Údaje o hospodářském poklesu země zřejmě přimějí premiéra Šinzóa Abeho, aby přehodnotil plány na další zvýšení prodejní daně. Japonsko již od dubna zvýšilo prodejní daň z pěti na osm procent a od příštího roku se měla tato daň zvýšit o další dva procentní body na deset procent.
Už první zvýšení daně ale podle expertů ekonomiku citelně zasáhlo a hrubý domácí produkt se od dubna do června letošního roku snížil o 7,3 procenta, což byl nejvyšší pokles od prvního čtvrtletí roku 2009, kdy na Japonsko citelně dolehla globální hospodářská krize.
Slabá poptávka
Zpráva ukázala, že poptávka oslabila mezi spotřebiteli, ve zpracovatelském průmyslu i stavebnictví. Mnoho spotřebitelů i firem silně utrácelo ještě před dubnovým zvýšením daně z obratu, od té doby však výdaje slábnou. Výdaje spotřebitelů, které mají na celkovém hospodářském růstu dvoutřetinový podíl, stouply meziročně jen o 0,4 procenta. Kapitálové investice firem klesly o 0,9 procenta a investice do bytové výstavby se propadly o 24 procent.
Růst japonského HDP
Vláda by své rozhodnutí o zvyšování daně z obratu mohla oznámit už v úterý, po návratu premiéra Abeho z Austrálie. Předseda vlády také uvažuje o vypsání předčasných voleb. Kabinet potřebuje zvýšit příjmy z daní kvůli obrovskému veřejnému dluhu, jehož hodnota je nyní více než dvojnásobná ve srovnání s velikostí ekonomiky.
Populace stárne
Japonsko se naposledy vymanilo z recese v době, kdy se Abe ujal úřadu, což bylo v prosinci 2012. Premiér slíbil obnovit ekonomickou sílu země, která zhruba dvě desetiletí prakticky stagnuje. Japonsku se stále nedaří nabrat rychlost, z části proto, že tamní populace stárne a počet obyvatel se snižuje. Kromě automobilek již mnoho místních firem ztratilo pověst špičkových inovátorů a nyní již přesouvají výrobu do levnějších lokalit v zahraničí.
Dnešní údaje jsou předběžné, zpřesněny budou 8. prosince. Někteří ekonomové upozorňují, že část poklesu způsobilo snížení stavu zásob, takže situace nakonec možná nebude tak špatná, jak údaje o HDP teď naznačují.
