Evropské sucho dopadne na každý talíř. Zdražení hrozí rýži, hranolkům, sýrům i oleji
- Evropská jednička v pěstování rýže se potýká s nedostatkem vody.
- Chovatelé hospodářských zvířat museli kvůli vyschlým pastvinám na kontinentu sáhnout do zimních zásob krmiva.
- Pro rybáře a vinaře jsou nezvyklá vedra smíšenou zprávou. Část se raduje, část strádá.
Evropští zemědělci pomalu začínají sklízet důsledky mimořádného sucha, které v uplynulých týdnech pustošilo toky, jezera i krajinu. Obávají se o osud sklizně obilovin, zeleniny, vinné révy i olejnin. Ve vedrech utrpěla i živočišná výroba. Jinde ve světě pak meteorologický jev El Niño může dopadnout například na úrodu kakaových bobů, což by zdražilo čokoládu.
Globální ceny potravin jsou už nyní nejvyšší za tři a půl roku, zvedají je vlny veder v kombinaci s konflikty na Ukrajině a Blízkém východě. Hlavní ekonom Evropské centrální banky Philip Lane se domnívá, že zdražování potravin bude jedním z hlavních faktorů celkové inflace v příštím roce. „Povětrnostní jevy, jako je El Niño, předvídatelně povedou k většímu tlaku na inflaci. Naše výpočty dokonce ukazují, že k tomu dojde převážně v roce 2027,“ je přesvědčen.
Italské rýži došla voda
Přestože je vodomilná rýže spojená hlavně s Asií a jejími monzunovými dešti, v Evropě se jí za normálních okolností daří zejména v italském údolí Pádu se zavlažovacími kanály. Letos ale mají tamní podmínky daleko k ideálu, což se nejspíš zkraje podzimu výrazně podepíše na sklizni odrůd plodiny na přípravu rizota.
Země běžně produkuje více než milion tun rýže ročně, jejímu pěstování se věnuje zhruba tři a půl tisíce farem. Jednou z nich je i Cascina Rinalda, kterou vlastní Giuseppe Tagliabue. „Kvůli tomuto hroznému nedostatku vody jsme museli učinit poměrně drastická rozhodnutí,“ řekl Reuters. Aby zachránil alespoň část sklizně, nasměroval dostupnou vodu jen na úsek polí a zbytek obětoval.
Bezprecedentní opatření museli přijmout i vodohospodáři v pádském rýžovém pásu. „Letos jsme museli zavést systém rotace,“ tvrdí Franco Bullano ze společnosti Est Sesia, která zásobuje vodou velkou část úrodného kraje v Lombardii a Piemontu. V rámci tohoto systému dostávají různé oblasti vodu střídavě po týdnech.
Závlaha chybí i evropské kukuřici
Zemědělské sdružení Confagricoltura odhaduje, že rýžový sektor by mohl přijít v důsledku kombinace sucha a rostoucích výrobních nákladů o více než 100 milionů eur. Jestli italské problémy vyústí do zdražení rýže pro evropské spotřebitele, není zatím jasné. Itálie jindy čelí tvrdé konkurenci ze strany asijských producentů, jenže i ti mohou mít letos velké problémy s objemem sklizně.
El Niño totiž ohrožuje tradiční srážkové vzorce a po minulých zkušenostech panují obavy, že to může mít katastrofální dopady pro úrodu rýže, na níž závisí polovina světové populace. „Globální ceny rýže pravděpodobně vzrostou o deset až dvacet procent kvůli ztrátám výnosů a omezenější dostupnosti související s El Niñem,“ domnívá se Malligeswari Panneerselvamová ze společnosti Beroe, která se zabývá analýzou dodavatelských řetězců.
V Evropě je ohrožena sklizeň i dalších obilovin, především silně žíznivé kukuřice, která se na kontinentu pěstuje hlavně jako krmivo pro hospodářská zvířata. Odborníci míní, že ve Francii může její produkce letos klesnout na polovinu a na celoevropské úrovni na nejnižší stav za několik dekád. Poprvé od devadesátých let by mohla spadnout pod 50 milionů tun.
Nedostatek krmiva a nucené porážky
„Z agronomického hlediska je situace v EU velmi špatná,“ konstatoval analytik společnosti Expana Gabriel Antonio. Míní, že nepříznivý výhled prudce zvedne dovoz. To může přidat další starosti chovatelům dobytka, prasat i drůbeže. Pro zvířata, která se po část roku volně pasou, měli přitom někteří zemědělci přes léto kvůli suchu a požárům málo trávy a museli sahat do zásob krmiva na zimu.
