Nezvyklé červnové vedro rozpaluje Evropu. Čtyři hrozby, na které starý kontinent není připravený
- Evropa historicky nevybavovala domy klimatizacemi.
- Balkán je nejzranitelnějším regionem z hlediska blackoutů, momentálně ale trpí odstávkami elektřiny i Itálie a Francie.
- V řadě zemí na jihovýchodě kontinentu nejsou pojištěné téměř žádné škody páchané extrémním počasím.
Evropa se v současnosti potýká se silnou vlnou veder, která sahá od Balkánu po britské ostrovy. Odborníci přitom varují, že červen je teprve začátkem sezony, která nejspíš bude velmi horká celá. Přispívá k tomu i jev El Niňo, který může být letos nejsilnější za celé dekády. Starý kontinent přitom stále není připravený na vysoké teploty, sucho, ani extrémní bouře s přívalovými dešti.
Francie v úterý naměřila nejvyšší teplotu od počátku monitoringu v roce 1947. „Teploměr v Pissos dokonce vystoupal na 44,3 °C. Mnoho měst zaznamenalo bezprecedentní hodnoty bez ohledu na měsíc, včetně 42,1 °C v Bordeaux,„ uvedli meteorologové. Kvůli vedru omezilo provoz muzeum Louvre a Eiffelova věž se uzavřela dřív. Země také hlásila čtyři desítky utonulých během pár dní v souvislosti s tím, jak se lidé snaží zchladit ve vodě.
Teploměry ukazují vysoké hodnoty také ve Španělsku. Tamní meteorologové vydali varování před mimořádným nebezpečím nejenom na jihu, ale částečně i na severu, kde nejsou extrémní vedra tak obvyklá. Pro některé části Baskicka předpovídali tento týden až 40 stupňů Celsia ve stínu. „Vidíme teploty o pět až deset stupňů nad normálem pro toto roční období a v některých severních oblastech dokonce o více než deset stupňů nad průměrem,“ uvedl mluvčí meteorologické služby.
Velké potíže činí vysoké teploty Anglii a Walesu, tedy regionům, které na extrémy nejsou příliš zvyklé. Meteorologové předpovídali, že během středy by na jihu Anglie teplota mohla vystoupat až na 39 stupňů. Provozovatelé vlaků vyzvali obyvatele postižených oblastí, aby cestovali jen v případě skutečné nutnosti a omezili jízdní řády. Nemocnice kvůli urgentní péči ruší nasmlouvané prohlídky a instrukce dostávají i majitelé psů.
Celkově se ukazuje, že Evropa se těžko zvládá vypořádat s několika problémy, které horké léto přináší.
1. Na starém kontinentu není dostatek únikových míst
Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě, ale její infrastruktura tomu neodpovídá. Když udeří vedra, její koleje se roztahují, lana elektrického vedení se prověsí a mnohé budovy a domy se mění v teplotní pasti. Historicky neměla příliš důvodů vybavovat většinou kamenné a zděné stavby klimatizací a teď to začíná být velký problém.
„Teplo, které lidem ve skutečnosti škodí, je teplo uvězněné v jejich domovech,“ tvrdí podle CNN Timur Dogan, architekt z Cornellovy univerzity. „Když jsou noci horké, teplo se v budově hromadí den za dnem, vnitřní podmínky se neustále zhoršují a tělo se nikdy nezotaví,“ dodal.
V Evropě má podle dostupných zdrojů klimatizaci asi pětina domácností, i když panují značné rozdíly mezi jihem a severem a v zemích jako Německo a Francie jejich zavádění rychle roste. V Británii je ale vybavená pevnou klimatizací jen zhruba pět procent domů, zatímco ve Spojených státech je to téměř devadesát procent.
V Evropě navíc často nejsou v mnoha zemích klimatizované ani veřejné budovy včetně zdravotnických center, ani dopravní prostředky. Například některé britské školy nyní musely zavřít kvůli přílišnému teplu. „Většinu našich budov nelze dostatečně chladit a venku je málo stínu,“ uvedla jedna škola v hrabství Buckinghamshire.
