém odhadu to dnes oznámil unijní statistický úřad Eurostat. Za růstem inflace v zemích používajících euro stály zejména ceny energií, které se meziročně zvýšily o 18,8 procenta.
Inflaci po celém světě v poslední době tlačí vzhůru konflikt na Blízkém východě, který vedl k výraznému zdražování ropy a plynu. Inflace v eurozóně se už několik měsíců nachází nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB). Ta v září ve snaze omezit inflační tlaky zvýšila úrokové sazby o další čtvrtinu procentního bodu. Depozitní sazba tak vzrostla na 2,50 procenta.
Nejvyšší inflaci v eurozóně měla v září Litva, kde se spotřebitelské ceny zvýšily meziročně o 6,1 procenta. Nejnižší inflaci naopak vykázala Malta, kde ceny vzrostly o 2,4 procenta, vyplývá z údajů Eurostatu.
ECB v září předpověděla, že průměrná inflace v eurozóně v letošním roce dosáhne tří procent. Potvrdila tak svou předchozí prognózu. Odhad inflace na příští rok nicméně zvýšila na 2,5 procenta, předtím očekávala inflaci 2,3 procenta.
