Lotyšská banka ABLV jako finanční ústav selhává a její záchrana není ve veřejném zájmu. V noci na sobotu to oznámila Evropská rada pro systémová rizika (ESRB) a vzápětí také Evropská centrální banka (ECB). Jejich krok znamená, že ABLV zřejmě bude muset skončit.
Od ABLV začali po obvinění odcházet vkladatelé a ústav má potíže s likviditou. Management navrhl záchranný plán, ten ale zlepšení nepřinesl. Banka také požádala o nouzové financování lotyšskou centrální banku, která vyhověla jen částečně.
Lotyšsko je členem eurozóny a hraničí s Ruskem. Kauza ABLV Lotyšsko v posledních dvou týdnech postavila do centra pozornosti kvůli obviněním, že přes Lotyšsko se provádějí nezákonné finanční transakce. Týkají se údajně Ruska, Ukrajiny i Severní Koreje, uvedla agentura Reuters.
ABLV má soukromé vlastníky a v Lotyšsku je to důležitý finanční ústav. V hledáčku ECB a dalších institucí se banka ocitla právě po obvinění vzneseném z USA. Americké ministerstvo financí lotyšskou banku obvinilo, že kryje praní špinavých peněz, uplácí klíčové představitele a umožňuje porušovat sankce proti severokorejskému režimu.
"Vzhledem k výraznému zhoršení likvidity je pravděpodobné, že banka nebude schopna splácet dluh ani hradit jiné splatné závazky," uvedla dnes ECB. Ta má dohled nad všemi bankami v eurozóně, a tedy i nad ABLV. "Banka neměla dostatečné zdroje k okamžitému použití, aby se vyrovnala s negativními dopady odlivu vkladů do té doby, než začne peníze vyplácet lotyšský fond pojištění vkladů," dodala ECB.
Obvinění z praní špinavých peněz, které ABLV odmítá, banku destabilizovalo.Během několika dnů vkladatelé vybrali zhruba 600 milionů eur (15,2 miliardy korun). ECB tak byla nucena v pondělí ráno bance nařídit, aby zastavila veškeré platby. Předešla tak chaotickému pádu banky, který by měl patrně mnohem vážnější následky.
Evropská rada pro systémová rizika upozornila, že ABLV neplní nezbytnou úlohu, proto se nepředpokládá, že její kolaps bude mít vážné dopady na finanční stabilitu. ABLV uvedla, že plní regulatorní požadavky, ale že není schopna obnovit činnost "z politických důvodů". Tvrdí, že je schopna dostát požadavkům všech klientů i věřitelů a že peníze, za které ručí fond pojištění vkladů, lze vyplatit z peněz banky.
ABLV, jako mnoho dalších bank v Lotyšsku, má značný objem vkladů od zahraničních klientů, zejména z Ruska a z Ukrajiny. Zhruba 40 procent všech vkladů v Lotyšsku pochází od nerezidentů a mezinárodní organizace už dlouho varují, že část těchto peněz pochází z trestné činnosti.
Ve snaze ukázat ochotu bojovat proti praní špinavých peněz, Lotyšsko v pátek oznámilo, že postupně sníží objem bankovních vkladů nerezidentů na polovinu. Ani to ale k záchraně ABLV nepomohlo. Banka měla čas do pátku, aby ECB předložila důvěryhodný plán přežití, jinak bude muset z rozhodnutí ECB skončit.
Co teď třetí největší banku v Lotyšsku čeká, naznačila tamní ministryně financí Dana Reiznieceová-Ozolová. Stát podle ní nemá v plánu se v záchraně ABLV angažovat, pokud se pád banky ukáže jako nevyhnutelný. ABLV podle ní pro ekonomiku Lotyšska není životně důležitá.
