Vaše stavební spoření je (pro vás) až příliš výhodné. A pro nás až moc drahé. Tak se dá zjednodušeně vyložit rozhodující důvod, který stavební spořitelny vede k vypovídání starých smluv. Výpověď nebo vynucená změna podmínek se dotkne desetitisíců klientů.
„Klienti často vnímají tento krok jen jako nabídku stavební spořitelny a ne všechny napadne, zda na to spořitelna má vůbec právo. Typicky jen stavební spořitelna suše písemně oznámí svůj záměr a připojuje nabídku nového stavebního spoření bez poplatku, ovšem už s nižším úročením, nebo změnu výše úrokové sazby na stávající smlouvě nebo zvýhodněný úvěr ze stavebního spoření,“ popisuje finanční poradce společnosti Partners Josef Uchytil.
Úroky z říše snů
Stavební spoření s čtyř- nebo dokonce 4,5procentním úročením a možností překročit cílovou částku smlouvy je na dnešní poměry zkrátka až příliš velkorysým způsobem zhodnocování úspor. „Připisovat čtyři procenta ročně (byť zdaněná) na smlouvě, která je do tří měsíců vypověditelná, je dnes z pohledu klienta snová příležitost,“ komentuje Josef Uchytil.
Řada klientů proto stavební spoření využívá jen jako výhodně úročený termínovaný vklad – o úvěr ze stavebního spoření nebo překlenovací úvěr zájem nemají. A „na smlouvě“ už často ani aktivně nespoří.
S realitou trhu už však velkorysé podmínky starých smluv nemají mnoho společného. Situace se od doby, kdy se smlouvy podepisovaly, výrazně změnila – hlavně kvůli nízkým základním sazbám České národní banky.
„Výplaty vysokých úroků stavební spořitelny zatěžují a vzhledem k přebytku likvidity (volných zdrojů) se rozhodly těchto ‚drahých peněz‘ zbavit. Vzhledem k současným nízkým úrokovým sazbám jak úvěrů, tak vkladů jsou tyto smlouvy pro spořitelny břemenem. I spořitelny musí hospodařit obezřetně, dbát na zájmy všech klientů a akcionářů a hospodařit tak, aby se spořitelna nedostala do finančních problémů,“ hodnotí postup spořitelen Luboš Svačina ze společnosti Golem Finance.
Pochopitelný je postup stavebních spořitelen také z pohledu analytičky společnosti Partners Lucie Drásalové. „Ze strany spořitelen je vypovídání smluv celkem pochopitelný krok. Nemají dost kapitálu, aby dotovaly klientům čtyři procenta na smlouvách o stavebním spoření. Většinou klientům nabídnou novou smlouvu, obvykle s dvouprocentním úročením. Pro klienty je to poměrně nepříjemné řešení, ale je to pořád přijatelnější, než postup některých spořitelen, které odmítají klientům vydat souhlas se splacením nevýhodných překlenovacích úvěrů.“
Buřinka smlouvy vypovídá bez udání důvodu
Jako první začala výpovědi rozdávat Raiffeisen stavební spořitelna. Server Peníze.cz již tehdy oslovil všechny ostatní stavební spořitelny s dotazem, zda chystají podobné kroky. Svorně tvrdily, že ne. Buřinka, tedy Stavební spořitelna České spořitelny, však už tehdy připustila, že situaci analyzuje – zejména kvůli rekordně nízkým úrokovým sazbám České národní banky. A dnes je to právě ona, kdo čeří hladiny nejvíc.
Ustanovení, které by jí umožnilo „přespořené smlouvy“ vypovídat, totiž nemá zahrnuté ve všeobecných obchodních podmínkách. Smlouvy lidem – průlomově – vypovídá bez udání důvodu.
„Jde o smlouvy, které už dosáhly cílové částky, a klientům byl nabídnut úvěr ze stavebního spoření, na který nereflektovali. Smlouvy, které nedosáhly cílové částky, vypovídat nebudeme,“ upřesňuje postup Buřinky její mluvčí Jan Holinka.
| Přespořená smlouva? |
|---|
| Typický příklad jazykové ekonomie. Když se o něčem mluví často, ale přitom těžko (třeba pro nepohodlnou výslovnost), hledíme si takový výraz zjednodušit, abychom neunavovali mluvidla ani posluchače. Přespořená smlouva znamená, že člověk s pomocí stavebního spoření (tedy vlastních vkladů, státních příspěvků a úroků) překonal cílovou částku, stanovenou smlouvou o stavebním spoření; přesto se ale svého stavebka nehodlá vzdát. Jenže smlouva nespoří, nespoří se dokonce ani „na smlouvu“, byť to lidé z oboru rádi říkají. Proto to není zjednodušení právě šťastné. Přesnější by bylo říkat přespořené spoření – ovšem to by ve stavebních spořitelnách chodili od rána do večera všichni poprskaní. |
S vypovídáním přespořených smluv začala Buřinka už v dubnu – jednalo se prý o smlouvy, kde klienti nemají zájem o úvěr, vyčerpali prostor pro další aktivní spoření a jen nechávají dlouhodobě ležet peníze na účtech. „Jsou mezi nimi i smlouvy se čtyř- a tříprocentním úročením. V současnosti se toto opatření týká zhruba 25 tisíc klientů. Z celkového počtu zhruba jednoho milionu smluv jde o 2,5 procenta smluv,“ dodává mluvčí.
Rozruch ovšem budí způsob, jakým Buřinka smlouvy vypovídá – respektive, jak výpověď zdůvodňuje. Rozdává výpovědi bez udání důvodu a odvolává se přitom na obchodní zákoník a občanský zákoník, konkrétně na ustanovení o vkladovém účtu.
Spořitelna nicméně tvrdí, že smlouvy bez udání důvodu vypovídat může. Podle právníka je ale argumentace Buřinky sporná. Více se dočtete v druhé polovině článku na serveru Peníze.cz.
