O podobnou částku firma žádala za předchozí roky. Regulátor ale v těchto případech velkou část nároků neuznal a částku zhruba o miliardu snížil. Za rok 2014 poště například přiznal 657 milionů korun.
Podnik za loňský rok vyčíslil čisté náklady na provoz pobočkové sítě na 1,008 miliardy korun a náklady na doručovací síť na téměř 795 milionů korun. Náklady na podpůrné procesy byly 28 milionů a nehmotné a tržní výhody, které nárok krátí, pošta stanovila na více než 75 milionů korun.
Ztrátu z univerzální služby měl poště původně hradit fond, do kterého měli přispívat všichni hráči na trhu podle svého podílu, tedy nejvíce právě Česká pošta. Novela poštovního zákona, schválená loni, ale tuto povinnost převádí na stát. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) se kvůli tomu loni střetl s ministrem vnitra Milanem Chovancem (ČSSD) a prosadil maximální výši úhrady. Ta by měla být za loňský rok do 700 milionů korun, další rok o 100 milionů méně a v dalších letech maximálně půl miliardy korun.
Česká pošta má přes 31 tisíc zaměstnanců a provozuje 3200 poboček, z toho je víc než 1000 ztrátových. Dvě třetiny poboček chce během příštích let převést na partnery. V roce 2015 pošta hospodařila se ziskem před zdaněním 302 milionů korun, což je o čtvrtinu víc, než předloni.
