Zvyšování úrokových sazeb velkých centrálních bank, napjatý trh práce s dynamickým mzdovým vývojem a příliš expanzivní fiskální politika působí na další růst cen. „Pořád si myslím, že v tomto vysoce inflačním prostředí je povinností bojovat s vysokými inflačními očekáváními a potvrzovat naše odhodlání, že jsme připraveni přivést inflaci k cíli co nejrychleji,“ řekl viceguvernér ČNB Marek Mora v rozhovoru pro E15. Vyjádřil také k devizovým intervencím, rozpočtové politice státu, k plánům na zavádění mimořádných daní a rovněž ke své budoucnosti v bankovní radě, v níž mu na začátku příštího roku vyprší mandát.
Jaký může být další vývoj inflace? A jsme již na vrcholu?
Myslím, že poslední čísla ukazují, že se pravděpodobně blížíme či možná již jsme na vrcholu. Zároveň to jsou po dlouhé době čísla, která nás konečně překvapují spíš směrem dolů než nahoru. I když se nadále nacházíme na vysokých úrovních.
Velkou otázkou je vývoj regulovaných cen. To se týká zejména cen energií, kde je řada nejistot o tom, jakým způsobem jsou ceny zachycovány v celkové inflaci Českým statistickým úřadem. V srpnu nás čísla o inflaci překvapila směrem dolů, jelikož se ceny energií příliš nepromítly. Teď v září se tam zase promítly trochu více, než jsme čekali. A vlivem zásahů státu bude vývoj cen energií nejistý a rozkolísaný do konce roku. K těmto nejistotám se přidá odpuštění DPH, ke kterému došlo loni na podzim, což meziroční inflaci zvýší.
Takže bude tam řada technicko-administrativních vlivů, včetně cenových stropů. Uvidíme, jak se to vše propíše. Ale obecně bych řekl, že v tomhle čtvrtletí již budeme okolo vrcholu. A předpokládám, že v první polovině příštího roku začne inflace klesat. A pak i relativně prudce, v čemž se projeví i měnová politika ČNB mezi červnem 2021 a červnem 2022. A začneme se propadat i v žebříčku evropských „šampionů“ s nejvyšší inflací, což podle mě bude nejlepší důkaz toho, že restriktivní měnová politika měla smysl.
Na posledním zasedání jste s vaším kolegou z bankovní rady Tomášem Holubem argumentovali pro zvýšení sazeb. Jak to vidíte v tento moment?
Jedna věc je, jestli jsme na bodu obratu, či ne. Pravděpodobně jsme. Ale druhá věc je, že úroveň inflace je nadále velmi vysoká. Jsme velmi vzdáleni inflačnímu cíli ČNB, a pokud máme mandát, že se chceme dostat na dvouprocentní cíl – a pokud někteří z nás mají ambici se tam dostat co nejrychleji – a já osobně se mezi ně počítám – tak je potřeba sazby dále zvyšovat. Pokud jde o moje argumenty, vidím věci, které působí ve směru dalšího zvyšování cen.
Jednak je to zvyšování úrokových sazeb velkých centrálních bank. To bude působit ve směru snižování úrokového diferenciálu a tím pádem bude tlačit na oslabení koruny. Měnová politika velkých centrálních bank proto na nás alespoň v krátkodobém období působí proinflačně, proto bychom si měli úrokový diferenciál držet nebo ho alespoň dramaticky nesnižovat.
Proč ČNB zvyšovala úrokové sazby? Podívejte se na díl Z(a)tracených čísel
Dále tu je nadále poměrně napjatý trh práce a dynamický mzdový vývoj. Desetiprocentní zvýšení platů ve veřejné správě, byť na něj ne všechny úřady dostaly rozpočtové prostředky, může působit signálně i na tržní sféru. Mohlo by dojít ke mzdové nákaze, což by bylo proinflační.
A dále je pro mne proinflačním faktorem fiskální politika, kterou považuji za příliš expanzivní. Dochází ke změnám v rozpočtu směrem k uvolněnější politice, jak letos, tak příští rok.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
