Inflaci v eurozóně nadále tlačí dolů klesající ceny energie. Dnešní údaje by podle agentury AP mohly zvýšit tlak na další uvolňování měnové politiky Evropské centrální banky (ECB). Cílem banky je, aby se meziroční růst spotřebitelských cen pohyboval těsně pod dvěma procenty.
Věříme, že ECB s největší pravděpodobností oznámí rozšíření programu kvantitativního uvolňování v prosinci
ECB v březnu v rámci snahy o podporu hospodářského růstu a odvrácení deflace v eurozóně spustila takzvané kvantitativní uvolňování měnové politiky, které zahrnuje rozsáhlé nákupy státních dluhopisů. Banka v rámci tohoto programu, který potrvá minimálně do září příštího roku, pumpuje do finančního systému měsíčně asi 60 miliard eur (přes 1,6 bilionu korun). Šéf banky Mario Draghi na říjnovém zasedání signalizoval možné rozšíření programu.
„Věříme, že ECB s největší pravděpodobností oznámí rozšíření programu kvantitativního uvolňování v prosinci,“ uvedl analytik Howard Archer ze společnosti IHS Global Insight. „Méně jsme přesvědčeni o tom, že ECB sníží úrokové sazby,“ dodal. Základní úroková sazba ECB se nyní nachází na rekordním minimu 0,05 procenta.
Eurostat rovněž oznámil, že míra nezaměstnanosti v eurozóně v září klesla na 10,8 procenta, tedy na nejnižší úroveň od začátku roku 2012. „Pokles nezaměstnanosti v eurozóně by měl společně se stagnujícími cenami podpořit spotřebitelské výdaje, které by tak mohly hrát klíčovou roli v hospodářském oživení eurozóny,“ upozornil Archer.
