Průměrná malá firma v Česku vynaloží na účely byrokracie a papírování 223 hodin ročně. Vůči loňskému roku jde o mírné zlepšení o čtyři hodiny. Vyplývá to Indexu byrokracie, který znázorňuje všechny známé povinnosti, které má typická malá firma během jednoho provozu v Česku. Index sestavuje Liberální institut.
„V zásadních kategoriích administrace zaměstnanců a provozu nedošlo k významným změnám. Pokles byrokratické zátěže souvisí především s omezením a odkladem změn v legislativě a v podnikatelském prostředí,“ uvedl analytik Centra ekonomických a tržních analýz a vedoucí projektu Index byrokracie v Liberálním institutu Pavel Peterka.
Veřejná správa podle něj reflektovala ve svých rozhodnutích negativní vliv pandemie na živobytí podnikatelů a kývla tak například na odklad třetí a čtvrté vlny EET, jejíž plánované zavedení v roce 2020 by pro podnikatele jistě znamenalo zvýšení byrokratické zátěže.
Česko se ze šesti měřených zemí umístilo na třetím místě za druhým Slovenskem, kde byrokracie dosahovala 217 hodin ročně, a za první Severní Makedonií, kde byrokracie je z českého pohledu těžko uvěřitelných 153 hodin. Ze srovnání dopadají nejhůře země jihu Evropy, kde ve Španělsko byrokracie představuje 369 hodin a v Itálii 312 hodin. Na čtvrtém místě je Litva s 271 hodinami.
I když na tom Česko ve srovnání se sousedy není nejhůře, je děsivé, že v malé firmě musí jeden člověk téměř šest týdnů na hlavní pracovní poměr pracovat jenom na papírování pro stát, míní ředitel Liberálního institutu Martin Pánek. „V době hospodářského růstu jsme nad tím mohli mávnout rukou. Ale teď v horších časech ekonomického poklesu a velmi nejisté budoucnosti, kdy firmy musí obracet každou korunu, by jim přišlo vhod, aby jim zaměstnanec na šest týdnů nevypadl z produktivní činnosti jenom kvůli vrtochům státu. Vláda musí přijmout odvážnou agendu odbyrokratizování ekonomiky,“ dodal.
Index byrokracie zahrnuje do výpočtu pouze byrokratickou zátěž vycházející pouze z činností, které vyžaduje zákon.
