„Nabízíme nastavení libovolného stavu ujetých kilometrů zobrazených na tachometru a uložených v příslušných jednotkách.“ Tak zní doslovně převzatá nabídka jedné z řady firem, která na internetu nabízí přetáčení tachometru.
Krádež vozu je trestný čin, za který vyfasujete pěkných pár let vězení – zvlášť, když ho provádíte organizovaně a ve velkém. „Zloději aut ročně v Česku napáchají škody za 2,3 miliardy korun,“ říká Petra Štumpfová ze společnosti Cebia. Přetáčením tachometrů vzniknou škody třikrát větší – podle zjištění Cebia asi 6,6 miliardy. Nejde ale jen o peníze, řada podvedených se koupí takového vozu může dostat do ohrožení života. A jaký za to hrozí trest? Žádný.
Zatímco v Německu, Velké Británii nebo USA je přetáčení tachometru trestným činem, v Česku podvodný miliardový byznys kvete zcela beztrestně. Za pětistovku vám přetočí tachometr doslova na každém rohu. „Počítadlo kilometrů není podle zákonů ČR státem cejchovanou mírou a proto je možné jeho hodnoty měnit,“ dočtete se na webu řady společností, které stáčení tachometru nebo prodej softwaru k jeho manipulaci nabízejí. „Zatím není znám žádný rozsudek v případu, kdy by byl někdo z přetáčení tachometrů usvědčen,“ říká Zbyněk Veselý ze Sdružení na ochranu vlastníků automobilů (SOVA).
Rekord? Přetočení o 600 tisíc kilometrů
„Podle našich údajů, v Česku jezdí zhruba milion aut s přetočeným tachometrem, roční nárůst je asi 330 tisíc vozů. Škoda na jednom autě dělá průměrně 20 tisíc korun. Když si to propočítáte, dojdete ke zmiňovaným 6,6 miliardám ročně,“ říká Petra Štumpfová z Cebia. A o kolik se tachometry nejčastěji přetáčejí? „Průměrně se vozidla upravují o 100–200 tisíc kilometrů. Rekordmanem je zatím VW Passat, který byl při dovozu do ČR stočený o 600 tisíc kilometrů,“ uvádí Petra Štumpfová.
Stočte pár set tisíc: jak kilometry ovlivní cenu vozu?
Kupec většinou vůbec nemá šanci podvod rozpoznat. Nezřídka to totiž nedokáže ani oko odborníka. A když se o přetočení dozvíte až po zaplacení? Pak už jsou vaše šance dost mizivé. V současné době lze postupovat pouze podle ustanovení o trestném činu podvodu. Škoda způsobená novému majiteli rozdílem ceny vozu před stočením a po něm je téměř vždy vyšší než pět tisíc korun – což je spodní hranice, při které už jde o trestný čin. „V praxi je ovšem téměř nemožné se čehokoliv domoci,“ říká Zbyněk Veselý ze SOVA.
Jak se jistí autobazary?
Vzhledem k tomu, že aut s přetočeným tachometrem u nás jezdí skoro polovina, bazarům nezbývá, než uvádět stav tachometru pouze jako orientační údaj a ve smlouvě jasně stanovit, že počet najetých kilometrů se od stavu tachometru pravděpodobně liší nebo není znám. „Není to sice ideální, ale dříve bazary dávaly do smlouvy jen formulaci ‚stav tachometru‘ bez dalšího komentáře. Kdo si neuvědomil, že nejde o skutečně najeté kilometry, mohl být uveden v omyl,“ vysvětluje Zbyněk Veselý. „Prodejci zkrátka spoléhají na neprůstřelnost kupních smluv a neexistující zákon,“ dodává k tomu Petra Štumpfová. Smlouvu tedy čtěte důkladně. Pokud tam o možném přetočení tachometru není ani zmínka, vyplatí se vybrat si autobazar, který nabízí stoprocentní a doživotní záruku vrácení peněz v případě, že odhalíte manipulaci s tachometrem.
