Tuzemský bankovní sektor dokázal od ledna do března vydělat necelých 21 miliard korun, což je o bezmála dvanáct procent méně než o rok předtím. Z předběžných kvartálních výsledků bank vyplývá, že prozatím mají svou zlatou éru za sebou. Akcionáři přesto neprožívají tragédii, čísla jsou i tak po loňsku druhým nejlepším výsledkem českého bankovnictví v historii. Rekordní loňské zisky letos slábnou pod tíhou finančně zodpovědnějších střadatelů požadujících vyšší úroky za své vklady, bankovnímu byznysu stejně tak neprospívá ani pokračující útlum úvěrového byznysu.
„České bankovnictví se postupně vrací do dlouhodobě udržitelného stavu,“ soudí ekonom a partner poradenské společnosti PwC Petr Kříž. Banky podle ekonomů pocítily hranici výše úrokových sazeb, kterou jsou klienti ochotni platit.
„Zároveň však z důvodu konkurence začaly banky zvyšovat úrokové sazby na vklady, kdy se navíc částečně změnila struktura vkladů ve prospěch výnosnějších typů. Úrokový diferenciál se tedy nezvyšuje, spíše naopak,“ vysvětluje vedoucí Katedry manažerské ekonomie Fakulty podnikohospodářské VŠE Tomáš Pavelka.
Symbolem ústupu tuzemských bank z historicky nejziskovějších pozic byly čtvrtletní výsledky České spořitelny a Monety Money Bank, které svá kvartální čísla publikovaly jako první z velkých bank v minulém týdnu. Zatímco Monetě klesly zisky o bezmála šest procent, České spořitelně dokonce o rovnou třetinu. Za propadem stála podle banky kombinace nižších provozních výnosů a vyšších provozních nákladů. Ostatní velké banky své kvartální výsledky teprve budou publikovat.
„Pro banky je nepříjemný pokles poptávky po úvěrech a s tím spojené zpomalení růstu úrokových příjmů,“ zdůrazňuje ekonom společnosti Finlord Boris Tomčiak. Zájem přitom přestávají mít primárně firmy.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
