Potravinářům se nelíbí, že Česko na nedávné Radě EU odmítlo označování mléčných výrobků podle země původu. Stát se hájí tím, že by ohrozil export tvořící třetinu tuzemské produkce.
Do ostrého sporu se pustili zástupci státu a potravinářů kvůli podpoře výroby mléka v době dvouleté mléčné krize vyvolané nadbytkem mléka v EU. Stát sice vyjádřil podporu tuzemským výrobcům, kteří přislíbili snížit produkci o téměř čtrnáct tisíc tun, za což od unie dostanou asi 52 milionů korun. Zároveň ale na říjnové radě ministrů Evropské unie odmítl myšlenku, že by měly obaly s mléčnými výrobky označení původu, obdobně jako to už nyní platí třeba u hovězího masa.
„Na radě ministrů jsme při hlasování o povinném značení původu mléčných výrobků byli jako jedna ze šesti zemí vysloveně proti označení. Nepodpořili jsme ani značení dobrovolné, což je v době mléčné krize zvláště pikantní,“ zlobil se na úterním Žofínském fóru prezident Agrární a zároveň Potravinářské komory Miroslav Toman. Narážel na to, že stát sice hodlá podporovat novou značku kvality Česká potravina s národní vlaječkou v logu, ale pro povědomí o tuzemské produkci by v konkurenci zahraničního dovozu mohl udělat výrazně více.
Cílem je přesvědčit spotřebitele z Česka, aby více kupovali potraviny od zdejších výrobců. Dovoz zahraničních potravin podle něj přitom stále stoupá, zejména u zeleniny, vajec či vepřového masa. Například u vepřového klesla soběstačnost během posledních deseti let o desítky procentních bodů a nyní se pohybuje zhruba na polovině. Ministr zemědělství Marian Jurečka nesouhlasí.
Podle něj se v Česku vyrábí průměrně 2,3 miliardy litrů mléka ročně, z čehož asi třetina míří na export, zejména do Německa a Itálie. „Tuzemští producenti říkají: Kdyby přišlo povinné označování mléka, zahraniční výrobci od nás nevezmou ani litr. A pokud nás od tohoto exportu odstřihnou – tak si řekněme na rovinu, co s tou zhruba třetinou produkce budeme dělat?“ uvedl.
