Měl to být velkolepý projekt slovenské investiční skupiny Arca Capital, která v roce 2017 oznámila snahu o akvizici rakouské Wiener Privatbank. Plány jsou nyní v troskách.
„Obávám se, že akvizici Wiener Privatbank nebude moci Arca Investments (mateřská společnost skupiny Arca Capital, pozn. red.) kvůli moratoriu dokončit,“ uvádí Juraj Dvořák, který donedávna působil v představenstvu banky jako zástupce slovenské skupiny.
Insolvenční moratorium kvůli koronavirové pandemii ale nebude hlavní překážkou. Arca Investments totiž není schopná splácet své dluhy. Hlavní potíž je v kvartálních směnkách v objemu okolo 450 milionů eur.
Za nereálné považuje možnost převzít Wiener Privatbank rovněž Pavol Krúpa, bývalý hlavní akcionář Arca Investments a nyní její věřitel. Krúpa nyní bojuje se současným vládcem skupiny Rastislavem Veličem. Samotná Arca Investments na otázky deníku E15 nereagovala.
Existenční potíže Arca Investments se odrazily i v Dvořákově působení v bance. Jedním z důvodů odchodu Dvořáka bylo to, že nechtěl banku vystavit mediálním útokům. Podle svých slov Dvořák dál s bankou externě spolupracuje.
Jinou verzi Dvořákova konce nastiňuje Krúpa. „Vznesli jsme jako akcionáři dotaz na Wiener Privatbank, zda vlastní směnky Arca Investments. Následně byl Dvořák odvolán,“ uvádí Krúpa.
Na základě dřívější komunikace s hlavním akcionářem Arca Investments Veličem se domnívá, že vídeňská banka měla v portfoliu směnky slovenské investiční skupiny za asi osm milionů eur. Na otázku, zda privátní banka investovala do směnek Arca Investments, Dvořák neodpověděl, a proti tvrzení Krúpy o svém odvolání se důrazně ohradil.
Krúpa navíc Dvořáka viní i z problémů Arca Investments. „Dvořák byl člověkem, který prosazoval kvartální směnky,“ zdůrazňuje. Samotný Dvořák ovšem tvrdí, že směnečný program měla Arca Investments již před jeho příchodem, což lze doložit.
