Propad ceny zlata se promítl i na nelichotivém hospodářském výsledku banky, za prvních šest měsíců letošního roku prodělala 7,3 miliardy franků. Národní banka nahromadila 1040 tun zlata, jejichž hodnota od začátku roku klesla o 13,2 miliardy franků.
Zmírnit škody se Švýcarům podařilo jen díky devizovým obchodům. Na nich banka od ledna do června vydělala 5,8 miliardy franků.
Cena zlata sice klesala postupně, v hospodářských výsledcích banky se ale ztráta hodnoty projevila velkým skokem. Centrální banky totiž nepřepočítávají hodnotu svých komoditních rezerv každý den, ale jen jednou za čas.
Zlato v uplynulých měsících ztratilo třetinu hodnoty. Zatímco na podzim loňského roku se troyská unce obchodovala okolo 1800 dolarů, nyní si jí burza cení jen na 1300 dolarů, přičemž na začátku tohoto měsíce byla ještě níže. Od dubna do června zažilo zlato nejprudší pád od roku 1920.
Švýcarská centrální banka se přesto nechystá zlata zbavovat. Podobně je na tom i německá Spolková banka, která měla podle posledních dat z konce roku 2011 ve svých rezervách 3396 tun zlata, tedy nejvíce hned po USA. Naproti tomu Česká národní banka má v depozitu uloženo asi 11 tun drahého kovu. To je málo i ve srovnání se slovenskou centrální bankou, drží necelých 16 tun zlata.
Cena zlata v posledních pěti letech