„Počet najetých kilometrů je jeden z nejdůležitějších ukazatelů při nákupu ojetiny, má zásadní dopad na kupní cenu,“ říká Petra Štumpfová. Finanční riziko však není při koupi vozu zdaleka tím největším. Veškerá doporučení pro kontrolu či výměnu dílů při určitém počtu nejetých kilometrů jsou u vozu se stočeným tachometrem k ničemu. „Pokud nejsou vyměněny díly, které jsou už za svou životností, můžeme se dostat například na dálnici ve velké rychlosti do problémů, které nás i ostatní řidiče ohrozí na životě,“ upozorňuje Zbyněk Veselý.
Udělá ministerstvo přítrž černotám?
Společnost Cebia i Sdružení na ochranu vlastníků automobilů na tristní stav dlouhodobě upozorňují a tlačí na politiky, aby s ním začali něco dělat. Jejich mnohaleté úsilí konečně padlo na úrodnou půdu. Ministerstvo dopravy chystá novelu zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Za pozměnění stavu tachometru podle ní má hrozit pokuta až ve výši pět milionů korun. „V této horní výši by pokuta postihovala zejména právnické osoby, například různé autoopravny, které by uvedenou činnost prováděly ‚na zakázku‘, opakovaně nebo hromadně,“ říká vedoucí oddělení dopravní a vnější legislativy Tomáš Dundr.
Návrh ale nepočítá se sankcemi pro člověka, který si přetočení objednal. „Uvedení kupujícího v omyl ohledně stavu tachometru s úmyslem se obohatit lze podle našeho názoru již dnes za určitých okolností považovat za trestný čin podvodu,“ vysvětluje Dundr. Praxe však ukazuje, že to tak příliš nefunguje… Beztrestné má navíc zůstat i nabízení softwaru na přetáčení.
Návrh novely zahrnuje také povinnost zaznamenat při provádění evidenční kontroly vozidla (při přeregistraci vozidla a při pravidelné technické prohlídce) stav tachometru do Informačního systému STK. „Srovnávání s předchozími záznamy pak může pomoci identifikovat pravděpodobnost protiprávního jednání spočívajícího v přetočení tachometru,“ míní Tomáš Dundr z ministerstva.
Návrh novely teď čeká meziresortní připomínkové řízení. „Vládě by měla být předložena k projednání do konce listopadu,“ uvádí zdroj z ministerstva. Platit by mohla nejdříve od poloviny roku 2012.
Budeme se inspirovat v cizině?
Například ve Francii funguje veřejně přístupný registr najetých kilometrů, kam se kromě STK ukládají i průběžná data ze servisů. Stav tachometru se tam musí zaznamenávat s každou účtenkou za opravu vyšší než 125 eur. Servis pak musí okamžitě zaslat informaci o počtu najetých kilometrů do centrálního registru Car Pass, který pro automobily vydává takzvané „autopasy“, jakési záznamy o historii vozu. Bez nich se ojeté vozy nesmějí prodávat. „Pokud by u nás byla takhle mapovaná historie vozu od jeho koupě, přes záruční prohlídky, až k technické kontrole nebo změně majitele, bylo by možné manipulace s tachometrem významně omezit,“ říká Zbyněk Veselý ze SOVA.
Vyřešilo by to ale jen problém tuzemských aut, u vozů ze zahraničí by stále chyběla historie před první změnou majitele. „To by se dalo vyřešit pouze zavedením celoevropského registru najetých kilometrů, což je ovšem vzhledem k odlišnostem legislativního prostředí a správy dat o automobilech v jednotlivých zemích nejspíš utopie,“ uzavírá Zbyněk Veselý.
Je chvályhodné, že se politici odhodlali ukončit právní vakuum, které u nás dosud v oblasti přetáčení tachometrů panovalo. Zatím to však vypadá, že se zastavili na půli cesty. Proč nemá být potrestán ten, kdo si podvod v podobě stočení tachometru objedná? A co teprve firmy, které nabízejí software k manipulaci tachometru?
Článek vyšel na serveru Peníze.cz
Čtete rádi E15.cz? Dejte nám hlas ve finále ankety českého internetu v kategorii zpravodajství.
