Pozitivní výhled trvá i u zástupců českých bank, kteří plánují obdobně jako jejich kolegové v zahraničí mírný růst svých úvěrových portfolií pro příští rok. Celkově pak očekávají čeští bankéři spíše stagnaci či pouze minimální růst celého sektoru, a to především kvůli poklesu objemu transakcí, vysokým cenám nemovitostí a také razantnějšímu nástupu alternativních zdrojů financování (dluhopisy, vlastní kapitál).
V porovnání s ostatními zeměmi regionu střední a východní Evropy jsou úrokové marže v Česku nejnižší. Na opačné straně spektra je Chorvatsko. Pro srovnání marží byly použity odpovědi od pěti největších bank působících v ČR, které zastupují více než 70 procent tuzemského bankovního financování nemovitostí. U ostatních, menších bank, jsou úrokové marže obecně nad dvěma procenty.
Vysoká konkurence tuzemských bank, nižší objem transakcí, splacení významné části bankovních úvěrů, a to nejen z výnosů dluhopisů patří mezi hlavní důvody, proč významně nerostou úrokové marží z titulu rostoucích nákladů na financování a bankovní regulaci. Financování formou dluhopisů je vedle velkých investorských skupin stále oblíbenější i mezi menšími hráči a developerskými společnostmi.
Obecně jsou podmínky úvěrových smluv v ČR v porovnání s minulými lety bez významných změn. "O úrovni nastavení podmínek v Česku a dalších opatření svědčí podle našeho průzkumu dlouhodobě nízký podíl problémových úvěrů na celkovém portfoliu, který trvale patří mezi nejnižší z oslovených zemí," uvedl Pavel Kliment z KPMG.
U financování developerských projektů se mezi oslovenými bankéři těší největší oblibě průmyslové a rezidenční projekty a nejméně pak hotely, které je ochoten financovat velice omezený počet bank. Napříč ostatními zeměmi vede financování kanceláři.