Otázka klimatizace se dokonce v posledních letech stává politickým tématem a ideologickou třecí plochou, a to zejména ve Francii. Krajní pravice tam už loni vyzvala k instalaci zařízení v nemocnicích, školách, domovech důchodců a v dalších institucích. Letos s tím Národní sdružení Marine Le Penové vyrukovalo znovu. „Je absurdní, aby lidé umírali kvůli horku. Pokud budu zvolena prezidentkou, zavedu masivní plán klimatizace,„ slíbila Le Penová.
Její odpůrci tvrdí, že velký počet klimatizací by svými výfuky ještě více ohříval ulice měst, což by vlny veder jenom zhoršovalo. “Instalace klimatizace všude by znamenala jen zvýšení škod,“ prohlásil krajně levicový politik Jean-Luc Mélenchon.
2. Nápor na elektrickou soustavu může přivodit blackouty v řadě zemí
S potřebou chladit a rozšiřováním klimatizací ale zároveň mnohdy prudce roste spotřeba elektrické energie a letní nápor na zdroje a přenosové soustavy začíná být značný. Odborníci už delší dobu hovoří o tom, že evropská elektrická síť potřebuje modernizaci a obrovské investice, aby se adaptovala na zvýšenou poptávku, obnovitelné zdroje a zlepšila se její odolnost vůči extrémnímu počasí i kybernetickým hrozbám.
Z analýzy růstu poptávky po elektrickém proudu v době veder webu Compare the Market v osmdesátce zemí vyplývá, že tahouny jsou jihoevropské země. V Řecku se v době vysokých teplot zvedá zájem o elektřinu o téměř čtyřicet procent. V Černé Hoře a Turecku o více než pětinu a Chorvatsko se pětině blíží. Z těchto údajů je zřejmé, jak zvláště zranitelný je z hlediska rizik blackoutů Balkánský poloostrov a Peloponés.
Potvrzuje to i loňská studie výrobce kabelů Wiringo, zaměřená na slabá místa evropské sítě. S průměrnými čtyřiceti výpadky proudu ročně jí suverénně vévodí Albánie, s třinácti následuje Severní Makedonie. Poměrně vysoký počet odstávek zažívá i Bulharsko a Chorvatsko.
Ukazuje se však, že v současných vedrech je v ohrožení v podstatě každá země. Výpadky tento týden zasáhly některá italská města, například Turín a Bergamo. S potížemi se potýká i Francie, na severozápadě v Bretani zůstávaly ve středu bez elektřiny desítky tisíc domácností, protože technikům se nepodařilo přes noc závadu opravit.
„Týmy provozovatele přenosové sítě RTE a dodavatele elektřiny Enedis byly v akci celou noc a pracují na postupném a co nejrychlejším obnovení dodávek. Všechny dotčené domácnosti budou moci být připojeny nejdříve na konci dne. Domovy pro seniory s lékařskou péčí budou dostávat elektřinu z generátorů,“ uvedla místní prefektura, která zřídila krizový štáb. Před potížemi varoval i britský provozovatel sítí.
3. Sucho trápí zemědělce a přináší lesní požáry
Vedra s sebou obvykle přinášejí sucha, která způsobují problémy zejména zemědělcům. A Evropa letos nevykročila do léta dobře, země střední Evropy včetně Česka trpěly nedostatkem vláhy už na jaře. „Horká vlna přinese nejen silný tepelný stres, ale také návrat silného půdního sucha, zvýší požární riziko a prohloubí vodní stres v lesích,“ varoval tento týden web Intersucho.
„Teplejší a sušší počasí v Nizozemsku a celé Evropě zvýší riziko vln veder a lesních požárů. Jak ukázaly případy sucha v letech 2018 a 2022, má to významný dopad na ekosystémy a lidské zdraví,“ podotkl také nizozemský IHE Delft Institute for Water Education.
