Cena, za kterou mlékárny vykupují mléko od zemědělců, se v červenci ocitla na sedmiletém dně. Zvýšení cen brání i to, že družstev sdružujících chovatele dobytka je příliš mnoho, což oslabuje jejich vyjednávací pozice. Řešení spatřují někteří zemědělci v koncentraci trhu a založení vlastní mlékárny.
Ministerstvo zemědělství ke konci roku registrovalo 27 odbytových organizací, přes které se prodalo 68 procent mléka. „Sdružování zemědělců do odbytových družstev a sdružení organizací producentů je možnost, jak ovlivnit cenu vykupovaného mléka a zvýšit podíl zemědělců na konečné ceně mléčných výrobků,“ uvedl šéf Zemědělského svazu Martin Pýcha. „Největší odbytová družstva mají v úmyslu výstavbu vlastních zpracovatelských kapacit,“ poznamenal. Nová družstevní mlékárna by přitom mohla zpracovat až polovinu toho, co tuzemští chovatelé dojnic vyprodukují.
Čtyři největší odbytová družstva již připravila zadání studie proveditelnosti. Pokud by nová mlékárna vznikla, konkurovala by především největšímu zpracovateli mléka v Česku, jihočeské Madetě, olomoucké Olmě z impéria ministra financí Andreje Babiše či skupině Pragolaktos.
S nízkou výkupní cenou mléka se farmáři potýkají dlouhodoběji, ale jejich situace se začala zhoršovat přede dvěma lety, kdy Evropská unie uvalila obchodní sankce na Rusko a poté na východní separatistické části Ukrajiny. Rusko pak reagovalo embargem na dovoz značné části potravinářské produkce z Evropské unie.
Výsledkem bylo hromadění zásob v unii a prudký pokles výkupních cen. Letos v červenci tato cena dosáhla 6,10 koruny za litr. Je to nejméně od léta 2009, kdy se ocitla dokonce pod šesti korunami, a tuzemští zemědělci mléko na protest vylévali do polí. Podle expertů z trhu ale ceny už dosáhly dna a měly by alespoň mírně začít stoupat.