Někteří dokonce redukují stáda, což přechodně vede k poklesu cen masa, ale dlouhodobě to bude mít negativní dopad. „Někteří farmáři hovoří o nouzových porážkách. Čekací listina na ně je už dlouhá. Jsou zde pastviny, kde už žádný dobytek není,“ řekl Reuters farmář Johann Fessl ze severního Rakouska.
„Pokud bude situace pokračovat, riskujeme, že nám budou chybět zásoby krmiva,“ tvrdí Yohann Barbe z francouzské federace chovatelů mléčného skotu. Uvedl, že vysušené pastviny a vedra snížily produkci mléka o několik procent. Mnozí chovatelé se navíc bojí, že letošek je jen začátkem, a tak zvažují investice do úprav farem tak, aby v nich zvířata netrpěla horkem. I to se může postupně promítnout do cen masných a mléčných produktů.
Rajčata jsou poškozená a brambory moc malé
Vedle obilovin strádá i zelenina. Barbara Stembergerová a Fritz Hummer ve sklenících na okraji Lince pěstují 30 druhů rajčat. Velká část jejich úrody ale ustrnula kvůli vedru nebo je znetvořená a neprodejná. „Kvůli extrémnímu horku v posledních několika týdnech mnoho našich rajčat postihla nekróza květního konce,“ stěžuje si Hummer.
S horkem se potýká také listová zelenina i mnoho dalších druhů. Francouzští pěstitelé v porovnání s předchozími lety odhadují výpadky na čtvrtinu u cuket, 35 procent u salátu, 40 procent u hrášku a ještě více u brokolice a artyčoků. „Zelinářský sektor čelí historické krizi,“ uvedla organizace Prince de Bretagne, která sdružuje více než 1300 pěstitelů zeleniny v Bretani.
Starosti mají i pěstitelé brambor. Nizozemský sedlák Hendrik Jan ten Cate je normálně dodává firmám jako McDonald’s, v této sezoně ale budou jeho výpěstky nejspíš příliš malé na požadovanou míru hranolků. „Lidé chtějí dlouhé hranolky, ale to bude letos těžké,“ vysvětlil AP. „Problém není jen v suchu. Je to také slunce, suchý vzduch, a zejména horké dny, které jsme letos měli. Brambory tuto kombinaci prostě moc dobře nesnášejí,“ podotkl.
Sucho bude mít dopad také na produkci olejů, zejména olivového a slunečnicového. Problém přitom způsobují i předčasné sklizně, kdy se například pěstitelé v Rumunsku potýkají s nedostatkem místa na skladování slunečnicových semen. Olivové háje kromě veder a sucha zasáhly i požáry. Menší úroda se tak patrně promítne do cen.
„Pokud se počasí brzy nestabilizuje, musíme na podzim počítat se zdražením. Pro výrobu oleje totiž zbude méně použitelných plodů,“ uvedla Sarah Vachonová, zakladatelka společnosti Citizens of Soil, která obchoduje s olivovým olejem.
Ryby trpí vedrem, ale chobotnicím se teplé moře líbí
Nezvyklé počasí ovlivňuje i plodiny, které slouží k výrobě alkoholických nápojů. Na evropské regiony ale dopadá různě. Kupříkladu maďarský vinařský region Villány hlásí pokles produkce hroznů téměř o třetinu, ale britští vinaři se radují. Sucho trápí i české pěstitele chmele. Odhadují, že letošní rok bude z pohledu výnosů a kvality patřit k nejhorším za poslední léta. Na ceně piva by se to ale projevit nemělo.
Současné podmínky jsou krušné i pro rybáře na moři a v řekách i chovatele ryb. Teploty evropských moří jsou příliš vysoké a umělé vodní plochy vysychají. V praxi to znamená migraci žádaných mořských ryb jako tresek dále na sever, složité okysličování rybníků i předčasné výlovy v Česku.
V Maďarsku je situace zcela kritická, na mnohých farmách ryby hromadně umírají. Někteří chovatelé si navíc stěžují na to, že vodu jim „sebrali“ zemědělci na horních částech toků. Někde ale oteplení přineslo částečnou satisfakci. Na jihu Británie mají rybáři rekordní úlovky chobotnic. Jenže jejich populace pojídá kraby a humry, kteří se v zemi těší větší popularitě.
Letošní obávané super El Niño nejspíš dopadne i na potraviny neevropského původu, například na kakao. Odborníci tvrdí, že každý jeho silný výskyt v uplynulém půlstoletí snížil produkci kakaových bobů. V roce 2024 se ceny kakaa po neúspěšné sklizni v západní Africe téměř ztrojnásobily. Čokoládu k tomu mohou brzy zdražit i nová unijní pravidla proti odlesňování, která zpřísní obchodování s kakaem. El Niño může způsobit potíže i kávě robusta a cukrové třtině.
