Vědci zjistili, že čertí mléko má silné antibiotické účinky

Zoo plánuje chovat ohroženého tasmánského čerta.

Zoo plánuje chovat ohroženého tasmánského čerta. Zdroj: Archiv Zoo Praha

Samice vzácného ďábla medvědovitého známého také jako tasmánský čert produkují mateřské mléko, které má výjimečně silné antibiotické účinky. Australští vědci z University of Sydney zjistili, že v sobě obsahuje doslova arzenál sloučenin, které si dokážou poradit i s těmi nejvíce smrtícími kmeny bakteriálních a houbových infekcí, které dnes známe. 

O hlavní účinek se stará šestice účinných peptidů. Pro srovnání – v lidském mateřském mléce se vyskytuje jen jeden z nich. Výzkumníkům se podařilo zmíněné sloučeniny laboratorně izolovat, replikovat a otestovat jejich účinek na celkem 25 bakteriálních a šesti plísňových infekčních kmenech.

Kombinace sloučenin dokázala zabít kromě postrachu z nemocnic, zlatého stafylokoka, také enterokoka, nebezpečnou kvasinku Candida krusei či výjimečně virulentní houbu Cryptococcus gattii. Vědci doufají, že z peptidů vyrobí „lék budoucnosti“, který lidstvo zbaví obavy z odolných bakterií a plísní. Dalším krokem ve výzkumu je však zjištění, zda zmíněné peptidy nemají také určitý účinek proti rakovinným buňkám. Populaci dravého vačnatce totiž již dvě dekády decimuje agresivní forma rakoviny čumáku.

Mnozí jedinci však začínají jevit znaky vybudování přirozené rezistence vůči tomuto onemocnění. Vědci se domnívají, že by za těmito úkazy mohlo stát právě mateřské mléko. Mláďata ďábla se rodí bez vyvinutých primárních buněk imunitního systému (kostní dřeň či brzlík), který se u nich vyvíjí až po devadesáti dnech od narození. Právě po tuto dobu je jejich přežití v bakteriemi zamořeném vaku matky závislé na výše zmíněném antibakteriálním mléce.