Propouštění zaměstnanců, prodej majetku, nebo dokonce krach celého podniku při zanechání astronomických dluhů. Katastrofický scénář pro každou firmu, jež není schopna financovat své závazky – od vyplácení zaměstnanců po splácení dluhů. Podniky se přitom mohou svému konci nebo jeho nejtvrdší verzi vyhnout a byznys zachovat, finanční problémy ale musejí řešit včas. Shodli se na tom hosté diskuzního pořadu Mikroskop, který pořádal deník E15. Tentokrát se odborná debata týkala práce insolvenčních správců.
„Nevyužívají je pouze velké podniky, ale i běžní lidé. Správce je průvodcem řízením, komunikuje s věřiteli. Zjišťuje, komu klient dluží a kolik. Pomáhá dlužníkovi uklidit si na stole dluhů, aby mohl dál férově fungovat a podnik nastartovat,“ uvedl na začátku diskuze insolvenční správce Lukáš Zrůst.
Mezi společnostmi, jejichž finanční problémy aktuálně řeší, patří například Vítkovice Heavy Machinery nebo Vítkovice Mechanika. Spolu s dalšími diskutujícími se shoduje, že potíže většiny podniků jdou na konto nedostatečné finanční gramotnosti jejich šéfů.
Celý pořad můžete zhlédnout zde:
„U malých a středních podniků není finanční gramotnost velká. Chybí finanční řízení, což bývá jeden z hlavních důvodů, proč se firma dostane do insolvence. Nezjistí včas, že nemá peníze – dokud roste, nikomu to nevadí. Majitel je sice většinou odborník na hlavní výrobu, na zvládnutí těžké situace ale nemusí najmutí jedné paní účetní stačit,“ poznamenal odborník na restrukturalizace ze společnosti PwC Radim Škarpa.
„Lidé často odmítají svoje dluhy, nerozlepují obálky, neřeší situaci včas a aktivně. Hlavní je dluhy nenavyšovat a zahájit insolvenční řízení včas. Není neobvyklé, že je na jednom dlužníkovi až deset exekutorů,“ upozornil Lee Louda, insolvenční správce mimo jiné těžební společnosti OKD. Tu od dubna vlastní znovu stát, za akcie zaplatil téměř 80 milionů korun. Skončila tím reorganizace podniku, který se v roce 2016 dostal do úpadku.
Na rozdíl od společnosti OKD ale mnoho firem čeká se zahájením restrukturalizace tak dlouho, že je nutný až konkurz, podotkl Jiří Tomola, právník ve společnosti Dentons Europe. „Insolvence je stigma, kterému se každý vyhýbá. Málo firem řeší problémy aktivně – reorganizací. Majitelé často čekají do poslední chvíle, kdy už připadá v úvahu pouze konkurz,“ varoval před krajní možností Tomola.
„Insolvenční správce je přitom klíčová osoba, prostředí se proti devadesátým letům zkultivovalo,“ doplnil. Aby si firma zachovala šanci na přežití a mohla zaplatit věřitelům, musí zahájit insolvenční řízení včas, pokračoval v debatě Ivo Janda, advokát a partner ve společnosti White & Case.
„Zároveň je ale pro celý proces klíčové včasné přihlášení pohledávky ze strany věřitelů – to je vstupenka do soudem řízeného procesu,“ dodal Janda. Podle debatérů by práci soudců mohlo urychlit například využití poradního orgánu ekonomických specialistů, kterým disponují zúčastněné strany sporu. Česká legislativa si může vzít příklad od německé, rakouské či americké, upozornil Zrůst. Zahraničí se může naopak inspirovat od Česka insolvenčním rejstříkem, zakončil Louda.
