Tekuté zlato opět dostojí své přezdívce. Zdražení běžné potraviny brzy pocítí i Češi
- Extrémní počasí zasáhlo olivové háje v několika evropských zemích.
- Producenti očekávají menší úrodu a další růst cen olivového oleje.
- Sucho současně snižuje výnosy obilí, zeleniny i vinné révy.
Cena olivového oleje by se mohla po krátkém zklidnění znovu vydat vzhůru. Pěstitelé v jižní Evropě se potýkají s kombinací vysokých teplot, nedostatku vláhy a rozsáhlých požárů, které poškodily část letošní úrody. Na hrozící zdražování upozornil britský deník The Guardian.
Požáry letos zasáhly olivové háje v Řecku, Itálii a Portugalsku. Problémům se přitom nevyhnuly ani porosty, které plameny přímo nezasáhly. Popel a zhoršená kvalita ovzduší poškodily stromy v okolí požárů, zatímco dlouhotrvající vedra podpořila šíření škůdců a chorob. Vysoké teploty se podepisují také na velikosti plodů.
Producenti proto očekávají, že se menší úroda na podzim promítne do cen. „Pokud se počasí brzy nestabilizuje, musíme na podzim počítat se zdražením. Pro výrobu oleje totiž zbude méně použitelných plodů,“ uvedla Sarah Vachon, zakladatelka společnosti Citizens of Soil, která obchoduje s olivovým olejem.
Co nezvládne sucho, poškodí popel
Napjatá je situace také ve Španělsku, které je největším evropským producentem olivového oleje. Teploty tam sice podle pěstitelů nebyly tak mimořádné jako v některých dalších částech Evropy, olivovníky však trpí nedostatkem vody. Při silném vláhovém stresu mohou stromy začít shazovat plody ještě před sklizní.
Walter Zanre, šéf britské pobočky značky Filippo Berio, upozornil, že producenti nyní budou pozorně sledovat ztráty plodů způsobené suchem i dřívější nástup sklizně. Oba faktory podle něj mohou citelně ovlivnit objem výroby a ceny olivového oleje v příštím roce.
Světové ceny olivového oleje v poslední době ustoupily z mimořádně vysokých úrovní, na něž se dostaly před dvěma lety. Tehdejší zdražení způsobily slabé sklizně, horké a suché počasí, škůdci i rostoucí poptávka. V posledních měsících však ceny v obchodech opět rostou.
Ve Spojeném království stojí litrová láhev extra panenského olivového oleje v průměru více než sedm liber, tedy zhruba 200 korun. V Česku se podle údajů serveru Kupi.cz litrová láhev prodává za podobnou cenu, ovšem pouze v akcích. Běžná cena bývá ještě vyšší.
Horší vyhlídky se netýkají pouze oliv. Extrémní počasí snižuje produkci řady zemědělských plodin napříč Evropou. Francouzské sdružení pěstitelů zeleniny Légumes de France odhaduje, že zemědělci přišli o tisíce tun produkce v hodnotě desítek milionů eur. U některých druhů salátů, mrkve, pórku, česneku či cibule může produkce kvůli nedostatku srážek klesnout až o polovinu.
Problém s vínem i obilím
Vedra zpomalila růst vinné révy ve francouzských oblastech Champagne, Bordeaux a Burgundsku. V Champagne by sklizeň mohla začít už kolem poloviny srpna, přibližně o měsíc dříve, než bývalo obvyklé před několika desetiletími. Pěstitelé současně očekávají asi o desetinu nižší výnos než loni.
Slabší úrodu obilí předpokládá také Španělsko. Tamní ministerstvo zemědělství odhaduje, že produkce v sezoně 2026 až 2027 klesne z loňských 24 milionů tun na něco málo přes 18,5 milionu tun. Prognóza navíc vznikla ještě před započtením škod způsobených požáry.
Španělská zemědělská organizace ASAJA uvedla, že oheň přímo poškodil sady, vinice, zemědělskou půdu i skleníky. Zasažena byla produkce citrusů, avokáda, mandlí, vinné révy, zeleniny a oliv. Rajčata a kukuřici pak poškodily vysoké teploty a nedostatek vody. Hlavním problémem podle organizace nemusí být omezení mezinárodního obchodu, ale především růst výrobních nákladů.
Dopady veder se projevují také na sklizni obilí. Opakované vlny horka urychlily dozrávání a sklizeň ozimých plodin v řadě evropských zemí, upozornil Jason Bull, ředitel potravinářského dovozce Eurostar Commodities. Zkrátila se tím důležitá doba, během níž se vyvíjejí obilná zrna, což může snížit jejich velikost, kvalitu i celkové výnosy.
Výrazně hůře jsou na tom podle něj letní plodiny. Ohrožuje je sucho, nízká vlhkost půdy a vysoké teploty v době kvetení. Zavlažované porosty si zatím vedou lépe, rostoucí spotřeba vody a možné omezení závlah ale představují další riziko.
Evropská unie už snížila odhady sklizně několika důležitých plodin. U slunečnice, která se využívá k výrobě oleje, očekává proti předchozí prognóze pokles o sedm procent. Odhad úrody kukuřice snížila o šest procent a u brambor a sóji o tři procenta.
Vývoj se ale mezi jednotlivými zeměmi liší. Lepší úrodu díky vydatnějším srážkám očekává například Rumunsko. Relativně dobře si vede také část italské produkce pšenice, zatímco Turecku pomohlo chladné a deštivé jaro.
