Finanční problémy zadluženého Řecka v příštím roce neskončí, takže je realistické předpokládat, že země bude před svým návratem na dluhopisové trhy potřebovat od eurozóny další finanční pomoc. Uvedl to šéf Euroskupiny, tedy ministrů financí eurozóny, Jeroen Dijsselbloem. Nevyjádřil se však k objemu případné pomoci.
Řecký ministr financí Jannis Sturnaras již minulý měsíc připustil, že Řecko by mohlo potřebovat dodatečnou pomoc v objemu deseti miliard eur (přes čtvrt bilionu korun). Řecko již dostalo od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF) dva balíky pomoci v celkové sumě 240 miliard eur.
O další pomoci se zatím nejedná
Dijsselbloem upozornil, že eurozóna by kromě nového balíku pomoci mohla zvážit také další opatření, jež by pomohla snížit dluhovou zátěž Řecka. „Euroskupina se již loni dohodla, že v případě potřeby zváží další opatření, jako například snížení úrokových sazeb u řeckých úvěrů, pokud Řecko splní přesně stanovené podmínky,“ řekl Dijsselbloem.
MMF v červnu odhadl, že Řecku bude v letech 2014 a 2015 chybět téměř 11 miliard eur. Minulý týden nicméně uvedl, že s Řeckem o dalším záchranném programu nejedná. Upozornil však, že Evropa již slíbila Řecku podporu do doby, než se bude země schopna vrátit na dluhopisové trhy. Tento příslib je nicméně podmíněn tím, že Řecko bude plnit stanovené cíle a dosáhne v letošním roce přebytku v primárním rozpočtu, který nezahrnuje náklady na správu dluhu.
Vývoj řecké ekonomiky
Atény se z kapitálových trhů musely stáhnout na začátku roku 2010. V květnu téhož roku se pak země ocitla na pokraji státního bankrotu a musela požádat o pomoc. Výměnou za ni zavádí vláda výdajové škrty, snižuje důchody a mzdy a zvyšuje daně, což sráží ekonomiku, která je již šestým rokem v recesi. Německý list Handelsblatt tento týden s odvoláním na zdroje z Evropské komise uvedl, že dodatečnou pomoc od eurozóny by mohlo kromě Řecka potřebovat také Irsko a Portugalsko.