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) už před dvěma lety ve své studii vyjádřila přesvědčení, že evropští politici silně podceňují klimatická rizika. Za jeden z velkých problémů označila potravinovou bezpečnost kontinentu. Výnosy z polí podle ní mohou ovlivnit „megasucha“ i nepředvídatelné meteorologické jevy jako pozdní mrazy a silné přívalové deště, ale také nové choroby, plísně a škůdci. To může vést k nedostatku potravin a růstu cen jídla a krmiv. Ve Španělsku začíná být problémem i chov hospodářských zvířat.
Velké téma je to například pro zemědělce v Maďarsku, které zápolí s těžkým deficitem srážek. V loňském roce bylo v Maďarsku suchem postiženo více než půl milionu hektarů půdy a pojišťovny vyplatily odškodnění ve výši téměř 40 miliard forintů (zhruba 2,7 miliardy korun). Letošní rok by mohl být ještě horší. Nová vláda hned po svém nástupu slíbila sektoru pomoc. „Potřebujeme okamžitý akční plán, abychom minimalizovali dopad očekávaného letošního velkého sucha na vodní zdroje, přírodu, krajinu a zemědělství,“ řekl premiér Péter Magyar.
V zemi navíc vysychá třetí největší jezero Velence, které leží u Budapešti. Teplo může také brzy výrazně zhoršit kondici evropských řek, což nepřidělá starosti jen farmářům. V uplynulých letech se ukázalo, že nízký stav a vysoká teplota narušují dopravu a komplikují chlazení v jaderných i uhelných elektrárnách napříč kontinentem.
Samostatnou kapitolou jsou pak lesní požáry, které letos experty obzvlášť straší. Už loni Evropa zaznamenala rekordní spálenou plochu. Tehdy shořelo území přesahující rozlohu Kypru. Nejdramatičtější situace byla v Portugalsku a ve Španělsku, kde katastrofy působily škody v zemědělství i turistice. Studie dopadů lesních požárů na Portugalsko, Španělsko, Itálii a Řecko z roku 2023 uvádí, že tyto události způsobují jihu Evropy v průměru ekonomické ztráty ve výši 13 až 21 miliard eur ročně. I některé severněji položené země, jako jsou Německo a Slovensko, ale loni zaznamenaly nejničivější sezonu v historii.
4. Přívalové deště a pobřežní záplavy působí velké hmotné škody
S oteplováním planety a patrně i fenoménem El Niňo souvisí i extrémní projevy počasí a nárazové srážky v podobě bouří, přívalových lijáků, pobřežních záplav a krupobití. Studie uvádějí, že kupříkladu pobřežní záplavy jsou nyní mnohem častější, než před několika dekádami.
Tyto divoké projevy přírody ohrožují lidské životy a způsobují velké materiální škody. Ani na ně není Evropa připravená. EEA tvrdí, že extrémy související s počasím a klimatem způsobily v Evropské unii v letech 1980–2024 ekonomické ztráty na majetku odhadované na 822 miliard eur. Jen v letech 2021 až 2024 to přitom bylo 208 miliard, tedy čtvrtina celkových škod. „Vzhledem k tomu, že se očekává další zintenzivnění extrémních jevů souvisejících s počasím a klimatem, budou se související ekonomické ztráty pravděpodobně i nadále zvyšovat,“ podotýká.
Velkým problémem je i to, že jen pětina škod byla pojištěná, což odpovídá i zjištěním z Eurobarometru v loňském roce. Úroveň pojištění majetku se přitom v Evropě liší. Zatímco v Dánsku byly pokryty pojistkami téměř dvě třetiny veškerých poškození, v Bulharsku, Chorvatsku či Litvě šlo o dvě procenta. V Česku šlo o třináct procent.
Evropská centrální banka hovoří o propasti v ochraně před rozmary počasí na linii severozápad a jihovýchod Evropy. „Navíc se očekává, že tato mezera se dále prohloubí v důsledku rostoucího rizika, které představuje změna klimatu,“ podotýká.
