V pondělí 13. února nastoupí do funkce noví členové bankovní rady České národní banky. Jsou jimi Jan Kubíček a Jan Procházka. Prezident Miloš Zeman rozhodnutí oznámil 14. prosince. Od 13. února se také viceguvernérem stane současný člen bankovní rady Jan Frait. Na postu vystřídá Marka Moru, kterému skončil šestiletý mandát.
Vedle Mory skončil v radě také Oldřich Dědek. Zatímco Dědek už zastával funkci podruhé, a tak nemohl být znovu jmenován, v radě teoreticky mohl pokračovat Mora. V říjnovém rozhovoru pro deník E15 však uvedl, že pokračovat nehodlá.
Nové složení bankovní rady ČNB
- guvernér: Aleš Michl (do června 2028)
- viceguvernér: Jan Frait (do června 2028)
- viceguvernérka: Eva Zamrazilová (do června 2028)
- člen bankovní rady: Tomáš Holub (do listopadu 2024)
- členka bankovní rady: Karina Kubelková (do června 2028)
- člen bankovní rady: Jan Kubíček (do února 2029)
- člen bankovní rady: Jan Procházka (do února 2029)
Bankovní rada je klíčovým orgánem České národní banky, když zodpovídá za měnovou politiku a stabilitu finančního systému.
E15 Cast s bývalými guvernéry ČNB Jiřím Rusnokem a Miroslavem Singerem (video)
Kubíček vedl v letech 2018 až 2019 sekci makroekonomických a fiskálních analýz Úřadu Národní rozpočtové rady. Od roku 2022 je vedoucím tohoto úřadu. V minulosti působil také jako poradce člena bankovní rady Vladimíra Tomšíka. Aktuálně učí na Katedře veřejných financí na VŠE Praha.
Druhý nový člen bankovní rady Jan Procházka působil 10 let ve finanční skupině Cyrrus, mimo jiné jako hlavní analytik a ředitel pražské pobočky. Od roku 2012 je předsedou představenstva a generálním ředitelem Exportní a garanční pojišťovací společnosti (EGAP). Je rovněž předsedou dozorčí rady národního pivovaru Budvar a také členem Národní ekonomické rady vlády.
Předchozí nové centrální bankéře jmenoval Zeman loni v červnu. Viceguvernérkou se tehdy stala Eva Zamrazilová a členy rady Karina Kubelková a zmíněný Frait. Pro Zamrazilovou a Fraita to byl comeback – Zamrazilová již v radě seděla v období let 2008 až 2014, Frait v letech 2000 až 2006. Ve funkcích nahradili Jiřího Rusnoka a Tomáše Nidetzkého s Vojtěchem Bendou.
Poslední dva jmenovaní sice mohli být potvrzeni na dalších šest let, Zeman se však rozhodl pro změnu, protože měl rozdílný názor na rychlý růst úrokových sazeb. Zatímco Nidetzký a Benda patřili do většinového tábora radních, kteří postupně zvýšili klíčovou úrokovou sazbu, Zeman zastával názor, že za vysokou inflací stojí hlavně nabídkové faktory, které nedokáže růst sazeb příliš ovlivnit. A tak se rozhodl pro změnu.
Poměr sil v bankovní radě se tak obrátil. Z pěti předchozích zastánců zvyšování sazeb následně zůstali v radě už jen končící Mora a Tomáš Holub. Tomu vyprší první šestiletého období až na konci roku 2024 a o jeho pokračování či výměně už bude rozhodovat nový prezident Petr Pavel.
