Marketingová značka tzv. severské krimi dosahuje v České republice neuvěřitelných výšin. Stačí si prohlédnout žebříčky bestsellerů velkých i menších tuzemských knihkupců, kde mají díla Seveřanů silné zastoupení. Navíc se v nich bezpečně usídlila již před několika lety.
Úplné počátky úspěchu žánru, který bývá označován jako skandinávské noir, je v Česku obtížné vysledovat. S největší pravděpodobností odstartovaly současný trend chvíle, kdy se na pultech tuzemských obchodů objevila trilogie švédského autora Stiega Larssona Milénium, jež byla později navíc úspěšně zfilmována.
Opravdový boom podle mnohých ale nastal až s příchodem Nora Joa Nesbøa, autora příběhů o zhýralém policejním komisaři Harrym Holeovi. Kromě poutavého čtení (a také štědré finanční podpory skandinávských vlád určené všem expandujícím spisovatelům) je za úspěchy třeba hledat i špičkové dovednosti marketingových poradců.
Nesbø je toho dobrým příkladem. Šikovný marketing pomohl nejen jeho osobní značce, ale v konečném důsledku posloužil i celému literárnímu žánru, severské kultuře a prezentaci Skandinávie za jejími hranicemi jako takové.
Jak by jinak bylo možné, že Češi vedle knížek plných proslulé temné atmosféry, v níž se odehrává krvavá vražda, propadli i severské seriálové a filmové tvorbě? Oblečeni do svetrů s norským vzorem drží za dlouhých zimních večerů palce dánské policejní inspektorce Saře Lundové nebo hltají příběhy švédského komisaře Wallandera a o víkendech hojně navštěvují populární filmové festivaly plné švédských, norských a také finských, dánských či islandských snímků.
Ani letošek nebude výjimkou. V polovině ledna odstartoval již druhý ročník festivalu Scandi, který představil výběr toho nejlepšího ze současné severské kinematografie. Aby toho nebylo málo, o měsíc později se mohou fandové těšit na další ročník festivalu Severská filmová zima pořádaný Severským filmovým klubem. Výčet připravovaných akcí a příští rok tím v žádném případě nekončí a zabral by půlku Strategie. Já si každopádně musím pořídit větší knihovnu.
